ECLI:CZ:NSS:2016:5.AFS.258.2016:7
sp. zn. 5 Afs 258/2016 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a Mgr. Jany Brothánkové v právní věci žalobkyně: E. A.,
zastoupena Mgr. Ivou Říhovou, advokátkou, se sídlem Zahradnická 223/6, Brno, proti
žalovanému: Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, se sídlem nám. Svobody 98/4, Brno,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 10. 2016,
č. j. 62 Af 64/2016 - 45, ve znění opravného usnesení ze dne 19. 10. 2016, č. j. 62 Af 64/2016 –
51,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým krajský soud
podle §46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), odmítl
pro opožděnost žalobu stěžovatelky proti exekučnímu příkazu vydaného žalovaným. Usnesení
krajského soudu bylo zástupkyni stěžovatelky doručeno do datové schránky dne 5. 10. 2016.
Podáním ze dne 13. 10. 2016 požádala stěžovatelka o opravu usnesení krajského soudu,
neboť v jeho odůvodnění je zjevná nesprávnost spočívající v uvedení Okresního soudu
v Blansku na místo Okresního soudu Brno - venkov. Krajský soud tomuto návrhu vyhověl
a opravným usnesením ze dne 19. 10. 2016, č. j. 62 Af 64/2016 – 51, příslušnou opravu
odůvodnění usnesení o odmítnutí žaloby provedl. Opravné usnesení bylo doručeno do datové
schránky zástupkyni stěžovatelky dne 21. 10. 2016.
Stěžovatelka dne 21. 10. 2016 podala kasační stížnost proti usnesení krajského soudu
o odmítnutí žaloby z důvodu, který podřadila pod §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., přičemž
navrhovala zrušení napadeného usnesení.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně.
Podle §54 odst. 4 s. ř. s. předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní
a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozsudku, vydá o tom
opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení
nenabude právní moci.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto
usnesení.
Ačkoli stěžovatelka v kasační stížnosti uvedla, že jí usnesení krajského soudu o odmítnutí
žaloby bylo doručeno dne 10. 10. 2016, zdejší soud ze soudního spisu zjistil, že uvedené usnesení
krajského soudu bylo zástupkyni stěžovatelky doručeno do datové schránky už dne 5. 10. 2016.
Lhůta k podání kasační stížnosti dle §106 odst. 2 s. ř. s. stěžovatelce proto uplynula již dne
19. 10. 2016.
V této souvislosti je rovněž ovšem nutné uvést, že ani vydáním opravného usnesení
ze dne 19. 10. 2016, které bylo doručeno zástupkyni stěžovatelky dne 21. 10. 2016, nezačala
stěžovatelce znovu běžet lhůta k podání kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud již v usnesení
ze dne 16. 2. 2011, č. j. 3 Ads 12/2011 – 79, uvedl: ,,Výše citované ustanovení §54 odst. 4 s. ř. s.
vyhrazuje vydání opravného usnesení pouze pro ty případy, kdy se provádí oprava výroku rozsudku. Jen
na takovouto situaci pak dopadá pravidlo o novém počátku běhu lhůty k podání kasační stížnosti zakotvené
v citovaném ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. Uvedená úprava je konsekventní s obdobnou úpravou obsaženou
v ustanovení §204 odst. 1 o. s. ř., věta druhá, kde se pro účely počítání lhůt k odvolání uvádí dokonce výslovně,
že bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného
usnesení.“ V nyní projednávané věci provedl krajský soud k návrhu stěžovatelky pouze opravu
odůvodnění usnesení o odmítnutí žaloby, nikoli jeho výroku. K možnosti provedení takové
opravy Nejvyšší správní soud v citovaném usnesení dovodil: „Takovéto opravy by měly být dle zákona
prováděny pouze neformálně, zpravidla na vráceném opisu doručeného rozsudku. Krajský soud zvolil pro provedení
opravy nad rámec zákona „vyšší“ formu, tj. formu opravného usnesení, což zajisté samo o sobě není zásadní
chybou, opravné usnesení vydané za takovýchto okolností však nový počátek běhu lhůty k podání kasační stížnosti
nezakládá.“ Na základě uvedeného je zřejmé, že ani v nyní projednávané věci opravné usnesení
krajského soudu nezaložilo nový běh lhůty k podání kasační stížnosti dle §106 odst. 2 s. ř. s.,
neboť jím bylo opravováno pouze odůvodnění usnesení o odmítnutí žaloby. Vzhledem k tomu,
že usnesení krajského soudu, kterým byla odmítnuta žaloba stěžovatelky, bylo stěžovatelce
doručeno dne 5. 10. 2016 a lhůta k podání kasační stížnosti marně uplynula dne 19. 10. 2016,
neboť kasační stížnost stěžovatelka podala prostřednictvím datové schránky své zástupkyně
u krajského soudu teprve dne 21. 10. 2016; jde tedy o kasační stížnost opožděnou. Nejvyšší
správní soud proto kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
odmítl.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu
s §60 odst. 3 věty první za použití §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, protože kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. listopadu 2016
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu