Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28.01.2016, sp. zn. 5 As 172/2015 - 16 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2016:5.AS.172.2015:16

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2016:5.AS.172.2015:16
sp. zn. 5 As 172/2015 - 16 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské nám. 932/6, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 8. 2015, č. j. 48 A 52/2014 - 52, takto: I. Řízení se z a s t a v u je . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 27. 8. 2015 Krajským soudem v Praze předložena kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) směřující proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 8. 2015, č. j. 48 A 52/2014 - 52, kterým krajský soud zastavil pro nezaplacení soudního poplatku řízení o žalobě stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2014, č. j. MMR-15837/2014-83/1054. Současně s podáním kasační stížnosti stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků a navrhl, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Usnesením ze dne 7. 12. 2015, č. j. 5 As 172/2015 – 10, Nejvyšší správní soud stěžovateli nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zástupce z řad advokátů mu neustanovil. Současně byl stěžovatel v uvedeném usnesení opětovně vyzván ke splnění poplatkové povinnosti a k doložení splnění podmínky podle §105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), předložením plné moci udělené advokátovi nebo předložením dokladu o vysokoškolském právnickém vzdělání stěžovatele, přičemž byl poučen o právních následcích nesplnění těchto výzev. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 9. 12. 2015; stěžovatel ve stanovené lhůtě ani později soudní poplatek neuhradil. Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Stěžovatel ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem ani následně soudní poplatek nezaplatil. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než řízení podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavit. S ohledem na skutečnost, že Nejvyšší správní soud řízení o stěžovatelově kasační stížnosti zastavil, je již nerozhodné, že stěžovatel rovněž nedoložil splnění podmínky podle §105 odst. 2 s. ř. s. Nad rámec nutného zdůvodnění Nejvyšší správní soud konstatuje, že s podáním kasační stížnosti stěžovatel spojil zcela nekonkrétní a nijak neodůvodněnou námitku podjatosti „řady soudců – osob z NSS“. Nejvyšší správní soud následně stěžovatele přípisem ze dne 27. 10. 2015 poučil o složení senátu Nejvyššího správního soudu, který bude jeho kasační stížnost projednávat a poučil ho o důvodech, pro které může námitku podjatosti konkrétních soudců vznést, a to v propadné lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto přípisu, který byl stěžovateli doručen dne 30. 10. 2015. V uvedené lhůtě však stěžovatel námitku podjatosti nevznesl a teprve podáním ze dne 14. 12. 2015, které bylo téhož dne doručeno krajskému soudu, vznesl námitku podjatosti všech soudců Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší správní soud se již vyjádřil v tom smyslu, že obecně formulované námitce podjatosti všech jeho soudců, která není podpořena konkrétními důvody pro vyloučení jednotlivých soudců, nelze vyhovět a není třeba se jí samostatně zabývat (srov. zejména rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2012, č. j. 9 Ans 2/2012 – 52, ze dne 27. 3. 2013, č. j. 2 As 20/2013 – 14, ze dne 2. 5. 2013, č. j. 3 As 38/2013 – 24, usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2009, č. j. Vol 4/2009 – 13, a ze dne 22. 5. 2014, č. j. Nao 162/2014 – 18, dostupné na www.nssoud.cz). Námitka podjatosti ze dne 14. 12. 2015 byla nadto zjevně vznesena po uplynutí týdenní lhůty stanovené §8 odst. 5, větě druhé s. ř. s., jde proto o námitku opožděnou, k níž podle §8 odst. 5, věty třetí s. ř. s. soud rovněž nepřihlíží. Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo -li řízení zastaveno. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 28. ledna 2016 JUDr. Jakub Camrda předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:28.01.2016
Číslo jednací:5 As 172/2015 - 16
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
zastaveno
Účastníci řízení:Ministerstvo pro místní rozvoj
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2016:5.AS.172.2015:16
Staženo pro jurilogie.cz:04.05.2024