ECLI:CZ:NSS:2016:5.AS.205.2016:29
sp. zn. 5 As 205/2016 - 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy
a soudců JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: P. K.,
zastoupený JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti
žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245,
Hradec Králové, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci
Králové ze dne 28. 7. 2016, č. j. 28 A 4/2015 - 35, o návrhu žalobce na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 18. 2. 2015, č. j. 13123/DS/2014-6/SR, žalovaný zamítl
odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové ze dne 1. 12. 2014,
č. j. P/1123/2014/OS1/Hej, MMHK/214686/2014, kterým byl žalobce uznán vinným
ze spáchání přestupku dle §125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu),
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), v souvislosti s porušením
§5 odst. 2 písm. b) téhož zákona. Za to mu byla uložena pokuta ve výši 5000 Kč, zákaz činnosti
spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu šesti měsíců a povinnost uhradit náklady
řízení ve výši 1000 Kč.
Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Hradci
Králové, který ji rozsudkem ze dne 28. 7. 2016, č. j. 28 A 4/2015 - 35, zamítl.
Žalobce (stěžovatel) následně napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností,
v níž současně navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatel odůvodňoval tím, že mu hrozí
nenapravitelná újma spočívající ve ztrátě zaměstnání z důvodu pozbytí řidičského oprávnění,
neboť mobilita je pro stěžovatele nezbytná pro výkon jeho práce. Mobilitu pro soukromé účely
je sice stěžovatel schopen zajistit prostřednictvím prostředků hromadné dopravy, ovšem těmito
prostředky již není schopen substituovat mobilitu při výkonu své podnikatelské činnosti
dle živnostenského rejstříku, tj. klempířství a oprav karosérií. Další nenapravitelnou újmou
je pro stěžovatele i možná újma finanční, kdy by případné úkony spojené s navrácením řidičského
oprávnění po dosažení 12 bodů (přezkoušení v autoškole, dopravně-psychologické vyšetření)
pro něho v případě ztráty zaměstnání a tedy i jakýchkoli příjmů znamenaly nepřiměřenou
finanční zátěž. Stěžovatel měl proto za to, že by nepřiznáním odkladného účinku utrpěl
nepoměrně větší újmu, než by mohla vzniknout jiným osobám. Odkladný účinek dle stěžovatele
neohrožuje závažným způsobem ani veřejný zájem. Přestupky, na základě kterých dosáhl
stěžovatel 12 bodů, nejsou nijak závažné a rozhodně z nich nelze dovozovat žádné ohrožení
ostatních účastníků silničního provozu.
Žalovaný se k návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
nevyjádřil.
Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom se užije přiměřeně §73 odst. 2 s. ř. s., podle
kterého lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je mimořádným
institutem, kterým Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé
právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět
jako na zákonné a věcně správné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno.
Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce
vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných a dokládaných stěžovatelem
a dále skutečností vyplývajících ze spisu krajského soudu, Nejvyššího správního soudu
i ze správního spisu dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s. nejsou naplněny.
Jak již Nejvyšší správní soud dříve judikoval, povinnost tvrdit a prokázat vznik
újmy má stěžovatel (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012,
č. j. 1 As 27/2012 - 32, www.nssoud.cz). Stěžovatel musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj
znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností
to vyvozuje.
V daném případě stěžovatel spatřoval hrozící újmu zejména v nemožnosti vykonávat
podnikatelskou činnost klempířství a opravy karoserií, přičemž dle vyrozumění o zápisu
do živnostenského rejstříku Magistrátu města Hradec Králové, živnostenského úřadu, ze dne
15. 5. 2015, č. j. MMHK/087482/2015, který stěžovatel doložil, je „sídlem“ stěžovatele jeho
bydliště. Stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku současně nijak nespecifikoval, jakým
způsobem by mu pozbytí řidičského oprávnění ve výkonu této činnosti bránilo. Stěžovatel
namísto toho poukazoval na finanční újmu a další obtíže spojené s navrácením řidičského
oprávnění po údajném dosažení 12 bodů a dále poznamenal, že přestupky, na základě kterých
stěžovatel údajně dosáhl 12 bodů, nejsou nijak závažné a rozhodně z jejich spáchání nelze
dovozovat žádné ohrožení ostatních účastníků silničního provozu.
Nejvyšší správní soud k uvedenému předně podotýká, že ztráta řidičského oprávnění
v důsledku dosažení 12 bodů není předmětem nyní posuzované věci a není ani zřejmé,
že by k ní v případě stěžovatele v souvislosti s posuzovaným přestupkem došlo. Stěžovatel byl
uznán vinným ze spáchání dopravního přestupku řízení pod vlivem alkoholu dle 125c odst. 1
písm. b) zákona o silničním provozu s naměřenou hodnotou alkoholu nižší než 0,3 promile,
přičemž za toto jednání nejsou v rámci bodového hodnocení řidičů přičítány žádné body (viz
Přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních
komunikacích a počet bodů za tato jednání obsažený v příloze k tomuto zákonu). Tato argumentace
stejně jako tvrzení stěžovatele, že přestupky, na základě kterých údajně dosáhl 12 bodů, nejsou
nijak závažné, tedy nemá v dané věci žádnou relevanci. Stěžovateli byla uložena pokuta ve výši
5000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu šesti měsíců,
přičemž sankce zákazu řízení motorových vozidel leží na spodní hranici zákonné sazby.
Stěžovatel ovšem nijak neprokázal, proč by po tuto přechodnou dobu nemohl využívat
hromadnou dopravu či pomoc třetí osoby, jakým způsobem by mu zákaz řízení motorových
vozidel bránil ve výkonu jeho podnikatelské činnosti, případně proč by nemohl uspořádat
své poměry na dobu následujících měsíců s přihlédnutím k výkonu této sankce.
Nejvyššímu správnímu soudu za této situace nezbývá než konstatovat, že v návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podané stěžovatelem proti rozsudku krajského
soudu neuvedl stěžovatel žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné splnění podmínek
pro přiznání odkladného účinku dovodit, proto Nejvyšší správní soud dle §107 odst. 1 s. ř. s.
ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Tím
Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Pro úplnost pak Nejvyšší správní soud dodává, že odložení výkonu rozhodnutí správním
orgánem dle §83 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, nelze ztotožňovat s přiznáním
odkladného účinku žalobě nebo kasační stížnosti za podmínek, které upravuje soudní řád správní.
Navíc je třeba brát v potaz, že z hlediska §83 odst. 1 zákona o přestupcích právní mocí
rozhodnutí krajského soudu, jímž byla žaloba zamítnuta, řízení ve věci přezkoumání žalobou
napadeného správního rozhodnutí skončilo, předmětem řízení před Nejvyšším správním soudem
o kasační stížnosti jakožto mimořádném opravném prostředku je již primárně nikoli přezkoumání
rozhodnutí správního orgánu, ale rozhodnutí krajského soudu. Návrh na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti je proto třeba posuzovat autonomně a prizmatem splnění požadavků
kladených výše uvedenými ustanoveními soudního řádu správního (srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 17. 6. 2009, č. j. 5 As 24/2009 – 58). Splnění těchto požadavků však
stěžovatel nedoložil (viz výše), a proto bylo namístě návrh na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti zamítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 27. září 2016
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu