Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17.08.2016, sp. zn. 5 As 50/2016 - 27 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2016:5.AS.50.2016:27

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2016:5.AS.50.2016:27
sp. zn. 5 As 50/2016 - 27 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců Mgr. Jany Brothánkové a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: M. K., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 2. 2016, č. j. 22 A 15/2015 - 71, takto: I. Kasační stížnost se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: Krajský soud v Brně shora uvedeným usnesením zprostil advokátku Mgr. Vlastu Svobodovou, se sídlem Karlovo nám. 15/9, Třebíč povinnosti zastupovat žalobce (dále „stěžovatel“) v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 2. 2015, č. j. MPSV-UM/1023/15/4S-VYK. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel kasační stížnost, v níž neformuloval žádné důvody, pro které napadá rozhodnutí krajského soudu; současně požádal o ustanovení právního zástupce a o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 16. 6. 2016, č. j. 5 As 50/2016 - 20, Nejvyšší správní soud stěžovateli zástupce z řad advokátů neustanovil a současně jej vyzval k doplnění kasační stížnosti. Vycházel především ze skutečností zjištěných ze spisu krajského soudu: Krajský soud vyhověl žádosti Mgr. Vlasty Svobodové o zproštění povinnosti zastupovat žalobce z důvodu konfliktní povahy žalobce, jeho nespolupráce a špatné komunikace. Jmenovaná byla již třetí v pořadí ustanovenou zástupkyní žalobce v daném řízení; rovněž předchozí dva ustanovení advokáti požádali soud o zproštění zastupování z důvodu konfliktního chování žalobce, se kterým byla konstruktivní komunikace vyloučena. Stěžovatel eviduje více žalob a i v těchto řízeních jsou mu ustanovováni zástupci, kteří jsou posléze zprošťováni povinnosti zastupovat žalobce z totožných důvodů, tj. pro jeho konfliktní jednání a nespolupráci. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v nyní posuzované věci nedostatek zastoupení nebrání stěžovateli v přístupu k soudu a není s ohledem na chování stěžovatele nezbytné pro ochranu jeho zájmů. Nejvyšší správní soud zejména při úvaze o potřebnosti právního zastoupení nemohl odhlédnout od okolností, za nichž byl stěžovateli opakovaně zástupce ustanovován, jakož i od toho, že stěžovatel z vlastního přičinění způsobil opakovaně odmítnutí zastupování ustanovenými advokáty, a to výlučně svým postojem a chováním. Nejvyšší správní soud výrokem II. výše citovaného usnesení vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil svou kasační stížnost tak, že uvede, z jakých konkrétních důvodů napadá usnesení krajského soudu, a co navrhuje; stěžovatele současně poučil o následcích nedoplnění kasační stížnosti. Usnesení bylo stěžovateli doručeno do vlastních rukou dne 7. 7. 2016. Dne 15. 7. 2016 reagoval stěžovatel na výzvu soudu podáním, v němž uvedl, že jí nerozumí a může jí porozumět pouze osoba s vysokoškolským vzděláním, které on nemá, neboť je „pouze obyčejný debil“, s pouhým dosaženým vzděláním vyučen v oboru bez maturity, což je uvedeno ve spise, tudíž nechápe, proč je soudem vyzýván; je nevzdělaný a zcela minimálně orientován v právu. V dalších invektivách se vyjádřil k osobě advokátky Mgr. Svobodové a dále namítl, že soud nezkoumal majetkové poměry, když zamítl jeho žádost o ustanovení advokáta a požádal o ustanovení advokáta Mgr. Lukáše Míšu, se sídlem Pekárenská 12, Brno; poukázal přitom na to, že jmenovaný advokát mu byl ustanoven např. ve věci sp. zn. 6 Ads 280/2015. Kasační stížnost vč. jejího doplnění nesplňuje náležitosti předepsané v §106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §103 odst. 1 s. ř. s. Stěžovatel v blanketní kasační stížnosti toliko vymezil, že brojí proti usnesení krajského soudu, z textu kasační stížnosti není seznatelné, z jakých konkrétních důvodů stěžovatel napadá usnesení, v čem spatřuje jeho nesprávnost, respektive jaká konkrétní pochybení krajskému soudu vytýká a co navrhuje. Z povahy věci, o kterou se jedná, byl stěžovatel nepochybně schopen formulovat kasační námitky tak, aby bylo zjevné, co usnesení krajského soudu vytýká a v čem spatřuje jeho nezákonnost či nepřezkoumatelnost, resp. jinou vadu řízení. V doplnění, které soudu zaslal, se však pouze omezil na polemiky a invektivy, směřující k neustanovení zástupce v kasačním řízení a k osobě advokátky, která byla zastupování zproštěna. Stěžovatel byl řádně vyzván k odstranění vytýkaných vad kasační stížnosti a současně byl poučen o následcích nerespektování takového požadavku. Vytýkané vady však ve stanovené lhůtě neodstranil. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nedoplnil důvody, z jakých napadá usnesení krajského soudu, nebyly splněny podmínky řízení o kasační stížnosti uvedené §106 odst. 1 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona, neboť nebyla ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení pro tento nedostatek není možno pokračovat. Nejvyšší správní soud již o návrhu na ustanovení zástupce rozhodl usnesením uvedeným výše a neshledal žádné důvody, pro které by na věc stěžovatele měl v tomto směru nahlížet jinak. Samotná skutečnost, že byl stěžovateli v jiné věci ustanoven zástupce z řad advokátů, ještě neznamená, že nezbytnost a důvody pro zastupování jsou nutně dány i ve věci nyní projednávané. Nelze totiž odhlížet od skutkového vymezení věci, která je předmětem soudního přezkumu. Ve věci odkazované stěžovatelem totiž krajský soud odmítl žalobu, tudíž věcí se vůbec in meritum nezabýval, bylo tedy na místě poskytnout stěžovateli k ochraně jeho zájmů v kasačním řízení zástupce. Ve věci nyní projednávané však tomu tak není, neboť krajský soud se věcí stěžovatele neodmítl zabývat, ale pouze zprostil advokátku zastoupení. To nevylučuje, aby, shledá-li krajský soud pro takový postup podmínky, posoudil nutnost právního zastoupení stěžovatele popř. opětovně. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití §60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 17. srpna 2016 JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:17.08.2016
Číslo jednací:5 As 50/2016 - 27
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo práce a sociálních věcí
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2016:5.AS.50.2016:27
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024