ECLI:CZ:NSS:2016:5.AZS.174.2016:20
sp. zn. 5 Azs 174/2016 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy
a soudců JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: D. B.,
zastoupená Mgr. Pavlínou Zámečníkovou, advokátkou se sídlem Příkop 8, Brno, proti
žalovanému: Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 6. 2016,
č. j. 32 A 21/2016 - 27, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Rozhodnutím Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje,
Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytových agend ze dne 31. 12. 2015,
č. j. KRPB-2450265/ČJ-2015-060026-SV, bylo žalobkyni dle §119 odst. 1 písm. c) bodu 2
zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, v relevantním
znění (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), uloženo správní vyhoštění a stanovena doba,
po kterou jí nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, v délce 1 roku.
Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne
7. 4. 2016, č. j. CPR-4597-3/ČJ-2016-930310-C235, zamítl a potvrdil rozhodnutí správního
orgánu I. stupně.
Žalobkyně následně podala žalobu proti rozhodnutí žalovaného u Krajského soudu
v Brně, jenž ji rozsudkem ze dne 13. 6. 2016, č. j. 32 A 21/2016 - 27, zamítl.
Žalobkyně (stěžovatelka) poté podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost
spolu s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §107 odst. 1 s. ř. s.
Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatelka odůvodnila tím, že v případě
nepřiznání odkladného účinku této kasační stížnosti by stěžovatelce hrozila závažná újma
spočívající zejména v nemožnosti pobývat na území České republiky, a to i s ohledem
na skutečnost, že kasační stížností napadený rozsudek je dle stěžovatelky nezákonný.
Stěžovatelka dále podotkla, že má na území České republiky manžela, se kterým zde žijí
již od roku 2007, mají zde vytvořené sociální a životní zázemí a rádi by zde žili i do budoucna.
V průběhu let se stěžovatelka a její manžel zcela integrovali do společnosti a mají zde řadu přátel.
Manžel stěžovatelky v České republice podniká, čímž finančně zajišťuje sebe i stěžovatelku,
která z důvodu řízení o správním vyhoštění pozbyla živnostenské oprávnění a nemůže
tak v současné době získávat finanční prostředky výkonem podnikatelské činnosti.
Stěžovatelka dále uvedla, že v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti
by byla nucena vycestovat do země původu, což by nejen pro ni, ale i pro jejího manžela
znamenalo značnou újmu v podobě dlouhodobého odloučení, a bylo by tím výrazně zasaženo
do jejich společného rodinného a soukromého života. Stěžovatelka by byla nucena zpřetrhat
veškeré vazby, které si na území České republiky za dobu bezmála 10 let vytvořila, a vrátit se zpět
na Ukrajinu, kde s ohledem na délku doby strávené na území České republiky nemá již žádné
sociální zázemí a nemůže navázat na práci, kterou na Ukrajině dříve vykonávala. Navíc z důvodu
nedostatku pracovních příležitostí má stěžovatelka důvodné obavy, že by nebylo v jejích
možnostech si na Ukrajině práci najít. Nakonec stěžovatelka poukázala na aktuální vojensko-
politickou situaci v zemi původu, která dle jejího názoru není stabilní.
Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že s jeho
přiznáním nesouhlasí, neboť stěžovatelce bylo uloženo správní vyhoštění pro naplnění skutkové
podstaty §119 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona o pobytu cizinců a tato skutečnost byla
dle žalovaného řádně prokázána. Žalovaný dále konstatoval, že v průběhu vedeného správního
řízení nebyly prokázány takové skutečnosti, které by umožnily aplikaci §119a odst. 2 zákona
o pobytu cizinců. Dále pak žalovaný namítl, že stěžovatelka je v daném řízení právně zastoupena,
a proto není její setrvání na území i po dobu řízení o kasační stížnosti nezbytné.
Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom se užije přiměřeně §73 odst. 2 s. ř. s.,
podle kterého lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce (zde stěžovatelku) nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je mimořádným
institutem, kterým Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé
právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět
jako na zákonné a věcně správné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno.
Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce
vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
Po zhodnocení důvodů uvedených stěžovatelkou a okolností projednávané věci dospěl
Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
jsou v daném případě splněny.
Nejvyšší správní soud vycházel zejména z předpokladu, že nedojde-li k odkladu právních
účinků rozsudku Krajského soudu v Brně, jímž byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí
žalovaného, do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, bude
stěžovatelka v důsledku právních účinků pravomocných a vykonatelných rozhodnutí správních
orgánů nucena opustit území České republiky, a to ještě před rozhodnutím o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud souhlasí se stěžovatelkou, že nucené opuštění České republiky
by pro stěžovatelku mohlo znamenat značnou újmu. Nejvyšší správní soud má za to, že pro
výkon stěžovatelčina ústavního práva na spravedlivý proces je nezbytné, aby stěžovatelka mohla
zůstat na území České republiky do skončení řízení o její kasační stížnosti. Byť je stěžovatelka
v tomto řízení, jak požaduje soudní řád správní, zastoupena advokátem, nelze přehlédnout,
že k právu na spravedlivý proces náleží také právo účastníka vystupovat v tomto řízení osobně,
být v kontaktu se svým zástupcem, udělovat mu konkrétní pokyny pro výkon zastoupení atd.
(viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 - 100, dostupné
na www.nssoud.cz). Ze stejného důvodu ostatně přiznává §172 odst. 3 zákona o pobytu cizinců
žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění odkladný účinek na vykonatelnost napadeného
rozhodnutí ex lege (s výjimkou případů vyhoštění cizince z důvodu ohrožení bezpečnosti státu),
a není tedy bez dalšího dán důvod, proč by obdobnou možnost setrvat na území České republiky
neměl mít vyhošťovaný cizinec i po dobu následného kasačního řízení. Z tohoto hlediska tedy
nelze přijmout argumentaci žalovaného, že vzhledem k tomu, že je stěžovatelka zastoupena
advokátkou, není již její setrvání na území po dobu řízení o kasační stížnosti nezbytné.
Zároveň Nejvyšší správní soud vychází z toho, že pokud by nedošlo k odkladu právních
účinků pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění do doby meritorního rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, byla by stěžovatelka nucena opustit území České
republiky. V daném případě lze tedy nalézt příčinnou souvislost mezi právními účinky žalobou
napadeného rozhodnutí a možným vznikem újmy stěžovatelky.
Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku rovněž z hlediska
zbývajících podmínek stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Neshledal přitom, že by se přiznání
odkladného účinku v daném případě, tedy umožnění pobytu stěžovatelky na území České
republiky do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o její kasační stížnosti, jakkoli
negativně dotklo práv třetích osob, ani že by takové dočasné rozhodnutí bylo v rozporu
s veřejným zájmem.
Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek,
neboť se zřetelem k výše uvedenému dospěl k závěru, že v daném případě jsou podmínky §107
odst. 1 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. naplněny. Vzhledem k tomu, že žaloba stěžovatelky proti
pravomocnému rozhodnutí o jejím správním vyhoštění měla ex lege odkladný účinek, postačí
v daném případě, že se přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti pozastavují až do skončení
řízení o kasační stížnosti právní účinky přezkoumávaného rozsudku Krajského soudu v Brně,
neboť tím se fakticky dočasně obnovuje odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí žalovaného
ve věci správního vyhoštění stěžovatelky.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti přitom Nejvyšší správní soud nijak
nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 23. srpna 2016
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu