ECLI:CZ:NSS:2016:6.AS.285.2015:9
sp. zn. 6 As 285/2015 - 9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: V. R.,
proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 4. 2014, č. j. DSH/3219/14, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 9. 2015, č. j. 17 A 27/2014 - 95,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Krajského
soudu v Plzni ze dne 30. 9. 2015, č. j. 17 A 27/2014 - 95 (dále „napadený rozsudek“),
jímž byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 4. 2014,
č. j. DSH/3219/14.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti,
jakými jsou včasné podání kasační stížnosti (§106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), řádné zastoupení (§105 odst. 2 s. ř. s.),
absence dalších zákonných důvodů nepřípustnosti (§104 s. ř. s.), apod.
Kasační stížnost je opožděná.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení
tohoto usnesení. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle §40
odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu začíná běžet
počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí
o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odst. 2 téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů,
měsíců nebo roků, končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil
počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že napadený rozsudek byl stěžovatel zasílán
do vlastních rukou na adresu pro doručování, kterou si v řízení o žalobě zvolil – Ú. 13, X, K.
Z údajů na doručence plyne, že stěžovatel nebyl při doručování zastižen a zásilka byla uložena a
připravena k vyzvednutí dne 3. 11. 2015; stěžovateli byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl.
Podle ustanovení §42 odst. 5 s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak,
užijí se pro způsob doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním
řízení. Podle ustanovení §49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), platí, že nevyzvedne-li si adresát písemnost doručovanou
do vlastních rukou ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje
se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
Písemnost (napadený rozsudek) byla tak stěžovateli doručena fikcí dne 13. 11. 2015.
Lhůta k podání kasační stížnosti tak počala běžet následující den, tj. v sobotu dne 14. 11. 2015
(§40 odst. 1 s. ř. s.), a skončila v pátek dne 27. 11. 2015 (§40 odst. 2 s. ř. s.),
neboť právě tento pátek je dnem, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek
lhůty (doručení napadeného rozsudku). Stěžovatel však kasační stížnost proti napadenému
rozsudku podal k poštovní přepravě až v pondělí dne 30. 11. 2015, tedy po uplynutí dvoutýdenní
zákonné lhůty k jejímu podání.
Z uvedeného důvodu Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti napadenému rozsudku
odmítl podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona,
neboť byla podána opožděně.
Z téhož důvodu Nejvyšší správní soud neodstraňoval další vady kasační stížnosti,
zejména nedostatek právního zastoupení stěžovatele (§105 odst. 2 s. ř. s.) a nedostatek důvodů
kasační stížnosti (§106 odst. 1 s. ř. s.), neboť opožděnost kasační stížnosti je nezhojitelný
nedostatek, pro který nelze řízení dále vést.
O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení
§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona rozhodnuto tak,
že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační
stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. ledna 2016
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu