ECLI:CZ:NSS:2016:6.AZS.195.2016:28
sp. zn. 6 Azs 195/2016 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška
(soudce zpravodaj), soudce JUDr. Petra Průchy a soudkyně Mgr. Jany Brothánkové v právní věci
žalobkyně: M. S., zastoupená Mgr. Radimem Strnadem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou
3, Praha 7, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. února 2016, č. j. OAM-
669/ZA-ZA14-K07-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu
v Brně ze dne 21. července 2016, č. j. 22 Az 7/2016 - 29,
takto:
I. Kasační stížnost žalobkyně se o dm ít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně, státní příslušnice Ukrajiny, podala dne 7. srpna 2015 žádost o udělení
mezinárodní ochrany, kterou odůvodnila tím, že chce zůstat se svým manželem, který je rovněž
žadatelem o mezinárodní ochranu v České republice a který se nemůže z důvodu probíhajícího
ozbrojeného konfliktu na Ukrajinu vrátit, neboť mu již bylo doručeno několik povolávacích
rozkazů. Žalovaný neshledal v případě žalobkyně žádný azylově relevantní důvod a dne
15. února 2016 pod č. j. OAM-669/ZA-ZA14-K07-2015 rozhodl, že se žalobkyni mezinárodní
ochrana podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších
předpisů, neuděluje.
[2] Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou ke Krajskému soudu v Brně
(dále jen „krajský soud“). V žalobě uvedla toliko, že byla v řízení o udělení mezinárodní ochrany
zkrácena na svých právech, výčet ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění
pozdějších předpisů, která měl žalovaný porušit, a že žalobu doplní poté, co nahlédne do spisu,
nejpozději ve lhůtě 30 dnů. Krajský soud žalobu v záhlaví citovaným usnesením odmítl
s odůvodněním, že žaloba neobsahovala označení žalobních bodů ve smyslu §71 odst. 1 písm. d)
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů,
přičemž tento nedostatek nebyl odstraněn ani před uplynutím lhůty pro podání žaloby, ani ke dni
rozhodnutí soudu.
[3] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) podala proti usnesení krajského soudu kasační
stížnost, v níž namítala, že krajský soud nesprávně aplikoval judikaturu týkající se žalobních bodů.
Jelikož žaloba stěžovatelky žalobní bod obsahovala, byl krajský soud povinen ji podle §37
odst. 5 s. ř. s. vyzvat k odstranění vad žaloby. Stěžovatelka následně prostřednictvím právního
zástupce doplnila kasační stížnost argumentací, že rozhodnutí krajského soudu
je nepřezkoumatelné a rozporné se současnou judikaturou, neboť nezohlednilo rozložení
důkazního břemene v řízení o udělení mezinárodní ochrany, a že byl porušen §14a zákona
o azylu, neboť nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav stran vážné újmy hrozící stěžovatelce
v případě návratu do země původu.
[4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že při rozhodování vycházel
z objektivních a aktuálních informací, posoudil všechny stěžovatelkou uvedené skutečnosti
a jeho rozhodnutí je v souladu se zákonem a řádně odůvodněné. K otázce výzvy k doplnění
žaloby žalovaný upozornil na nutnost dodržování zákonných lhůt k uplatnění žalobních bodů.
Námitku o porušení §14a zákona o azylu označil žalovaný za nepřípustnou, neboť ji stěžovatelka
neuplatnila v žalobě.
[5] Nejvyšší správní soud se v prvé řadě zaměřil na otázku přípustnosti kasační stížnosti.
Kasační stížnost proti usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby lze podat pouze z důvodu
uvedeného v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., přičemž tento důvod může zahrnovat také vadu řízení
mající za následek vydání nezákonného rozhodnutí o odmítnutí návrhu, zmatečnost řízení
před krajským soudem (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. dubna 2005,
č. j. 3 Azs 33/2004 - 98, č. 625/2005 Sb. NSS), jakož i nesprávné posouzení právní otázky
či nepřezkoumatelnost rozhodnutí krajského soudu (rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 17. února 2016, č. j. 6 As 2/2015 - 128). Námitky vznesené stěžovatelkou v doplnění
kasační stížnosti se však vztahují k otázce, zda stěžovatelce měla být udělena mezinárodní
ochrana. Takové námitky nelze pod ustanovení §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. podřadit,
a proto jsou ve smyslu §104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustné.
[6] Vzhledem k tomu, se projednávaná kasační stížnost vztahuje k řízení o udělení
mezinárodní ochrany, je dále třeba posoudit, zda kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky, tedy zda je přijatelná (§104a odst. 1 s. ř. s.). Zákonný pojem
přesah vlastních zájmů stěžovatele představuje neurčitý právní pojem, který byl v usnesení Nejvyššího
správního soudu dne 26. dubna 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 3) vyložen tak, že kasační stížnost
bude posouzena jako přijatelná v případě, že (1) vznáší ne plně prejudikovanou právní otázku; (2)
obsahuje právní otázku, která je dosavadní judikaturou řešena rozdílně; (3) je potřeba učinit
judikatorní odklon; (4) v napadeném rozhodnutí krajského soudu bylo shledáno zásadní
pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
[7] Žádné z vymezených kritérií přijatelnosti kasační stížnosti v projednávané věci
splněno nebylo. K otázce vymezení žalobních bodů i k rozsahu povinnosti krajských
soudů vyzývat žalobce k odstranění vad žaloby dle §37 odst. 5 s. ř. s. se Nejvyšší správní
soud vyjádřil v řadě svých rozhodnutí (srov. rozsudek rozšířeného senátu ze dne 24. srpna 2010,
č. j. 4 As 3/2008 - 78, č. 2162/2011 Sb. NSS, rozsudky ze dne 23. října 2013,
č. j. 6 Azs 18/2013 - 37, ze dne 23. října 2009, č. j. 8 Afs 31/2009 - 75, ze dne 27. února 2004,
č. j. 4 Azs 3/2004 - 48, či krajským soudem citovaný rozsudek ze dne 27. října 2004,
č. j. 4 Azs 149/2004 - 52, č. 488/2005 Sb. NSS). Tato judikatura je ustálená, konzistentní
a není důvod se od ní v projednávané věci odchylovat, nemůže tedy jít o případy uvedené výše
pod body 1 – 3. Krajský soud citovanou judikaturu ve svém rozhodnutí zohlednil
a přezkoumatelným způsobem aplikoval, nedopustil se tedy ani zásadního pochybení způsobilého
ovlivnit hmotněprávní postavení stěžovatelky.
[8] Pro úplnost je vhodné poznamenat, že kasační stížnosti manžela stěžovatelky ve věcech
mezinárodní ochrany také nebyly úspěšné (usnesením č. j. 9 Azs 36/2015 - 36 ze 14. května 2015
byla první z nich odmítnuta pro nepřijatelnost, usnesením č. j. 4 Azs 140/2016 - 29
z 27. července 2016 ve věci zastavení řízení o opakované žádosti o mezinárodní ochranu
byla kasační stížnost odmítnuta pro neodstranění vad).
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 větu
první s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. prosince 2016
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu