Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28.01.2016, sp. zn. 7 As 331/2015 - 50 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2016:7.AS.331.2015:50

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2016:7.AS.331.2015:50
sp. zn. 7 As 331/2015 - 50 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: Nejvyšší státní zástupce, se sídlem Jezuitská 4, Brno, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Masarykovo náměstí 5, Jihlava, za účasti osoby zúčastněné na řízení: ENVA s. r. o., se sídlem Školní 535, Křenovice, zastoupená Mgr. Sandrou Podskalskou, advokátkou se sídlem Údolní 33, Brno, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2015, č. j. 62 A 109/2013 – 550, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti takto: Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek. Odůvodnění: Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 3. 12. 2015, č. j. 62 A 109/2013 – 550, zrušil rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 21. 12. 2010, č. j. 13668-9/2010-ERU, o udělení licence osobě zúčastněné na řízení (dále jen „stěžovatelka“) na výrobu elektřiny na dobu 25 let pro provozovnu fotovoltaické elektrárny „FVE Křenovice“. Stěžovatelka proti tomuto rozsudku podala kasační stížnost spolu s návrhem na přiznání odkladného účinku. V návrhu uvedla, že v důsledku právních účinků rozhodnutí krajského soudu bude muset ukončit výrobu a dodávku elektrické energie do elektrizační sítě. V důsledku toho jí vznikne škoda značného rozsahu. Průměrná částka, o niž by stěžovatelka přicházela za každý měsíc rozhodování o její kasační stížnosti, pokud by této stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, činí asi 2 mil. Kč. Výstavba elektrárny byla financována z bankovního úvěru, přičemž hlavním zdrojem pro splácení jsou platby za dodanou elektrickou energii. Zrušením licence krajským soudem tak došlo ke zcela zásadnímu ohrožení existence stěžovatelky, protože nemá dostatek jiných prostředků, které by mohla použít na splácení úvěru. Stěžovatelce tak hrozí v důsledku právních účinků napadeného rozsudku velmi závažná újma v důsledku toho, že zrušením rozhodnutí o licenci, bude patrně zmařena její investice přesahující částku 100.000.000 Kč, navíc s dopady na splácení příslušného bankovního úvěru. Zrušení rozhodnutí o udělení licence totiž znamená nejenom pozbytí práva podnikat v energetickém odvětví výroba elektřiny, ale rovněž práva podnikat v tomto odvětví v právě tom rozsahu, v jakém toto právo stěžovatelka nabyla v době vydání rozhodnutí o udělení licence, tedy včetně práva na čerpání podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. To vše bez možnosti obnovy tohoto práva v původním rozsahu, včetně práva na čerpání podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zrušení napadeného rozhodnutí znamená, že stěžovatelka s účinností od 1. 1. 2014 nemá nárok na žádnou podporu výroby elektrické energie a tato okolnost má pro ni, vzhledem k okolnostem, za nichž svou investici financovala, ekonomicky zcela likvidační důsledky. Stěžovatelka uzavřela dne 17. 10. 2010 s UniCredit Bank Czech Republic, a.s. smlouvu o poskytnutí investičního revolvingového úvěru do výše 88.000.000 Kč (dále jen „smlouva o úvěru“). Podle této smlouvy pokud dojde ke zrušení licence na výrobu elektřiny udělené stěžovatelce, nebo pokud tato licence pozbude platnosti, jednalo by se o porušení smlouvy stěžovatelkou, a to bez ohledu na to, zda stěžovatelka nebo její společníci porušili nějakou povinnost, což by mělo za následek sankcionování stěžovatelky bankou. Všichni jednatelé a zároveň společníci uzavřeli s bankou dohodu o vyplňovacím právu směnečném, jejímž účelem bylo zajistit veškeré pohledávky banky za stěžovatelkou vyplývající ze smlouvy o úvěru. Důsledkem zrušení napadeného rozhodnutí krajským soudem je oprávnění banky vyhlásit stěžovatelce poskytnutý úvěr za předčasně splatný a uplatnění blankosměnky vůči společníkům a jednatelům stěžovatelky. Je tedy zřejmé, že pokud by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, dojde k neodvratnému zmaření návratnosti investice stěžovatelky a k její ekonomické likvidaci jako právnické osoby a taky k ekonomické likvidaci jejich jednatelů a zároveň společníků. Přiznáním odkladného účinku podle stěžovatelky nevznikne újma jiným osobám a nebude to ani v rozporu se žádným důležitým veřejným zájmem. S ohledem na výše uvedené proto navrhla, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Podle ust. §107odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 užijí přiměřeně. Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti zjišťuje Nejvyšší správní soud splnění zákonných předpokladů uvedených v citovaném ustanovení, tedy výrazný nepoměr újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly a zároveň absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32). Stěžovatel tak musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to dovozuje. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní. Nejvyšší správní soud nejprve poměřoval újmu, která hrozí stěžovatelce, s újmou, která by vznikla přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti jiným osobám. Vzal přitom v úvahu skutečnosti doložené listinami předloženými stěžovatelkou (smlouva o úvěru ze dne 17. 12. 2010, výpisy z úvěrového účtu, dohody o vyplňovacím právu směnečném ze dne 18. 1. 2012 a 17. 12. 2012 a faktury za dodanou elektřinu) a neshledal žádné skutečnosti zpochybňující její tvrzení, že pro ni zrušení licence může mít likvidační důsledky. Nutnost pravidelných splátek poskytnutého úvěru a měsíční provozní náklady ve spojení s výší výpadku příjmů, kterých by stěžovatelka jinak dosahovala z výroby elektřiny, by s největší pravděpodobností vedly k faktickému ukončení její podnikatelské činnosti. Naopak přiznání odkladného účinku se nemůže zásadním způsobem dotknout jiných osob, neboť jde především o finanční plnění z veřejných prostředků. Co se týče koncových odběratelů, kteří hradí podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů formou příspěvku provozovateli sítě, nelze v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti, s ohledem na složitost mechanismu vyplácení podpory, očekávat, že by konečným spotřebitelům klesla cena elektřiny o částku, která by stěžovatelce přestala být vyplácena. Výkon nebo jiné právní následky napadeného rozsudku tak mohou pro stěžovatelku znamenat nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Dále Nejvyšší správní soud posuzoval, zda přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. V dané věci hrozí stěžovatelce faktická likvidace, tedy významná újma dotýkající se její samotné podstaty. V případě, že by v důsledku zrušení napadeného rozsudku Nejvyšším správním soudem došlo k obnovení účinků napadeného rozhodnutí, nebude možno v podstatných ohledech navrátit v původní stav následky či dopady způsobené jeho zrušením krajským soudem. Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že závažnost újmy hrozící stěžovatelce převažuje nad narušením veřejného zájmu, který lze spatřovat v tom, že příspěvek na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je hrazen z veřejných prostředků. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky napadeného rozsudku krajského soudu. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 28. ledna 2016 JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:28.01.2016
Číslo jednací:7 As 331/2015 - 50
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
přiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:ENVA s.r.o.
Energetický regulační úřad
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2016:7.AS.331.2015:50
Staženo pro jurilogie.cz:04.05.2024