ECLI:CZ:NSS:2016:7.AS.63.2016:40
sp. zn. 7 As 63/2016 - 40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: K. Ž.,
zastoupený JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti
žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České
Budějovice, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých
Budějovicích ze dne 15. 3. 2016, č. j. 10 A 150/2015 – 35,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 9. 7. 2014, č. j. MAU/34336/2013 Zr., Magistrát města České
Budějovice zamítl žalobcovy námitky proti provedení záznamu bodů v registru řidičů, přičemž
provedený záznam 12 bodů potvrdil.
[2] Rozhodnutím ze dne 15. 6. 2015, č. j. KUJCK 43949/2014/ODSH/alst, Krajský úřad
Jihočeského kraje (dále jen „žalovaný“) zamítl odvolání žalobce proti shora uvedenému
rozhodnutí a toto rozhodnutí potvrdil.
[3] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Českých
Budějovicích, který žalobu zamítl. Rozsudek krajského soudu, stejně jako zde uváděná judikatura
Nejvyššího správního soudu, je k dispozici na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě
pro stručnost odkazuje.
[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost
a navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, neboť mu hrozí
nenapravitelná újma.
[5] Touto nenapravitelnou újmou je podle stěžovatele ztráta zaměstnání z důvodu pozbytí
řidičského oprávnění, kdy pro něj je mobilita nezbytná pro výkon práce. Stěžovatel se v rámci své
podnikatelské činnosti věnuje topenářství a instalatérství, přičemž z důvodu územního rozsahu
své činnosti a používaných materiálů je pro něj užívání osobního automobilu naprostou
nezbytností. Hlavní překážkou je zejména váha a rozměry užívaných materiálů a vzdálenosti,
které musí urazit na konkrétní zakázky. Pokud tedy stěžovatel pozbude řidičské oprávnění,
vznikne mu nepřekonatelná překážka pro obživu jeho a celé jeho rodiny. Další nenapravitelnou
újmou je pro stěžovatele i možná újma finanční, kdy by případné úkony spojené s navrácením
řidičského oprávnění po dosažení 12-ti bodů (přezkoušení v autoškole, dopravně-psychologické
vyšetření) pro něj v případě ztráty zaměstnání a tedy i jakýchkoli příjmů znamenaly nepřiměřenou
finanční zátěž. Stěžovatel dále uvedl, že se v současné době podrobuje velmi psychicky
náročnému onkologickému léčení, kdy v situaci, kdy navštěvuje odborné lékaře, mu byť dočasná
ztráta řidičského průkazu způsobuje a do budoucna může způsobovat velmi vážnou újmu na jeho
celkovém zdravotním stavu. Výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by tak znamenaly
pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám. Přiznaný odkladný účinek též nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Přestupky, na základě kterých dosáhl stěžovatel 12-ti bodů a které spočívaly obvykle v naměřené
vyšší maximální rychlosti nebo v nepřipoutání se bezpečnostním pásem, nejsou nijak závažné
a rozhodně v rámci nich nelze spatřovat žádné ohrožení ostatních účastníků silničního provozu
(viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2008, č. j. 2 As 60/2008 - 103,
publikované pod č. 1763/2009 Sb. NSS). Na závěr stěžovatel uvedl, že na jeho případ lze rovněž
přiměřeně aplikovat závěr obsažený v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 4. 2013,
č. j. 6 As 29/2013 - 80.
[6] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.
[7] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[8] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[9] Při zkoumání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
Nejvyšší správní soud vzal především v potaz to, že stěžovatel v souvislosti s dosažením počtu
dvanácti bodů pozbyl řidičské oprávnění. Tato skutečnost mu podle jeho tvrzení znemožní
výkon podnikatelské činnosti topenáře a instalatéra, pro jejíž výkon je nezbytná mobilita
v takovém rozsahu, že ji nelze nahradit veřejnou hromadnou dopravou. Důsledkem tedy bude
nemožnost dosavadního způsobu jeho obživy, čímž bude značně negativně ovlivněna jeho
možnost výdělku. Uvedená situace podle Nejvyššího správního soudu představuje nepoměrně
větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. V této
souvislosti lze odkázat i na judikaturu zdejšího soudu, podle které existenční závislost na řízení
motorového vozidla je zpravidla důvodem pro přiznání odkladného účinku (viz např. usnesení
ze dne 15. 1. 2013, č. j. 1 As 183/2012 – 33, usnesení ze dne 24. 2. 2012, č. j. 9 As 6/2012 - 43,
usnesení ze dne 21. 2 2013, č. j. 4 As 8/2013 – 19 a usnesení ze dne 10. 4. 2013,
č. j. 6 As 29/2013 – 80).
[10] Nejvyšší správní soud se dále zabýval otázkou, zda je splněna i druhá podmínka, tj. zda
by přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s veřejným zájmem. V daném případě připadá
v úvahu veřejný zájem na zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích,
který je zajišťován mj. i tím, že jednotlivé přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu
na pozemních komunikacích jsou ohodnoceny body, které se příslušnému řidiči sčítají
až do dosažení počtu dvanácti bodů, což má za následek pozbytí řidičského oprávnění
(srov. §123a až 123c zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) a možností jeho opětovného
nabytí až po uplynutí jednoho roku. V daném případě přiznání odkladného účinku „jen“ odsouvá
účinky rozhodnutí žalovaného po dobu, kdy je zákonnost napadeného rozhodnutí
přezkoumávána. Lze tedy konstatovat, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude
v rozporu s veřejným zájmem. Stejný závěr lze dovodit i z vyjádření žalovaného, který k návrhu
na přiznání odkladného účinku zaujal neutrální stanovisko
[11] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci byly splněny obě podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[12] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí
rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. května 2016
Mgr. David Hipšr
předseda senátu