ECLI:CZ:NSS:2016:7.AS.67.2016:19
sp. zn. 7 As 67/2016 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: T. H.,
zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti
žalovanému: Městský úřad Tábor, se sídlem Žižkovo náměstí 2, Tábor, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 3. 2016,
č. j. 10 A 167/2015 – 24,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 10.000 Kč, který bude vyplacen
z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupce žalobce Mgr. Jaroslava Topola,
advokáta se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, do 30 dnů od právní moci tohoto
usnesení.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 16. 3. 2016,
č. j. 10 A 167/2015 - 24, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal ochrany před nezákonným
zásahem správního orgánu. Tento měl spočívat v tom, že Městský úřad Tábor (dále jen
„žalovaný“) v zákonem stanovené lhůtě nepředložil nadřízenému správnímu orgánu žalobcem
podané odvolání, jak mu ukládá §88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění
pozdějších předpisů.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu blanketní kasační
stížnost, ve které navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu
řízení. V kasační stížnosti také uvedl, že ji doplní na výzvu soudu ve lhůtě jím stanovené.
[3] Takto formulovaná kasační stížnost nebyla věcně projednatelná, neboť v rozporu
s §106 odst. 1 s. ř. s. neobsahovala žádný konkrétně vymezený důvod, pro který stěžovatel
napadl rozhodnutí krajského soudu. Usnesením ze dne 21. 4. 2016, č. j. 7 As 67/2016 – 17,
Nejvyšší správní soud proto vyzval stěžovatele k odstranění této vady ve lhůtě 1 měsíce
od doručení tohoto usnesení a poučil jej, že pokud vady kasační stížnosti neodstraní a v řízení
nebude možné pro tyto nedostatky pokračovat, soud kasační stížnost odmítne. Toto usnesení
bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 26. 4. 2016. Lhůta ke splnění povinnosti tak uplynula
ve čtvrtek 26. 5. 2016, aniž by stěžovatel na výzvu soudu jakkoliv reagoval.
[4] Stěžovatel tedy nevymezil konkrétní a věcně projednatelné důvody, pro které napadal
rozsudek krajského soudu. Protože nebylo možné pro tento nedostatek pokračovat v řízení,
Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost za použití §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
[6] Podle §10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí
z účtu soudu zaplacený poplatek. Protože kasační stížnost byla odmítnuta, aniž by bylo nařízeno
jednání, Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. června 2016
Mgr. David Hipšr
předseda senátu