ECLI:CZ:NSS:2016:7.AZS.322.2015:31
sp. zn. 7 Azs 322/2015 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: I. R., zastoupen
Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem
nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Plzni ze dne 15. 12. 2015, č. j. 30 A 20/2015 - 44,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 12. 2015, č. j. 30A 20/2015 - 44, byla
zamítnuta žaloba, kterou se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení rozhodnutí
Ministerstva vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „ministerstvo“)
ze dne 26. 1. 2015, č. j. MV-54247-3/SO/sen-2012, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele
a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne
21. 3. 2012, č. j. OAM-77355-8/DP-2011, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatele o prodloužení
doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání.
Stěžovatel podal proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě kasační stížnost, se kterou spojil
návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Svůj návrh odůvodnil tím, že zájem
na jeho právu na spravedlivý proces významně převyšuje potenciální újmu, která by mohla
vzniknout jiným osobám. Přiznání odkladného účinku v jeho případě nebude v rozporu
s veřejným zájmem. Jakkoliv podal žádost o povolení k trvalému pobytu, té nebylo vyhoveno.
Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je jediným prostředkem pro pobyt na území České
republiky do doby, než bude o kasační stížnosti rozhodnuto. Dále stěžovatel odkázal na usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, ze dne 18. 8. 2011,
č. j. 5 As 73/2011 - 100, a ze dne 1. 10. 2015, č. j. 7 Azs 227/2015 - 31, ve kterých byl kasační
stížnosti přiznán odkladný účinek.
Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.
Kasační stížnost nemá podle ust. §107 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije přiměřeně ust. §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným
zájmem.
Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je tedy ve smyslu ust. §73
odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním splněním dvou podmínek: 1) výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud při posuzování návrhu dospěl k závěru, že vzhledem k neúspěšné
snaze stěžovatele získat na území České republiky jiný pobytový titul, by byl stěžovatel
v důsledku právních účinků žalobou napadeného rozhodnutí nucen opustit území České
republiky. Tuto újmu považuje Nejvyšší správní soud za nepoměrně větší, než jaká hrozí jiným
osobám přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti; žádná taková potenciální újma třetích
osob totiž nebyla zjištěna (srov. také usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2014,
č. j. 1 Azs 160/2014 – 25). Odhlédnout nelze ani od toho, že k právu na spravedlivý proces náleží
i právo účastníka vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu se svým zástupcem, udělovat
mu konkrétní pokyny pro výkon zastoupení atd. (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 - 100, ze dne 16. 8. 2012, č. j. 4 As 56/2012 - 58,
nebo ze dne 5. 11. 2014, č. j. 1 Azs 140/2014 - 25).
Nejvyšší správní soud zároveň neshledal žádné skutečnosti, pro které by přiznání
odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Správní rozhodnutí byla
založena na závěru, že stěžovatel využíval povolení k pobytu pouze formálně a krátkodobě.
V důvodech rozhodnutí Nejvyšší správní soud neshledal žádné konkrétní okolnosti,
které by nasvědčovaly tomu, že by samotné přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo
kolidovat s důležitým veřejným zájmem. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se účinky
napadeného rozhodnutí toliko odkládají. I v případě, že je správní rozhodnutí vydáno
ve veřejném zájmu, neznamená nutně odklad jeho účinků rozpor s takovýmto veřejným zájmem.
K naplnění veřejného zájmu totiž může postačovat i pozdější nastoupení účinků správního
rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti jsou v daném případě splněny, a proto rozhodl tak, že kasační stížnosti přiznal
odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. února 2016
JUDr. Jaroslav Hubáček
předseda senátu