ECLI:CZ:NSS:2016:7.AZS.85.2016:23
sp. zn. 7 Azs 85/2016 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka
a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: T. E., zastoupen
Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalované: Policie České
republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 3. 2016, č. j. 32 A 29/2014 - 45,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalobce T. E: (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení
rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) ze dne 15. 3. 2016, č. j. 32 A 29/2014 -
45, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby
cizinecké policie (dále také „žalovaný správní orgán“) ze dne 18. 3. 2014, č. j. CPR-12587/ČJ-2013-
930310-V237, jímž bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Policie České
republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, odboru cizinecké policie, oddělení
pobytových agend Brno (dále také „správní orgán I. stupně“), ze dne 28. 8. 2013, č. j. KRPB-278409-
70/ČJ-2012-060026-SV. Tímto rozhodnutím byla stěžovateli stanovena nová lhůta k vycestování
v návaznosti na rozhodnutí o správním vyhoštění stěžovatele ze dne 11. 12. 2012, č. j. KRPB-
278409-31/ČJ-2012-060026-SV.
V kasační stížnosti stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedl,
že je dlouhodobě léčen s chronickým onemocněním ledvin, které se za poslední dva roky zhoršilo
tak, že se musí dostavit třikrát týdně na dialýzu (v roce 2014 dialýzu podstupoval pouze jedenkrát
týdně). Stěžovatel je zapsán na listinu čekatelů na transplantaci ledvin mezi akutní případy. Zdravotní
stav mu neumožňuje absolvovat delší cestu, je omezen v pohybu a výkonu běžných denních činností.
Stěžovatel zdůraznil, že je občanem Libye, která není považována za stabilní a bezpečnou zemi.
S ohledem na aktuální situaci v této zemi by se stěžovatel mohl ocitnout bez odpovídající lékařské
péče, což by jej ohrozilo na životě. Jako důkaz nebezpečí vzniku újmy pro případ, že by musel
respektovat stanovenou lhůtu k vycestování, předložil zprávu z hemodialýzy z Fakultní nemocnice
u sv. Anny v Brně ze dne 17. 3. 2016. Podle stěžovatele nehrozí jiným osobám v případě přiznání
odkladného účinku žádná újma a přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
Žalovaný správní orgán vyjádřil nesouhlas s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti.
Uvedl, že Nejvyšší správní soud přiznává odkladný účinek ve věcech týkajících se správního
vyhoštění cizinců již zcela paušálně s odkazem na zásah do práva cizince na spravedlivý proces.
S tímto žalovaný správní orgán nesouhlasí, neboť automatické přiznání odkladného účinku by měl
stanovit zákon, jako je tomu např. ve věcech žalob proti rozhodnutím o správním vyhoštění [ust.
§172 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“)]. I přes chybějící
speciální právní úpravu odkladného účinku kasační stížnosti by však za současného stavu musel být
přiznán odkladný účinek každé kasační stížnosti podané ve věci týkající se správního vyhoštění,
neboť hlavním účastníkem takového řízení je cizinec a v případě jeho vyhoštění by muselo vždy dojít
k zásahu do jeho práva na spravedlivý proces. Žalovaný správní orgán konstatoval, že protiprávního
jednání odůvodňující správní vyhoštění se stěžovatel prokazatelně dopustil, k osobní účasti
na jednání před Nejvyšším správním soudem (bude-li třeba) by mohl využít institutu povolení vstupu
definovaného v ust. §122 zákona o pobytu cizinců.
Kasační stížnost nemá podle ust. §107 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije přiměřeně ust. §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným zájmem.
Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je tedy ve smyslu ust. §73
odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním splněním dvou podmínek: 1) výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud shledal, že v projednávané věci jsou naplněny zákonné podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Při posouzení návrhu na přiznání odkladného
účinku Nejvyšší správní soud vycházel především z premisy, že nedojde-li k odkladu právních účinků
napadeného rozsudku do doby meritorního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační
stížnosti, může být stěžovatel v důsledku právních účinků pravomocného a vykonatelného správního
rozhodnutí nucen opustit území České republiky. Tuto újmu považuje Nejvyšší správní soud,
i s ohledem na stěžovatelem tvrzený a prokazovaný špatný zdravotní stav, za nepoměrně větší, než
jaká hrozí jiným osobám přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti; žádná taková potenciální
újma třetích osob totiž nebyla zjištěna (srov. také usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
19. 11. 2014, č. j. 1 Azs 160/2014 – 25, všechna zde uváděná rozhodnutí jsou přístupná
na www.nssoud.cz). Odhlédnout nelze ani od toho, že k právu na spravedlivý proces náleží i právo
účastníka vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu se svým zástupcem, udělovat mu
konkrétní pokyny pro výkon zastoupení atd. (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 - 100, ze dne 16. 8. 2012, č. j. 4 As 56/2012 - 58, nebo ze dne
5. 11. 2014, č. j. 1 Azs 140/2014 - 25). Nejvyšší správní soud přitom neshledal, že by přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti mohla jiným osobám vzniknout újma nebo že by tím byl
zásadně narušen veřejný zájem. Odkladný účinek kasační stížnosti neznemožní definitivně výkon
správního rozhodnutí. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se účinky napadeného
rozhodnutí toliko odkládají. I v případě, že je správní rozhodnutí vydáno ve veřejném zájmu,
neznamená nutně odklad jeho účinků rozpor s takovýmto veřejným zájmem. K naplnění veřejného
zájmu totiž může postačovat i pozdější nastoupení účinků správního rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti jsou v daném případě splněny, a proto rozhodl tak, že kasační stížnosti přiznal
odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. června 2016
JUDr. Jaroslav Hubáček
předseda senátu