ECLI:CZ:NSS:2016:8.AS.184.2015:17
sp. zn. 8 As 184/2015 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: J. H.,
proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 2. 2015, čj. 5178/15/5100-41451-711334, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 11. 2015, čj. 31 Af
34/2015 - 29,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného. V průběhu řízení o žalobě
požádal o osvobození od soudních poplatků, ustanovení zástupce a přiznání odkladného účinku
žalobě.
[2] Krajský soud usnesením označeným v záhlaví nepřiznal žalobci osvobození od soudního
poplatku, zamítl návrh na ustanovení advokáta, zamítl návrh na přiznání odkladného účinku
žalobě a vyzval žalobce k zaplacení soudních poplatků.
[3] Žalobce (stěžovatel) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností a požádal
o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[4] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval podmínkami řízení o kasační stížnosti a shledal,
že nebyly splněny, neboť kasační stížnost byla podána opožděně.
[5] Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
napadeného rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Podle §106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u Nejvyššího správního soudu, lhůta
je však zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.
Podle §40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu
nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence
anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit.
[6] Podle §37 odst. 2 s. ř. s. lze podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho
předmětem, provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané
elektronicky podle zvláštního zákona. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří
dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál,
jinak se k němu nepřihlíží.
[7] Nejvyšší správní soud doručení usnesení krajského soudu stěžovateli ověřil v soudním
spise krajského soudu. Z obsahu soudního spisu vyplynulo, že napadené usnesení krajského
soudu ze dne 23. 11. 2015 bylo stěžovateli doručováno poštou do vlastních rukou.
Protože stěžovatel nebyl zastižen, byla zásilka 24. 11. 2015 uložena a připravena k vyzvednutí
u provozovatele poštovních služeb. Stěžovatel si zásilku v úložní době nevyzvedl, proto byla
vložena do jeho domovní schránky dne 8. 12. 2015. Přitom podle §49 odst. 4 věty první o. s. ř.
platí, že pokud si adresát nevyzvedne písemnost ve lhůtě deseti dnů ode dne, kdy byla připravena
k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát
o uložení nedozvěděl. Rozhodnutí krajského soudu se proto považuje za doručené stěžovateli
dne 4. 12. 2015.
[8] Stěžovatel mohl podat kasační stížnost do dvou týdnů od doručení napadeného usnesení,
tj. nejpozději dne 18. 12. 2015. Stěžovatel kasační stížnost zaslal v tento den faxem. Faxové
podání potvrdil písemným podáním shodného obsahu, které však podal k poštovní přepravě
až 23. 12. 2015. To je zřejmé z razítka na obálce, v níž bylo toto podání zasláno. Nejvyššímu
správnímu soudu bylo doručeno dne 28. 12. 2015.
[9] Nejvyšší správní soud se v rozhodnutí čj. 4 Ads 33/2010 - 198 zabýval obdobnou situací,
která nastala v této věci. Dospěl k závěru, že pokud stěžovatel nepotvrdil kasační stížnost
podanou v jiné formě než písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě
podepsané elektronicky podle zvláštního zákona, nejpozději do tří dnů od jejího odeslání
písemným podáním shodného obsahu nebo předložením originálu, soud k takovému podání
podle §37 odst. 2 s. ř. s. nepřihlíží. Dovodil, že pro posouzení včasnosti kasační stížnosti
je za dané situace rozhodné, kdy byla kasační stížnost v písemné formě předána soudu,
nebo soudu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence,
anebo předána orgánu, který má povinnost ji doručit.
[10] Z uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vyplývá, že k podání stěžovatele
ze dne 18. 12. 2015, které učinil faxem a v třídenní lhůtě nedoplnil, se nepřihlíží. Včasnost podání
kasační stížnosti je v předložené věci možné posoudit až na základě písemného podání
stěžovatele ze dne 23. 12. 2015. Posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti byl den
18. 12. 2015.
[11] Kasační stížnost tak byla podána po uplynutí lhůty stanovené v §106 odst. 2 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud ji proto odmítl podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.
[12] Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodl neprodleně po jejím obdržení.
Za popsaného procesního stavu se z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[13] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s.
za použití §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 3. února 2016
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu