ECLI:CZ:NSS:2016:8.AS.218.2016:44
sp. zn. 8 As 218/2016 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: R. S., zast.
Mgr. Vojtěchem Veverkou, advokátem se sídlem Hajnova 40, Kladno, proti žalovanému:
Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, za účasti osoby
zúčastněné na řízení: SaM spol. s r. o., se sídlem Železničářů 1111, Kladno, zast. JUDr. Janem
Holubem, LL.M., advokátem se sídlem Kleinerova 1504, Kladno, proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 8. 10. 2014, čj. 141090/2014/KUSK, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2016, čj. 46 A 78/2014-104, o návrhu žalobkyně
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím Magistrátu města Kladna ze dne 9. 7. 2014, čj. Výst./5218/13-11/Čk,
bylo na základě žádosti osoby zúčastněné na řízení vydáno rozhodnutí o umístění stavby
bytového domu včetně napojení na inženýrské sítě na pozemku parc. č. X a X v katastrálním
území K. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalovaný v záhlaví specifikovaným
rozhodnutím zamítl a odvoláním napadené rozhodnutí potvrdil. Žalobu proti tomuto rozhodnutí
zamítl Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem; proti němu směřuje kasační
stížnost, jejíž součástí je návrh na přiznání odkladného účinku.
[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) k tomuto návrhu uvedla, že pokud by se stavba začala
realizovat, nezbyly by jí žádné možnosti obrany, čímž by byla zkrácena na právech, která v rámci
řízení uplatňuje. Podle stěžovatelky nelze očekávat, že pokud by s kasační stížností uspěla,
realizovaná stavba by byla odstraněna. Realizací napadeného rozhodnutí by došlo k nerovnosti
stran, protože faktický stav by předcházel právnímu a právní stav by jej pravděpodobně musel
následovat. Výkonem napadeného rozhodnutí by tak stěžovatelce vznikla nepoměrně větší újma,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti podle stěžovatelky nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem,
jelikož se jedná o soukromý projekt za účelem zisku.
[3] Žalovaný ani osoba zúčastněná na řízení se k návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti nevyjádřili.
[4] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle odst. 3 téhož ustanovení
se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného
rozhodnutí.
[5] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s. jsou v projednávané
věci naplněny.
[6] Nepřiznal-li by Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek, mohlo by totiž
dojít k povolení stavby a naplnění hypotézy §94 odst. 5 věty před středníkem zákona
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“).
Podle uvedeného ustanovení dojde-li ke zrušení územního rozhodnutí po povolení stavby, územní rozhodnutí
se již nevydává. Následný úspěch stěžovatelky by mohl být bezcenný, neboť po povolení stavby
by eventuálně neúspěšný žalovaný pouze přistoupil k zastavení územního řízení, a to s odkazem
na změnu skutkových okolností v podobě již vydaného povolení stavby a na znění §94 odst. 5
stavebního zákona. Mají-li soudy naplnit smysl institutu odkladného účinku, nezbývá než brát
v případě žalob a navazujících kasačních stížností proti územním rozhodnutím do úvahy rizika
plynoucí z realizace stavby (shodně také usnesení NSS ze dne 17. 2. 2016, čj. 2 As 21/2016-68,
a ze dne 7. 5. 2014, čj. 1 As 50/2014-69). Uvedeným se řídil i krajský soud, neboť z totožných
důvodů přiznal žalobě usnesením ze dne 12. 1. 2015, čj. 46 A 78/2014-38, odkladný účinek.
[7] Tím ovšem není v obecnosti řečeno, že je třeba přiznávat odkladný účinek všem žalobám
a navazujícím kasačním stížnostem proti územním rozhodnutím. I zde je třeba zvažovat
individuální okolnosti konkrétní věci.
[8] V souzené věci stěžovatelka namítla, že v případě povolení stavby (slovy stěžovatelky
„pokud by se stavba začala realizovat“), nelze, i v případě úspěchu kasační stížnosti, očekávat,
že by byla realizovaná stavba odstraněna. Tato námitka je důvodná, neboť byla-li by stavba
povolena a následně by bylo rozhodnutí o umístění stavby zrušeno, vedlo by to pouze k zastavení
územního řízení, nikoliv k nařízení odstranění stavby; stavba by totiž byla prováděna
nebo provedena na základě rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem. Stěžovatelce
proto hrozí újma, spočívající ve ztrátě možnosti účinně uplatnit svá práva v územním řízení.
Nemá-li být řízení o žalobě a navazující řízení o kasační stížnosti pouhým „akademickým
cvičením“, je namístě vyhovět návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti, ledaže by to bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, anebo by převážilo riziko
újmy hrozící jiným osobám v důsledku přiznání odkladného účinku. Takovou jinou osobou
by mohla být osoba zúčastněná na řízení. V tomto ohledu však má Nejvyšší správní soud shodně
s krajským soudem za to, že případná újma jiných osob je pouze dočasného charakteru,
a proto nemůže převážit nad nevratnou újmou hrozící stěžovatelce. Nadto z obsahu spisu
nenachází Nejvyšší správní soud ani existenci důležitého veřejného zájmu, v rozporu s nímž
by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatelky v této situaci mohlo být.
[9] Vzhledem k výše uvedenému přiznal Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný
účinek. Do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky napadeného
rozsudku, jakož i účinky předcházejících správních rozhodnutí. Rozhodnutí o umístění
předmětné stavby tedy nevyvolává účinky, které jinak nastupují s nabytím právní moci. Tímto
usnesením Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci
samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 12. října 2016
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu