ECLI:CZ:NSS:2016:8.AZS.204.2016:28
sp. zn. 8 Azs 204/2016-28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: M. J. T.,
zast. Mgr. Faridem Alizeyem, advokátem se sídlem Stodolní 7, Moravská Ostrava, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 17. 2. 2016, čj. OAM-900/ZA-ZA02-K03-2015, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 8. 2016, čj. 61 Az 5/2016-45,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 17. 2. 2016, čj. OAM-900/ZA-ZA02-K03-2015, žalovaný žalobci
neudělil mezinárodní ochranu dle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
Tvrzení žalobce, dle něhož chce se svou přítelkyní M. U. žít v České republice, neboť v Libanonu
je špatná bezpečnostní a ekonomická situace, shledal žalovaný pro udělení mezinárodní ochrany
nedostatečnými. Krajský soud v Ostravě názoru žalovaného přisvědčil a žalobu proti jeho
rozhodnutí rozsudkem napadeným kasační stížností zamítl.
[2] Žalobce (dále též jen „stěžovatel“) v kasační stížnosti proti tomuto rozsudku namítl
nedostatečné zjištění skutkového stavu věci žalovaným a nepřezkoumatelnost napadeného
správního i soudního rozhodnutí. Uvedl, že zemi původu opustil primárně z důvodu probíhající
náboženské války a že dne 12. 8. 2016 uzavřel s M. U. manželství. Vyjádřil názor, že splňuje
podmínky pro udělení azylu či doplňkové ochrany a nesouhlasil se závěrem žalovaného, podle
kterého v jeho případě nejsou dány důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující udělení azylu
humanitárního. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a
věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[3] Ve věcech mezinárodní ochrany se Nejvyšší správní soud po posouzení přípustnosti
kasační stížnosti v souladu s ustanovením §104a s. ř. s. zabývá otázkou, zda podaná kasační
stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, Nejvyšší
správní soud takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Nejvyšší správní soud v této
souvislosti poznamenává, že usnesení, jímž Nejvyšší správní soud kasační stížnost
pro nepřijatelnost odmítá, nemusí být dle §104a odst. 3 s. ř. s. odůvodněno. Přesto však Nejvyšší
správní soud uvádí následující.
[4] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud
podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS,
v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou
kasační stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových
případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly
plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek,
které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu
učinit judikaturní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno
zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele.
[5] Nejvyšší správní soud neshledal, že by v nyní projednávané věci byl dán některý z důvodů
pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání, neboť kasační stížnost svým významem
podstatně vlastní zájmy stěžovatele nepřesahuje. Posuzovaná věc se netýká právních otázek,
které dosud nebyly řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu, ani těch, které jsou
judikaturou řešeny rozdílně, přičemž nebyl shledán důvod pro judikatorní odklon. Nejvyšší
správní soud neshledal ani zásadní pochybení krajského soudu, ať už v podobě nerespektování
ustálené a jasné soudní judikatury, či ve formě hrubého pochybení při výkladu hmotného
nebo procesního práva. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl
pro nepřijatelnost.
[6] Z obsahu vyžádaných spisů je současně zjevné, že krajský soud v napadeném rozsudku
dostatečným způsobem reagoval na argumentaci uplatněnou žalobcem ve správním i soudním
řízení. Ježto kasační námitky žádná zásadně nová tvrzení či právní důvody podporující
stěžovatelův požadavek neobsahují, lze na přiléhavé zdůvodnění zamítavého rozsudku krajského
soudu odkázat.
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá o §60 odst. 3,
větu první, s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 31. října 2016
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu