ECLI:CZ:NSS:2016:9.AFS.284.2015:48
sp. zn. 9 Afs 284/2015 - 48
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary
Pořízkové a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce:
Ing. D. M., zast. JUDr. Petrem Wildtem, Ph.D., advokátem se sídlem Bohuslava Martinů
1038/20, Hradec Králové, proti žalovanému: Finanční úřad pro Královéhradecký kraj, se
sídlem Horova 17, Hradec Králové, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2014, č. j.
1390557/14/2701-25200-608126, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Hradci Králové ze dne 30. 9. 2015, č. j. 31 Af 74/2014 – 71, ve znění opravného
usnesení ze dne 6. 11. 2015, č. j. 31 Af 74/2014 – 77,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 9. 2015, č. j. 31 Af 74/2014 – 71,
ve znění opravného usnesení ze dne 6. 11. 2015, č. j. 31 Af 74/2014 – 77, se z r ušuj e
a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
uvedeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“), kterým byla
podle §46 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odmítnuta jeho žaloba proti v záhlaví specifikovanému rozhodnutí
žalovaného z důvodu, že v důsledku chybného poučení žalovaného nevyčerpal opravné
prostředky a věc byla postoupena k vyřízení žalovanému.
[2] Krajský soud dospěl k názoru, že existuje opravný prostředek proti exekučnímu příkazu
vydanému finančním úřadem podle §178 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění
účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „daňový řád“). Je jím námitka podle §159 daňového řádu.
Tento závěr odůvodnil poukazem na důvodovou zprávu k zákonnému opatření Senátu
č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva
a o změně některých zákonů. Mechanismus rozhodování i náležitosti námitek jsou obdobné
jako u odvolání. Námitky jsou ve fázi placení daní specifickým opravným prostředkem
proti rozhodnutím, proti nimž nelze podat odvolání. Námitky je tedy třeba vyčerpat dříve,
než účastník řízení podá žalobu ve správním soudnictví. V opačném případě je žaloba podle §68
písm. a) s. ř. s. nepřípustná.
II. Obsah kasační stížnosti, vyjádření žalovaného
[3] Proti usnesení krajského soudu brojí stěžovatel kasační stížností, jejíž důvody podřazuje
pod ustanovení §103 odst. 1 písm. a) a e) s. ř. s.
[4] Brojí proti závěru, že bylo na místě jeho žalobu odmítnout. Žalovaný ho o nutnosti podat
námitku neinformoval a je to tedy jeho pochybení. Navíc podal žádost o zastavení daňové
exekuce, což byla obsahově námitka. O tom vydal žalovaný řádné rozhodnutí. Soud se tedy mýlil,
neboť ve spisu se nacházely všechny dokumenty potřebné k tomu, aby bylo o věci rozhodnuto.
[5] Navrhl, aby Nejvyšší správní soud sám rozhodl podle §110 odst. 2 s. ř. s. tak,
že napadené rozhodnutí zruší.
[6] Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že také s napadeným usnesením nesouhlasí. Námitka
není řádným opravným prostředkem, čemuž svědčí i systematika daňového řádu, neboť není
zařazena v části druhé hlavě VII., kde jsou uvedeny opravné prostředky. Žalovaný neměl
povinnost stěžovatele poučovat o možnosti podat námitku.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[7] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla
podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a stěžovatel
je zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.). Poté přezkoumal napadené usnesení krajského
soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil při tom, zda napadené
rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4
s. ř. s.), a došel k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
[8] Soud předesílá, že dle konstantní judikatury kasačního soudu (srov. rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. 3 Azs 33/2004 – 98, publ. pod č. 625/2005 Sb. NSS)
v případě usnesení o odmítnutí žaloby lze podat kasační stížnost pouze z důvodu
podle ustanovení §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Soud proto přezkoumal napadené usnesení
krajského soudu podle ustanovení §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., tedy z toho důvodu,
zda rozhodnutí o odmítnutí žaloby bylo nezákonné. Soud se proto ve svém rozsudku může
(a musí) zabývat toliko zákonností odmítnutí žaloby stěžovatele, a to v rozsahu jí vznesených
stížnostních námitek, případně (s ohledem na §109 odst. 4 s. ř. s.) nad jejich rámec z úřední
povinnosti i důvody pro zmatečnost řízení před soudem, jež vyústilo v rozhodnutí o odmítnutí
žaloby, dále vadami tohoto soudního řízení, které mohly mít za následek nezákonné rozhodnutí
o odmítnutí žaloby, a případnou nepřezkoumatelností rozhodnutí soudu o odmítnutí žaloby.
[9] Dle výše uvedeného tak Nejvyšší správní soud může přezkoumat pouze to, zda krajský
soud měl podanou žalobu odmítnout. Nemůže v tuto chvíli přezkoumat, zda napadené
rozhodnutí žalovaného je zákonné, jak požaduje stěžovatel, neboť se k této otázce doposud
krajský soud nijak nevyjádřil.
[10] Stěžovatel zejména namítá, že ve spise byly veškeré dokumenty potřebné pro rozhodnutí
věci, když se odkazuje též na návrh na zastavení exekuce. V prvé řadě je třeba se proto zaměřit
na to, jaký řádný opravný prostředek měl ve smyslu §68 písm. a) s. ř. s. stěžovatel vyčerpat,
aby byla žaloba přípustná.
[11] K této otázce se již Nejvyšší správní soud vyjádřil a to v rozsudku ze dne 26. 11. 2015,
č. j. 7 Afs 131/2015 – 32, publ. pod č. 3381/2016 Sb. NSS. V něm dospěl k závěru, že námitka
podle §159 daňového řádu není řádným opravným prostředkem ve smyslu §108 odst. 1 písm. a)
daňového řádu, a proto je žaloba ve správním soudnictví proti exekučnímu příkazu správce daně
přípustná, i když daňový subjekt námitku proti exekučnímu příkazu správce daně před podáním
správní žaloby neuplatnil. Od těchto závěrů nemá soud žádný důvod se odchýlit a z uvedeného
rozsudku proto pouze stručně shrnuje hlavní důvody pro tyto závěry.
[12] Podle §178 odst. 4 daňového řádu se exekuční příkaz doručuje dlužníkovi a dalším
příjemcům tohoto rozhodnutí a nelze proti němu uplatnit opravné prostředky. Druhy opravných
prostředků, které lze proti rozhodnutí při správě daní uplatnit, vymezuje daňový řád v §108
odst. 1 a rozděluje je na řádné opravné prostředky, kterými jsou odvolání nebo rozklad,
a na mimořádné opravné prostředky, kterým je návrh na povolení obnovy řízení. Tento výčet
opravných prostředků je taxativní. Je to rozdíl od předchozí právní úpravy v §52 zákona
č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, který námitku mezi řádné opravné prostředky řadil.
[13] Proti exekučnímu příkazu skutečně lze podat námitky podle §159 daňového řádu.
Mezi nimi a odvoláním sice existuje určitá paralela, jelikož daňový řád v §159 odst. 4 stanoví,
že v řízení o námitce se použije obdobně §112, který upravuje náležitosti odvolání a také způsob
rozhodnutí o námitkách, upravený v §159 odst. 3 daňového řádu, je obdobný tomu,
jak je rozhodováno o odvolání. Přesto z uvedeného nelze dovodit, že by bylo možno námitky
považovat za řádný opravný prostředek.
[14] Řádné opravné prostředky, jejichž vyčerpání požaduje §5 s. ř. s. jsou takové,
které - jsou-li podány řádně a včas - dávají účastníkům řízení procesní oprávnění iniciovat
přezkoumání vydaného správního rozhodnutí před nabytím jeho právní moci. Řádné
odvolání tedy s sebou pravidelně přináší suspenzivní (odkladný) účinek. Účinky právní
moci, a tedy i vykonatelnosti, se odkládají až do vyřízení opravného prostředku
(viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2004, č. j. 1 As 28/2004 – 106,
publ. pod č. 454/2005 Sb. NSS). Podání námitky však nemá vliv na právní moc exekučního
příkazu.
[15] Z uvedeného je zřejmé, že stěžovatel žádné řádné opravné prostředky neměl k dispozici
a žaloba z tohoto důvodu nemohla být odmítnuta.
IV. Závěr a náklady řízení
[16] Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná. Napadené
usnesení krajského soudu proto dle §110 odst. 1, věty první, s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil
k dalšímu řízení, v němž je v souladu s §110 odst. 4 s. ř. s. právními závěry uvedenými v tomto
rozsudku vázán.
[17] S ohledem na §109 odst. 3 s. ř. s. byl zrušen nejen výrok I. napadeného usnesení
o odmítnutí žaloby, ale spolu s ním i výrok II. o náhradě nákladů řízení, neboť je na výroku I.
závislý. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne v souladu s §110 odst. 3, větou
první, s. ř. s. krajský soud v novém rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. listopadu 2016
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu