ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.132.2016:18
sp. zn. 9 As 132/2016 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary
Pořízkové a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: J.
P., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti
žalovanému: Celní úřad pro Moravskoslezský kraj, se sídlem nám Sv. Čecha 8, Ostrava, ve
věci ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 5. 2016, č. j. 22 A 47/2016 – 8,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se v rací k rukám zástupce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta se sídlem Na
Zlatnici 301/2, Praha 4, zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč,
který mu bude vrácen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci
tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností ze dne 30. 5. 2016 se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení
v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla
odmítnuta jeho žaloba proti nezákonnému zásahu žalovaného.
[2] Podle §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí stěžovatel v kasační stížnosti uvést, z jakého důvodu
napadá rozhodnutí soudu.
[3] Kasační stížnost ze dne 30. 5. 2016 uvedenou náležitost nesplňovala, neboť v ní bylo
pouze uvedeno, že napadá shora označené usnesení krajského soudu, že odůvodnění stížnosti
bude doplněno na výzvu soudu ve stanovené lhůtě a že navrhuje zrušit napadené usnesení a vrátit
věc k dalšímu řízení krajskému soudu.
[4] Nejvyšší správní soud považuje za nutné předeslat, že kasační stížnost je mimořádným
opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním
soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná
na řízení, domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Jelikož se jí zpochybňuje pravomocné
rozhodnutí krajského soudu, stanoví zákon poměrně přísné obsahové náležitosti. Jednou
z podstatných náležitostí kasační stížnosti podle §106 odst. 1 s. ř. s. je i označení důvodů,
pro něž je napadeno rozhodnutí soudu, tzv. stížních bodů. Stížní bod musí zpravidla zahrnovat
jak skutkové, tak právní důvody, pro něž stěžovatel považuje rozhodnutí soudu za nezákonné.
Důvody uvedené v §103 odst. 1 s. ř. s. jsou obecně vymezenými kategoriemi, které musí být
v kasační stížnosti naplněny konkrétním a jedinečným obsahem, tedy vylíčit, k jakým konkrétním
vadám došlo podle jeho názoru v řízení před správním orgánem či před soudem, jakými blíže
určenými vadami trpí podle něj rozhodnutí soudu, v čem přesně spatřuje nesprávné posouzení
právní otázky soudem apod.
[5] Řízení o kasační stížnosti je ovládáno dispoziční zásadou, dle které pouze stěžovatel
vymezuje rozsah, v němž Nejvyšší správní soud přezkoumá napadené rozhodnutí krajského
soudu (výjimku z této zásady tvoří zásadní vady rozhodnutí krajského soudu, ke kterým kasační
soud přihlíží z úřední povinnosti i bez námitek). Toto vymezení musí být učiněno uvedením
konkrétních důvodů, které soud není oprávněn sám dovozovat. Tím by byla porušena nejen
zmíněná dispoziční zásada, ale i zásada rovnosti účastníků. Bez stanoveného rámce přezkumu
nelze kasační stížnost věcně projednat. Důvody uvedenými v kasační stížnosti je pak soud vázán
(§109 odst. 3 s. ř. s.). Neodstranění nedostatků kasační stížnosti představuje z výše uvedených
důvodů vadu, pro kterou není možné v řízení o kasační stížnosti dále pokračovat.
[6] Podle §106 odst. 3 s. ř. s. nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání,
musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl
stěžovatel vyzván k doplnění podání.
[7] Usnesením ze dne 2. 6. 2016, č. j. 9 As 132/2016 - 8, Nejvyšší správní soud vyzval
stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost
o důvody, pro které napadá v záhlaví označené usnesení krajského soudu. Zároveň byl poučen
o tom, že nebude-li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, soud ji podle §37 odst. 5
ve spojení s §120 s. ř. s. odmítne.
[8] Podle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne,
který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední den
lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti, mu bylo doručeno dne
6. 6. 2016. Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti uplynula ve čtvrtek 7. 7. 2016, jelikož
6. 7. 2016 byl státní svátek. Požadované odůvodnění kasační stížnosti nebylo do dnešního dne
soudu doručeno.
[9] To znamená, že výzvě k doplnění náležitostí kasační stížnosti nebylo v jednoměsíční lhůtě
stanovené podle §106 odst. 3 s. ř. s. vyhověno.
[10] Soud tak uzavírá, že na kasační stížnost je třeba hledět tak, že postrádá základní náležitosti
stanovené zákonem a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož
stěžovatel nevyhověl výzvě zdejšího soudu ve stanovené lhůtě, Nejvyššímu správnímu soudu
tak nezbylo než kasační stížnost odmítnout v souladu s §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. bez
věcného projednání.
[11] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
dle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
[12] Soud rovněž rozhodl o tom, že se stěžovateli vrací zaplacený soudní poplatek za kasační
stížnost ve výši 5 000 Kč. Podkladem pro vrácení soudního poplatku je §10a odst. 3,
věta poslední, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
dle něhož soud vrátí ze svého účtu zaplacený soudní poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení
před prvním jednáním odmítnut. Třicetidenní lhůta k vrácení soudního poplatku vychází z §10a
odst. 1 zmíněného zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. července 2016
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu