ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.143.2016:30
sp. zn. 9 As 143/2016 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce:
Statutární město Jihlava, se sídlem Masarykovo nám. 1, Jihlava, proti žalovanému:
Magistrát města Jihlavy, se sídlem Masarykovo nám. 1, Jihlava, ve věci ochrany proti nečinnosti
žalovaného, v řízení o kasační stížnosti podané JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem
Bubeníčkova 502/42, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 5. 2016,
č. j. 62 A 47/2016 – 27,
takto:
I. Kasační stížnost se o d m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností ze dne 8. 6. 2016 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného
usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla odmítnuta žaloba
žalobce ve věci ochrany proti nečinnosti žalovaného.
[2] K podané kasační stížnosti doložil plnou moc, kterou žalobce zmocnil stěžovatele
„v plném rozsahu při uplatňování nároků a žalob na určení obsahu dohod vlastníků provozně
souvisejících vodovodů a kanalizací žalobce se Svazem vodovodů a kanalizací Jihlavsko
a ve všech řízeních souvisejících“.
[3] K dotazu Nejvyššího správního soudu žalobce uvedl, že přiloženou plnou moc skutečně
stěžovateli udělil, ten ovšem toto zmocnění překročil, když podal žalobu proti žalovanému.
Stěžovatele vyzval, aby vzal kasační stížnost zpět, jelikož i zde překročil své oprávnění a jednal
tak v rozporu s §16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Navrhl odmítnout kasační
stížnost jako podanou subjektem, který k tomu nemá oprávnění.
[4] Podle §102, věty první, zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), [k]asační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo
osoba zúčastněná na řízení (dále jen "stěžovatel") domáhá zrušení soudního rozhodnutí.
[5] Podle §33 odst. 1 s. ř. s. [ú]častníky jsou navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný) nebo ti,
o nichž to stanoví tento zákon; odpůrcem (žalovaným) je ten, o němž to stanoví zákon. Podle §69 s. ř. s.
[ž]alovaným je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost
přešla.
[6] Podle §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. [n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh,
jestliže návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou.
[7] To, že k zastupování v řízení není stěžovatel oprávněn, vyplynulo již z řízení
před krajským soudem, v rámci kterého se žalobce vyjádřil obdobně jako k podané kasační
stížnosti, což bylo právě důvodem odmítnutí žaloby. Z vyjádření žalobce v řízení před krajským
soudem, stejně jako před Nejvyšším správním soudem, zcela jasně plyne, že stěžovatel nebyl
oprávněn k podání kasační stížnosti jménem žalobce na základě udělené plné moci. Kasační
stížnost tedy podal sám za sebe a nikoliv za žalobce. Nelze ho proto považovat za osobu
oprávněnou k podání kasační stížnosti podle §102 s. ř. s., a proto soud jeho kasační stížnost
odmítl dle citovaného §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
[8] S ohledem na výše uvedené nebylo možné přihlížet ke zpětvzetí kasační stížnosti,
které stěžovatel neučinil za sebe, ale jménem žalobce, k čemuž nebyl oprávněn, neboť vystavená
plná moc ho k činění úkonů v tomto řízení neopravňovala.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., dle kterých nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. července 2016
JUDr. Radan Malík
předseda senátu