ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.155.2016:111
sp. zn. 9 As 155/2016 - 111
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: Nejvyšší
státní zástupce, se sídlem Jezuitská 4, Brno, proti žalovanému: Energetický regulační úřad,
se sídlem Masarykovo náměstí 91/5, Jihlava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 12. 2010,
č. j. 13154-12/2010-ERU, za účasti osoby zúčastněné na řízení: FINE DECORATING a. s.,
se sídlem Modřická 486/34, Moravany, zast. Mgr. Romanem Klimusem, advokátem se sídlem
Heršpická 813/5, Brno, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 9. 6. 2016, č. j. 62 A 84/2013 - 282, o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatelka“) domáhá
zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým
bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného specifikované v záhlaví.
[2] Součástí kasační stížnosti byl i návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
který stěžovatelka opřela o následující důvody: (i) krajský soud v předchozím rozhodnutí žalobu
zamítl, což lze považovat za znak minimálně nejednoznačnosti; (ii) jediným důvodem pro zrušení
rozhodnutí žalovaného je údajně neplatná revizní zpráva, a to přesto, že revizní technik
vypracoval revizní zprávu v dobré víře a explicitně policejnímu orgánu sdělil, že k této práci
přistupoval s odbornou péčí a dle svého nejlepšího vědomí; (iii) výkon napadeného rozhodnutí
by pro stěžovatelku znamenal absolutně nenapravitelnou újmu, ekonomický zánik, neboť
by okamžitě ztratila schopnost hradit své závazky vůči svým věřitelům, s ohledem na výkupní
ceny elektřiny by byla povinna zahájit insolvenční řízení, jehož předmětem by bylo řešení jejího
úpadku cestou konkurzu; (iv) pokud by Nejvyšší správní soud kasační stížnosti vyhověl a krajský
soud následně žalobu zamítl, nebyla by již stěžovatelka schopna zabránit své ekonomické smrti
formou zpeněžení v rámci konkurzní podstaty; (v) okamžitý výkon rozhodnutí by také znamenal
ukončení pracovních poměrů se všemi zaměstnanci, ukončení smluv s dodavatelskými
společnostmi i obcí Jeníkov, což by pro všechny tyto osoby znamenalo závažnou sociální
i společenskou újmu; (vi) vůči stěžovatelce ani členům jejích statutárních orgánů nikdy nebylo
a není vedeno trestní stíhání v souvislosti s jakýmikoli podvody při výstavbě FVE Jeníkov, což lze
charakterově považovat za znak menší společenské nebezpečnosti.
[3] Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že v daném
případě by mělo být přistoupeno k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Je si vědom
újmy, která stěžovatelce hrozí v případě zrušení licence. Tato újma je při tom zcela jistě
nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám
a zároveň závažnost újmy dle názoru žalovaného převažuje nad narušením veřejného zájmu,
který lze spatřovat v tom, že příspěvek na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů
je hrazen z veřejných prostředků.
[4] Žalobce se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.
[5] Dle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
upravující odkladný účinek žaloby se užijí přiměřeně. Dle §73 odst. 2 s. ř. s. musí být
pro přiznání odkladného účinku naplněny dva předpoklady. Soud tak přizná žalobě (či kasační
stížnosti) odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro navrhovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Předně kasační soud uvádí, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti prolamuje
před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského
soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Odkladný
účinek má proto charakter institutu výjimečného a měl by být přiznáván v menšině případů,
nikoli zpravidla. Újma, která má hrozit žadateli o jeho přiznání, musí být tak významná,
aby opravňovala prolomení pravidla, že žaloba resp. kasační stížnost odkladný účinek nemá.
[7] Z judikatury vyplývá, že k tomu, aby mohl být kasační stížnosti takový účinek přiznán,
musí stěžovatel v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že mu hrozí újma nepoměrně
větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Povinnost tvrdit
a prokázat vznik újmy má stěžovatel (k tomu např. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 – 32, či ze dne 23. 1. 2014, č. j. 6 Ads 99/2013 – 11),
jenž musí v odůvodnění svého návrhu konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Důvody
možného vzniku újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze na jeho osobě a osobní situaci.
[8] V uvedeném případě však stěžovatelka v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti pouze tvrdí, že by jí vznikla absolutně nenapravitelná újma, která by neodvratitelně
vyústila v úpadek a následné insolvenční řízení. Nebyla by schopna plnit své závazky vůči svým
věřitelům, musela by ukončit pracovní poměry se svými zaměstnanci a ukončit právní vztahy
s dodavateli a obcí Jeníkov. Z návrhu však nebylo zřejmé, jak velká újma by jí skutečně hrozila,
újma nebyla nijak vyčíslena, nijak konkretizována. Nebylo uvedeno, jaké příjmy a výdaje
stěžovatelka má, zda jsou příjmy z FVE Jeníkov jejím jediným zdrojem příjmů, z jakých důvodů
je rozhodnutí krajského soudu pro ni likvidační. Nevysvětlila ani své tvrzení o výkupních cenách
elektřiny vyrobené ve fotovoltaických elektrárnách ve výši 0 Kč a ani to, jaký vliv by vzhledem
k tvrzeným nulovým výkupním cenám mělo přerušení výroby elektřiny. Svá tvrzení v neposlední
řadě ani nepodložila žádnými doklady. Neunesla tedy břemeno důkazní, ale ani břemeno tvrzení.
[9] V daném případě se stěžovatelce nepodařilo tvrdit a prokázat intenzitu újmy, která
ji výkonem napadeného rozhodnutí zasáhne a nesplnila tak základní podmínku pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. Proto již nebylo třeba zkoumat další podmínky, s nimiž
by tato musela být naplněna kumulativně.
[10] Neprokázala tedy existenci podmínek pro přiznání odkladného účinku stanovených v §73
odst. 2 s. ř. s. Z tohoto důvodu nebylo možno odkladný účinek kasační stížnosti podle
ustanovení §107 s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. přiznat. Tím Nejvyšší správní soud
žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé ani to, jak by rozhodl
o případné nové žádosti o odkladný účinek, ve které by stěžovatelka svou povinnost tvrzení
a důkazní splnila.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. července 2016
JUDr. Radan Malík
předseda senátu