ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.165.2016:27
sp. zn. 9 As 165/2016 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobců: a) P. S., zast.
JUDr. Oldřichem Navrátilem, advokátem se sídlem Svatoborská 363, Kyjov, b) nezl. J. S., zast.
opatrovníkem Městskou částí Praha 1, Úřadem městské části, se sídlem Vodičkova 681/18, Praha
1, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2013, č. j. 15025/2013-MZE-14141, v řízení o kasační
stížnosti Městské části Praha 1, Úřadu městské části, zast. Mgr. Lukášem Duškem, advokátem se
sídlem Rubešova 162/8, Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2016,
č. j. 8 A 87/2013 – 49, o návrhu na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek n ep ři zn áv á.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se Městská část Praha 1, Úřad městské části, se sídlem
Vodičkova 681/18, Praha 1 (dále jen „stěžovatelka“), domáhá zrušení výroku II. v záhlaví
uvedeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byl Úřad
městské části Praha 1 ustanoven opatrovníkem nezl. J. S.
[2] Stěžovatelka současně s podáním kasační stížnosti podala návrh na přiznání odkladného
účinku. Svůj návrh odůvodnila tím, že by opatrovnictvím v řízení vznikly nepřiměřeně vysoké
náklady, které by pro zjevnou nesprávnost usnesení a s tím souvisejícím jeho možným zrušením
byly vynaloženy neefektivně.
[3] Žalobkyně a) v přípise ze dne 10. 8. 2016 k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedla,
že jej považuje za nedůvodný.
[4] Kasační stížnost nemá podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat; užije přiměřeně ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je proto třeba,
aby se Nejvyšší správní soud primárně zaměřil na zkoumání, zda stěžovatel uvádí skutečnosti,
které by dokládaly možnost vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám.
Tyto skutečnosti jsou vždy individuální, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost
tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, který musí konkretizovat, jakou újmu
by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností
to vyvozuje a uvést její intenzitu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí
svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozhodnutím
soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná,
nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.
[6] Uvedená kritéria pro přiznání odkladného účinku návrh stěžovatelky nesplňuje.
Stěžovatelka se odvolává pouze na neefektivní vynaložení nepřiměřeně vysokých nákladů.
Nekonkretizuje však, o jak vysoké náklady by se mělo jednat a za co konkrétně by měly být
vynaloženy. Nelze tedy ověřit, zda případná újma stěžovatelky může být nepoměrně větší,
než újma jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.
[7] Nejvyšší správní soud dodává, že není povinen ani oprávněn za stěžovatelku dovozovat,
jaká újma jí může výkonem nebo právními následky rozhodnutí městského soudu vzniknout.
[8] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené vyhodnotil, že stěžovatelka neprokázala
existenci podmínek pro přiznání odkladného účinku stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Z tohoto
důvodu nebylo možno odkladný účinek kasační stížnosti podle ustanovení §107 s. ř. s. ve spojení
s §73 odst. 2 s. ř. s. přiznat.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. srpna 2016
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu