ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.167.2016:28
sp. zn. 9 As 167/2016 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary
Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobců:
a) Bc. I. K., b) P. K., oba zast. JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Bubeníčkova
502/42, Brno, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2,
Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2011, č. j. S-MHMP 376109/2010/OST/No,
za účasti osoby zúčastněné na řízení: PREdistribuce, a.s., se sídlem Praha 5,
Svornosti 3199/19a, zast. JUDr. Ľubomírem Fockem, advokátem se sídlem Náprstkova 276/2,
Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
20. 5. 2016, č. j. 5 A 134/2011 – 59,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobcům se vrací zaplacené soudní poplatky za kasační stížnost, každému ve výši
5 000 Kč. Poplatky budou vráceny z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů
od právní moci tohoto usnesení, a to k rukám jejich zástupce JUDr. Radka Ondruše,
advokáta se sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno.
IV. Osoba zúčastněná na řízení n emá p rá v o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 1. 7. 2016 kasační stížnost žalobců
(dále jen „stěžovatelé“) směřující proti shora označenému rozsudku Městského soudu v Praze
(dále jen „městský soud“), kterým byla zamítnuta jako nedůvodná podle §78 odst. 7 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
jejich žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 22. 4. 2011, č. j. S-MHMP
376109/2010/OST/No.
[2] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Ustanovení §37 s. ř. s.
platí obdobně. Podle §37 odst. 3, věty první, s. ř. s. musí být z každého podání zřejmé,
čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.
[3] Kasační stížnost stěžovatelů ze dne 1. 7. 2016 neobsahovala důvody, pro které stěžovatelé
napadají v záhlaví označený rozsudek městského soudu.
[4] Jelikož neměla kasační stížnost při jejím podání všechny náležitosti, musely být tyto
náležitosti doplněny v souladu s §106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
usnesení, kterým byli stěžovatelé vyzváni k doplnění svého podání. Jen v této lhůtě může
stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu
může soud na včasnou žádost z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[5] Usnesením ze dne 11. 7. 2016, č. j. 9 As 167/2016 - 14, Nejvyšší správní soud vyzval
stěžovatele prostřednictvím zástupce k odstranění nedostatků kasační stížnosti spočívajících
v absenci důvodů kasační stížnosti, a to ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení usnesení.
Současně stěžovatele poučil o tom, že nebude-li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna,
Nejvyšší správní soud ji podle §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. odmítne bez věcného
projednání.
[6] Usnesením, kterým byli stěžovatelé vyzváni k doplnění kasační stížnosti, bylo doručeno
zástupci stěžovatelů dne 14. 7. 2016. Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti uplynula dne
15. 8. 2016.
[7] Lze tedy uzavřít, že lhůta k doplnění kasační stížnosti marně uplynula dne 15. 8. 2016,
aniž by stěžovatelé či jejich zástupce plně vyhověli výzvě ze dne 11. 7. 2016 a doplnili kasační
stížnost. Rovněž nebylo v průběhu stanovené jednoměsíční lhůty požádáno o její prodloužení.
[8] Stěžovatelé jsou zastoupeni advokátem - právním profesionálem, který si musí být vědom
toho, že povinnou náležitostí kasační stížnosti je odůvodnění. Zástupce stěžovatelů byl v tomto
smyslu soudem poučen a k doplnění vyzván. Přesto však kasační stížnost doplněna nebyla.
[9] Kasační stížnost tedy nadále postrádá základní náležitosti stanovené v §37 odst. 3
ve spojení s §106 odst. 1 s. ř. s. a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat.
Jelikož stěžovatelé nevyhověli výzvě soudu ve stanovené lhůtě, soudu nezbylo než kasační
stížnost odmítnout v souladu s §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. bez věcného projednání.
[10] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3, věty první, s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává,
jelikož byla kasační stížnost odmítnuta.
[11] Podle §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu
zaplacený poplatek. Soud proto rozhodl o vrácení zaplacených soudních poplatků oběma
stěžovatelům, každému ve výši 5 000 Kč, a to prostřednictvím jejich zástupce.
[12] Výrok o náhradě nákladů řízení v případě osoby zúčastněné na řízení se opírá o §60
odst. 5, větu první, s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., dle kterého osoba zúčastněná na řízení má
právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí
soud uložil. Protože soud v dané věci osobě zúčastněné na řízení žádné povinnosti neuložil,
rozhodl tak, že tato osoba nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. srpna 2016
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu