ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.169.2016:53
sp. zn. 9 As 169/2016 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně:
Alba a.s., se sídlem Levá 6/311, Praha 4, proti žalovanému: Finanční úřad pro hlavní město
Prahu, se sídlem Štěpánská 28, Praha 1, ve věci ochrany před nezákonným zásahem, pokynem
nebo donucením správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2016, č. j. 5 A 174/2015 – 33,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) se kasační stížností ze dne 3. 7. 2016 domáhá zrušení
v záhlaví označeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo zastaveno řízení o její
žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného.
[2] Podle §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí stěžovatel v kasační stížnosti uvést, z jakého důvodu
napadá rozhodnutí soudu a co navrhuje.
[3] Nejvyšší správní soud předesílá, že kasační stížnost je mimořádným opravným
prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu (zde Městského soudu v Praze)
ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba
zúčastněná na řízení, domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Jelikož se jí zpochybňuje
pravomocné rozhodnutí krajského soudu, zákon stanoví poměrně přísné obsahové náležitosti.
Jednou z podstatných náležitostí kasační stížnosti podle §106 odst. 1 s. ř. s. je i označení důvodů,
pro něž je napadeno rozhodnutí soudu, tzv. stížních bodů. Stížní bod musí zpravidla zahrnovat
jak skutkové, tak právní důvody směřující proti rozhodnutí krajského soudu, neboť podstatou
řízení o kasační stížnosti je přezkum soudního rozhodnutí (§102 s. ř. s.).
[4] Řízení o kasační stížnosti je ovládáno dispoziční zásadou, dle které pouze stěžovatel
vymezuje rozsah, v němž Nejvyšší správní soud přezkoumá napadené rozhodnutí krajského
soudu (výjimku z této zásady tvoří zásadní vady rozhodnutí krajského soudu, ke kterým kasační
soud přihlíží z úřední povinnosti i bez námitek). Toto vymezení musí být učiněno uvedením
konkrétních důvodů, které soud není oprávněn sám dovozovat. Tím by byla porušena nejen
zmíněná dispoziční zásada, ale i zásada rovnosti účastníků. Bez stanoveného rámce přezkumu
nelze kasační stížnost věcně projednat. Důvody uvedenými v kasační stížnosti je pak soud vázán
(§109 odst. 3 s. ř. s.). Neodstranění nedostatků kasační stížnosti představuje z výše uvedených
důvodů vadu, pro kterou není možné v řízení o kasační stížnosti dále pokračovat.
[5] Kasační stížnost ze dne 3. 7. 2016 uvedené náležitosti nesplňovala. Městský soud v Praze
rozhodl o zastavení řízení proto, že stěžovatelka ani na výzvu neuhradila soudní poplatek
za podanou žalobu [§47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o soudních poplatcích“].
Stěžovatelka však v kasační stížnosti neuvedla nic, co by proti usnesení Městského soudu v Praze
směřovalo.
[6] Podle §106 odst. 3 s. ř. s. nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání,
musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl
stěžovatel vyzván k doplnění podání.
[7] Usnesením ze dne 8. 7. 2016, č. j. 9 As 169/2016 – 28, Nejvyšší správní soud stěžovatelku
vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost
o důvody, pro které napadá usnesení Městského soudu v Praze (výrok III.). Zároveň byla
poučena o tom, že nebude-li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, soud ji podle §37 odst. 5
ve spojení s §120 s. ř. s. odmítne. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno v pondělí 11. 7. 2016.
[8] Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým
označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu,
neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta k doplnění
náležitostí kasační stížnosti tedy uplynula ve čtvrtek 11. 8. 2016. Požadované odůvodnění kasační
stížnosti však nebylo do dnešního dne soudu doručeno.
[9] Lze tedy uzavřít, že kasační stížnost postrádá základní náležitosti stanovené zákonem
a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatelka nevyhověla
výzvě zdejšího soudu ve stanovené lhůtě, Nejvyšší správní soud ji v souladu s §37 odst. 5
ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl bez věcného projednání.
[10] Vzhledem k tomu nerozhodoval o žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních
poplatků. Poplatková povinnost je navázána jen na posouzení věci samé, respektive na zahájení
jejího meritorního projednání; ostatně zákon o soudních poplatcích proto v §10 odst. 3, větě
třetí, stanoví, že v případě odmítnutí návrhu na zahájení řízení (zde kasační stížnosti) před prvním
jednáním soud zaplacený poplatek vrátí. Za situace, kdy soud odmítá kasační stížnost
bez věcného projednání, je proto rozhodování o žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních
poplatků zcela nadbytečné.
[11] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
dle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. srpna 2016
JUDr. Radan Malík
předseda senátu