ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.191.2016:47
sp. zn. 9 As 191/2016 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně: Alba a.s.,
se sídlem Levá 6/311, Praha 4, proti žalovanému: Pražská správa sociálního zabezpečení,
se sídlem Olšanská 54/3, Praha 3, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem - výzvou
žalovaného správního orgánu ze dne 24. 9. 2015, č. j. 42013/487255/15/113/070/Job, v řízení
o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2016,
č. j. 11 A 173/2015 – 20,
takto:
I. Kasační stížnost se o d m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností brojí žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti shora
označenému usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým jí nebylo
přiznáno osvobození od soudních poplatků.
[2] Podle §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí stěžovatel v kasační stížnosti uvést, z jakého důvodu
napadá rozhodnutí soudu a co navrhuje.
[3] Nejvyšší správní soud předesílá, že kasační stížnost je mimořádným opravným
prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu (zde Městského soudu v Praze)
ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba
zúčastněná na řízení, domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Jelikož se jí zpochybňuje
pravomocné rozhodnutí krajského soudu, zákon stanoví poměrně přísné obsahové náležitosti.
Jednou z podstatných náležitostí kasační stížnosti podle §106 odst. 1 s. ř. s. je i označení důvodů,
pro něž je napadeno rozhodnutí soudu, tzv. stížních bodů. Stížní bod musí zpravidla zahrnovat
jak skutkové, tak právní důvody směřující proti rozhodnutí krajského soudu, neboť podstatou
řízení o kasační stížnosti je přezkum soudního rozhodnutí (§102 s. ř. s.).
[4] Řízení o kasační stížnosti je ovládáno dispoziční zásadou, dle které pouze stěžovatel
vymezuje rozsah, v němž Nejvyšší správní soud přezkoumá napadené rozhodnutí krajského
soudu (výjimku z této zásady tvoří zásadní vady rozhodnutí krajského soudu, ke kterým kasační
soud přihlíží z úřední povinnosti i bez námitek). Toto vymezení musí být učiněno uvedením
konkrétních důvodů, které soud není oprávněn sám dovozovat. Tím by byla porušena nejen
zmíněná dispoziční zásada, ale i zásada rovnosti účastníků. Bez stanoveného rámce přezkumu
nelze kasační stížnost věcně projednat. Důvody uvedenými v kasační stížnosti je pak soud vázán
(§109 odst. 3 s. ř. s.). Neodstranění nedostatků kasační stížnosti představuje z výše uvedených
důvodů vadu, pro kterou není možné v řízení o kasační stížnosti dále pokračovat.
[5] Kasační stížnost ze dne 23. 7. 2016 uvedené náležitosti nesplňovala. Městský soud
rozhodl o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, protože stěžovatelka netvrdila
ani neprokázala zvlášť závažné důvody svědčící pro přiznání osvobození od soudních poplatků.
Stěžovatelka v kasační stížnosti neuvedla nic, co by proti usnesení městského soudu směřovalo.
[6] Podle §106 odst. 3 s. ř. s. nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání,
musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl
stěžovatel vyzván k doplnění podání.
[7] Usnesením ze dne 22. 8. 2016, č. j. 9 As 191/2016 – 44, soud stěžovatelku vyzval,
aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost o důvody,
pro které napadá usnesení městského soudu. Zároveň byla poučena o tom, že nebude-li kasační
stížnost v uvedené lhůtě doplněna, soud ji podle §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. odmítne.
Usnesení bylo stěžovatelce doručeno v pátek 2. 9. 2016.
[8] Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým
označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu,
neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Poslední den lhůty
připadl na neděli 2. 10. 2016. Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti tedy uplynula nejblíže
následující pracovní den, tj. v pondělí 3. 10. 2016. Požadované odůvodnění kasační stížnosti
však nebylo do dnešního dne soudu doručeno.
[9] Lze tedy uzavřít, že kasační stížnost postrádá základní náležitosti stanovené zákonem
a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatelka nevyhověla
výzvě soudu ve stanovené lhůtě, Nejvyšší správní soud ji v souladu s §37 odst. 5 ve spojení
s §120 s. ř. s. odmítl bez věcného projednání.
[10] Přípis stěžovatelky ze dne 8. 8. 2016, který byl Nejvyššímu správnímu soudu zaslán
soudem městským, nelze považovat za doplnění kasační stížnosti. Tento přípis se vztahoval
ke sp. zn. 11 A 173/2015. Jeho obsahem byla reakce na usnesení městského soudu ze dne
25. 7. 2016, č. j. 11 A 173/2015 – 23, v podobě žádosti o osvobození od soudního poplatku.
Tímto usnesením totiž městský soud vyzval stěžovatelku k úhradě soudního poplatku ve výši
2 000 Kč. Tento přípis se vůbec nevztahoval na řízení před Nejvyšším správním soudem.
Lze rovněž poukázat na fakt, že řízení o kasační stížnosti stěžovatelky poplatkové povinnosti
nepodléhalo (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 – 19).
[11] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
dle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. října 2016
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu