ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.241.2016:36
sp. zn. 9 As 241/2016 - 36
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: Mgr. M. Š.,
proti žalované: Generální inspekce bezpečnostních sborů, se sídlem Skokanská 2311/3, Praha
6, proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 2. 2016, č. j. GI-IF-30-10/2015, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2016, č. j. 8 A 69/2016 – 75,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2016, č. j. 8 A 69/2016 - 75,
se zrušuj e a věc se v rac í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
uvedeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla podle §46
odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), odmítnuta jeho žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalované.
I. Vymezení věci
[2] Městský soud v napadeném usnesení konstatoval, že mu byla dne 21. 4. 2016 v 19.12 hod.
doručena prostřednictvím elektronické pošty bez zaručeného elektronického podpisu žaloba
proti shora označenému rozhodnutí žalované. Dne 22. 4. 2016 podal stěžovatel u městského
soudu osobně podání shodného obsahu.
[3] Žaloba neobsahovala žádný žalobní bod ve smyslu §71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.,
a to ani v nejhrubších rysech. Byla toliko kompilátem obecných argumentů a citací judikatury,
týkajících se problematiky práva na svobodu projevu a svobodného přístupu k informacím,
a to sice i ve vztahu k žalované, avšak bez jakékoli souvislosti s napadeným rozhodnutím či jemu
předcházejícím řízením. Stěžovatel neuvedl, jakým způsobem žalovaná pochybila v tomto
konkrétním případě: jakých nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů
se měla vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím
samotným, a rovněž neozřejmil svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnost.
[4] Pokud žaloba žádné žalobní body neobsahuje, závisí další postup soudu zejména na tom,
kolik času ze zákonné lhůty pro podání žaloby zbývá ve chvíli, kdy žalobce u soudu žalobu podá.
Je-li stále dostatek času, soud je dle §37 odst. 5 s. ř. s. povinen vyzvat žalobce k jejímu doplnění.
Pouze v případech, kdy žaloba neobsahuje žádný žalobní bod a zároveň již není objektivně
možné, aby žalobce žalobní bod ve lhůtě pro podání žaloby doplnil, soud tuto povinnost nemá
(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2010, č. j. 7 As 15/2010 - 56).
[5] Z kopie doručenky prokazující dodání napadeného rozhodnutí do vlastních rukou
stěžovatele předložené žalovanou, jakož i z tvrzení obsažených v žalobě, soud zjistil,
že rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno dne 22. 2. 2016. Poslední den pro podání žaloby
tak připadl na 22. 4. 2016, tedy na den následující po podání žaloby. Soud tak měl pouhý jeden
den – pátek 22. 4. 2016 – k tomu, aby stěžovatele vyzval k doplnění žaloby o žalobní body,
a ještě tohoto dne by musela být žaloba doplněna. Stěžovatel nebyl zastoupen advokátem,
s nímž by bylo možné komunikovat efektivně prostřednictvím datové schránky, a pro doručování
uvedl svou poštovní adresu, tudíž by mu soud musel doručovat písemnosti prostřednictvím
provozovatele poštovních služeb. Vzhledem k těmto okolnostem je zřejmé, že odstranění
nedostatků žaloby ve lhůtě pro její podání bylo objektivně nemožné; soud proto výzvu dle §37
odst. 5 s. ř. s. nevydával.
[6] Stěžovatel doplnil žalobní body z vlastní iniciativy dne 4. 7. 2016, avšak toto podání
již nebylo způsobilé zhojit vady žaloby, neboť bylo podáno dávno po uplynutí lhůty k podání
žaloby.
[7] Městský soud uzavřel, že popsané nedostatky žaloby způsobují, že v projednávané věci
nejsou splněny podmínky řízení, a tento nedostatek je neodstranitelný. Proto žalobu dle §46
odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření ke kasační stížnosti
[8] Proti usnesení městského soudu brojí stěžovatel kasační stížností, jejíž důvody podřazuje
pod §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
[9] Namítá, že výzvě k odstranění nedostatků žaloby ve smyslu §37 odst. 5 s. ř. s. nic
nebránilo a pro takovou výzvu i pro její splnění byl stále ještě dostatečný prostor (nehledě na to,
že stěžovatel nedostatek žaloby odstranil sám podáním ze dne 4. 7. 2016). Současně se žalobou
totiž požádal o osvobození od soudních poplatků a proto lhůta pro podání žaloby od podání této
žádosti (21. 4. 2016) do právní moci rozhodnutí o ní neběžela. Městský soud tak měl stěžovatele
vyzvat k odstranění vad žaloby. Po právní moci rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudních
poplatků by pro doplnění důvodů žaloby zbýval stále ještě jeden den. Městský soud však
o žádosti o osvobození od soudních poplatků vůbec nerozhodl.
[10] Městský soud postupoval v rozporu s §35 odst. 8 a §37 odst. 5 s. ř. s. Vyzval sice
stěžovatele výzvou ze dne 11. 5. 2016 k prokázání osobních, výdělkových a majetkových poměrů,
a ačkoliv tak stěžovatel učinil podáním ze dne 10. 6. 2016, o žádosti o osvobození od soudních
poplatků vůbec nerozhodl. V této souvislosti stěžovatel cituje závěry rozsudku Nejvyššího
správního soudu ze dne 28. 11. 2012, č. j. 1 As 93/2012 – 312 (pozn. NSS: správně
č. j. 1 As 93/2009 – 312).
[11] Navrhuje zrušení napadeného usnesení.
[12] Žalovaná v přípise ze dne 20. 9. 2016 požádala soud, aby vyzval stěžovatele k úhradě
soudního poplatku a aby po jeho úhradě (popř. po rozhodnutí o osvobození od soudního
poplatku) rozhodl ve věci meritorně.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[13] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační
stížnost byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná,
a stěžovatel má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno
pro výkon advokacie (§105 odst. 2 s. ř. s.). Poté přezkoumal napadené usnesení městského soudu
v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil při tom, zda netrpí vadami,
k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru,
že kasační stížnost je důvodná.
[14] Úvodem soud konstatuje, že stěžovatel uhradil dne 16. 11. 2016 kolkovými známkami
soudní poplatek za kasační stížnost.
[15] Ze správního spisu se podává, že rozhodnutí žalované ze dne 8. 2. 2016, č. j. GI-IF-30-
10/2015, bylo stěžovateli doručeno dne 22. 2. 2016.
[16] Ze spisu městského soudu vyplývá, že městskému soudu byla dne 21. 4. 2016
prostřednictvím e-mailu bez uznávaného elektronického podpisu doručena žaloba
proti rozhodnutí žalované, jejíž součástí byla i žádost o osvobození od soudních poplatků.
Dne 22. 4. 2016 bylo městskému soudu osobně doručeno písemné podání shodného obsahu.
Přípisem ze dne 11. 5. 2016, č. j. 8 A 69/2016 – 26, městský soud vyzval stěžovatele k doložení
osobních a majetkových poměrů. Této výzvě stěžovatel vyhověl podáním ze dne 10. 6. 2016.
Podáním ze dne 4. 7. 2016 stěžovatel doplnil žalobní body. Následně městský soud žalobu
napadeným usnesením odmítl.
[17] Podle §35 odst. 8, věty třetí, s. ř. s. požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních
poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci
rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení.
[18] Skutkově velmi podobnou situací se Nejvyšší správní soud zabýval v rozsudku ze dne
28. 11. 2012, č. j. 1 As 93/2009 – 312. Konstatoval, že „[o]kamžikem podání žaloby přestala běžet
dvouměsíční lhůta pro podání žaloby, jelikož její součástí byla i žádost o osvobození od soudních poplatků.
Stěžovatel formuloval žalobní body dne 22. 7. 2008 v doplnění žaloby, které bylo soudu doručeno v době,
kdy lhůta pro podání žaloby stále ještě neběžela, neboť nebylo rozhodnuto o žádosti o osvobození od soudních
poplatků. Žaloba se stala perfektní, a tedy projednatelnou, dříve, než uplynula lhůta pro podání žaloby. Je třeba
odmítnout náznaky a spekulace městského soudu v předkládací zprávě a žalovaného ve vyjádření ke kasační
stížnosti, že stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků s cílem prodloužit si faktickou lhůtu k podání
žaloby. Ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s. je normou kogentní. Nejvyšší správní soud připouští, že prostřednictvím
její aplikace dochází k prodloužení zákonem striktně stanovené dvouměsíční lhůty k podání žaloby.
K tomu je nutno ovšem dodat, že žádosti o osvobození od soudních poplatků musí být projednány přednostně
(§56 odst. 1 s. ř. s., ve znění účinném do 31. 12. 2011). Bylo tedy povinností městského soudu rozhodnout
o žádosti o osvobození od soudních poplatků bez zbytečného odkladu, a minimalizovat tak dobu, o níž je lhůta
pro podání žaloby fakticky prodloužena. Samozřejmě i v případě této právní normy přichází teoreticky v úvahu
její zneužití, popř. obcházení, které by nepožívalo právní ochrany. Zneužití práva či obcházení zákona
by však muselo být v řízení před soudem jednoznačně prokázáno.“
[19] V posuzované věci došlo dnem podání žádosti o osvobození od soudních poplatků
(21. 4. 2016) ke stavění lhůty pro podání žaloby dle §72 odst. 1 s. ř. s. O uvedené žádosti městský
soud žádným způsobem nerozhodl. V odůvodnění napadeného usnesení zároveň neuvedl
žádnou úvahu o zneužití práva či obcházení zákona v souvislosti s podáním žádosti o osvobození
od soudních poplatků. Lhůta pro doplnění žaloby tedy stěžovateli dosud neuplynula.
[20] Doplnění žaloby ze dne 4. 7. 2016 bylo soudu doručeno v době, kdy lhůta pro podání
žaloby neběžela. Žaloba tedy byla doplněna a stala se projednatelnou dříve, než uplynula lhůta
pro její podání. Za uvedené situace je napadené usnesení městského soudu o odmítnutí žaloby
nezákonné, neboť stěžovatel doplnil žalobu o žalobní body před uplynutím lhůty pro její podání
a v tomto ohledu nic nebránilo jejímu projednání.
IV. Závěr
[21] Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud v souladu s §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil
rozhodnutí městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V souladu s ustanovením §110
odst. 4 s. ř. s. je městský soud vázán právním názorem uvedeným v tomto rozhodnutí.
[22] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém
rozhodnutí, jak je stanoveno v §110 odst. 3 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. prosince 2016
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu