ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.262.2016:9
sp. zn. 9 As 262/2016 - 9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary
Pořízkové a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: B.
V., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5,
proti nespecifikovanému rozhodnutí žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2016, č. j. 46 A 58/2016 - 15,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení výroku II.
v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“),
kterým mu soud přiznal ve výroku I. částečné osvobození od soudních poplatků v rozsahu 90%,
a napadeným výrokem II. ho soud vyzval, aby do 1 měsíce od doručení tohoto usnesení zaplatil
soudní poplatek za podání žaloby ve výši 300,- Kč, a to kolkovými známkami nebo platebním
příkazem.
[2] Požaduje, aby se na částku 300 Kč složili soudci Nejvyššího správního soudu. V podání
ze dne 5. 10. 2016 pak doplnil, že poplatek má být pouze 100 Kč a urguje realizaci svého návrhu
ze dne 22. 6. 2016 na vydání předběžného opatření na zastavení stavebních prací.
[3] Vyjádření žalovaného v posuzované věci nebylo vyžádáno, neboť s ohledem na výrok
usnesení se jedná o věc týkající se osobně a výlučně stěžovatele.
[4] Soud, aniž by odstraňoval vady kasační stížnosti postupem podle §109 odst. 1 s. ř. s.
nebo zkoumal splnění dalších podmínek řízení, vyhodnotil, že nemůže o kasační stížnosti věcně
jednat a odmítl ji pro nepřípustnost.
[5] Podle §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. je totiž „kasační stížnost dále nepřípustná proti rozhodnutí,
jímž se pouze upravuje vedení řízení.“
[6] V usnesení ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 2/2008 - 47, dospěl kasační soud k právnímu
závěru, že „[v]ýzva soudu k zaplacení soudního poplatku (v souladu s §9 odst. 1 zákona o soudních
poplatcích) je tak pouze konstatováním zákonné povinnosti žalobců. Jejím účelem je naplnění podmínek řízení
tak, aby mohlo být v řízení pokračováno: výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku proto nelze vnímat
jinak něž jako rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení. Kasační stížnost (její část) směřující proti
takovému rozhodnutí je pak ve smyslu §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. nepřípustná. Ke shodnému závěru dospěl
i Ústavní soud v nálezu ze dne 16. 3. 2006, sp. zn. I ÚS 664/03.“ Stěžovatel tedy fakticky brojí proti
výzvě krajského soudu, proti níž kasační stížnost není s ohledem na uvedené přípustná.
Rozhodnutí, kterými se pouze upravuje vedení řízení, jsou v zásadě rozhodnutí vydávaná
v průběhu řízení, nemající vliv na rozhodnutí ve věci samé (viz usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 25. 8. 2010, č. j. 3 Ans 13/2010 – 109).
[7] Výzva k zaplacení soudního poplatku je rozhodnutím, jímž se pouze upravuje vedení
řízení. Kasační stížnost směřující proti této výzvě je ve smyslu §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.
nepřípustná. Soud proto s ohledem na výše uvedené závěry kasační stížnost podle §46 odst. 1
písm. d) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
[8] Pokud jde o urgenci vydání předběžného opatření, soud konstatuje, že návrh byl podán
u krajského soudu a kasačnímu soudu nepřísluší se k němu v tuto chvíli vyjadřovat.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3, větu první, s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., dle kterých nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. listopadu 2016
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu