ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.265.2016:55
sp. zn. 9 As 265/2016 - 55
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobců: a) M. Ř.,
zast. JUDr. Leošem Viktorinem, advokátem se sídlem Riegrova 12, Olomouc, a b) Ml. Ř., proti
žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, proti
rozhodnutí ministra dopravy ze dne 6. 2. 2013, č. j. 53/2012-510-RK/5, za účasti osoby
zúčastněné na řízení: Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 546/56, Praha 4,
v řízení o kasační stížnosti žalobce a) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 9.
2016, č. j. 5 A 52/2013 – 58,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2016, č. j. 5 A 52/2013 – 58,
se z r ušuj e a věc se v rac í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce a) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského
soudu v Praze, kterým byla zamítnuta žaloba žalobců a) a b) proti rozhodnutí ministra dopravy
specifikovanému tamtéž. Tímto rozhodnutím ministr dopravy zamítl jejich rozklady a potvrdil
rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 7. 2012, č. j. 386/2010-910-IPK/22.
[2] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval formálními náležitostmi kasační stížnosti
a shledal, že byla podána včas, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání kasační stížnosti
přípustné, a žalobce a) je zastoupen advokátem. Poté přistoupil k přezkumu napadeného
rozsudku v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil při tom, zda netrpí
vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[3] Dospěl k závěru, že řízení před městským soudem bylo zmatečné, neboť chyběly
podmínky řízení [§103 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)].
[4] Podmínkami řízení se rozumí podmínky, za nichž soud může rozhodnout ve věci samé.
Nedostatek některé z nich nebo její zánik v průběhu řízení má procesní následky odvislé od toho,
zda jde o nedostatek odstranitelný či neodstranitelný. Vždy však nedostatek některé z podmínek
řízení způsobuje, že soud nesmí vydat meritorní rozhodnutí, dokud nebude odstraněn.
Podmínkami řízení jsou tedy takové podmínky, bez jejichž existence nemůže dojít k rozhodnutí
ve věci samé.
[5] Teorie procesního práva (viz např. Drápal, L., Bureš, J. et al. Občanský soudní řád I, II
Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 669) a ve shodě s ní soudní praxe
(viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2009, č. j. 4 Ads 127/2008 – 73)
řadí mezi podmínky řízení, mimo jiné, způsobilost být účastníkem řízení.
[6] Podle §33 odst. 2 s. ř. s. má způsobilost být účastníkem řízení mj. ten,
kdo má způsobilost mít práva a povinnosti. Tuto způsobilost, respektive právní osobnost,
má fyzická osoba (člověk) od narození do smrti (§19 a §23 zákona č. 89/2012 Sb., občanského
zákoníku, ve znění pozdějších předpisů).
[7] Podle §103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s §64 s. ř. s., přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny
podmínky, za nichž lze jednat ve věci, kdykoli za řízení.
[8] V situaci, kdy jeden z účastníků ztratí způsobilost být jeho účastníkem po zahájení řízení
dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, soud podle povahy věci posoudí, zda v řízení může
pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude
v řízení pokračováno, rozhodne usnesením (§107 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s.). Ztratí-li
způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení,
jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti,
o něž v řízení jde (§107 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s.).
[9] Nejvyšší správní soud z kasační stížnosti žalobce a) a jím doloženého úmrtního listu
zjistil, že žalobkyně b) dne X (tedy v mezidobí mezi zahájením řízení před městským soudem dne
4. 4. 2013 a vydáním napadeného rozsudku městského soudu dne 27. 9. 2016) zemřela. Z toho
plyne, že těsně před vydáním napadeného rozsudku žalobkyně b) ztratila způsobilost být
účastníkem a nebyla tak splněna jedna z podmínek řízení. Městský soud si však zřejmě nebyl této
skutečnosti vědom a ve věci meritorně rozhodl, aniž by posoudil, zda má řízení zastavit nebo
přerušit, anebo zda v něm může pokračovat, a usnesením rozhodl o tom, s kým bude v řízení
pokračováno.
[10] Vzhledem k tomu bylo řízení před ním zmatečné, neboť chyběly podmínky řízení
[§103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.], což je natolik závažnou vadou, že Nejvyšší správní soud
bez dalšího přistoupil ke zrušení napadeného rozsudku a věc vrátil městskému soudu k dalšímu
řízení. Městský soud v něm posoudí, kterým z výše uvedených způsobů bude v řízení postupovat.
[11] O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodne městský soud (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. prosince 2016
JUDr. Radan Malík
předseda senátu