ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.268.2015:40
sp. zn. 9 As 268/2015 - 40
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně:
KODIAK s.r.o., se sídlem Lazarská 6, Praha 2, zast. Mgr. Dagmar Vrbovou, advokátkou
se sídlem Lazarská 6, Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem
Zborovská 11, Praha 5, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) J. K., 2) Z. S., 3) Ing. R. V., 4)
Ing. L. H., a 5) J. S., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 10. 2010, č. j. 158853/2010/KUSK,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
22. 10. 2015, č. j. 8 A 33/2011 - 53,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2015, č. j. 8 A 33/2011 - 53,
se zru š u je a věc se v r ací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Včas podanou kasační stížností napadla žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) shora
označené usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla odmítnuta
pro opožděnost její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 10. 2010,
č. j. 158853/2010/KUSK.
[2] Městský soud v napadeném usnesení uvedl, že zástupce stěžovatelky si žalobou napadené
správní rozhodnutí převzal dne 21. 10. 2010, i když stěžovatelka v žalobě uvedla, že jí bylo
doručeno dne 20. 10. 2010. Žaloba, kterou stěžovatelka zaslala městskému soudu, byla podána
k poštovní přepravě dne 10. 2. 2011 a městský soud ji obdržel dne 11. 2. 2011.
[3] Městský soud poukázal na §72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dle něhož lze žalobu podat ve lhůtě dvou měsíců
od oznámení rozhodnutí žalobci. V napadeném usnesení je pak uvedeno, že žaloba, kterou
stěžovatelka zaslala městskému soudu, byla k poštovní přepravě předána po uplynutí
dvouměsíční lhůty, a žaloba je proto opožděná, což byl důvod jejího odmítnutí.
II. Obsah kasační stížnosti
[4] Stěžovatelka uvedla, že dne 1. 12. 2010 podala k Okresnímu soudu pro Prahu-západ
žalobu proti rozhodnutí žalovaného. Usnesením ze dne 27. 12. 2010, sp. zn. 9 C 367/2010,
které nabylo právní moci dne 20. 1. 2011, tento okresní soud řízení zastavil. Žaloba totiž měla být
podána ke správnímu soudu. Okresní soud stěžovatelku poučil o možnosti podat žalobu k soudu
ve správním soudnictví ve lhůtě jednoho měsíce od data právní moci usnesení o zastavení řízení.
[5] Stěžovatelka následně dne 10. 2. 2011 podala k poštovní přepravě žalobu proti
rozhodnutí žalovaného, která byla městskému soudu doručena dne 11. 2. 2011. Důvodem
pro podání kasační stížnosti je porušení §72 odst. 3 s. ř. s., dle něhož se má za to, že žaloba
ke správnímu soudu proti rozhodnutí správního orgánu byla podána dnem, kdy došla soudu
rozhodujícímu v občanském soudním řízení za situace, kdy civilní soud řízení o žalobě zastaví
z důvodu, že měla být podána k soudu rozhodujícímu ve správním soudnictví.
[6] Stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení městského soudu
zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalovaného
[7] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
IV. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[8] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost je podána osobou k tomu oprávněnou, je podána včas,
jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, stěžovatelka je v řízení o kasační
stížnosti zastoupena advokátkou. Důvod kasační stížnosti odpovídá důvodu podle §103 odst. 1
písm. e) s. ř. s. Zdejší soud přezkoumal napadené usnesení městského soudu v rozsahu kasační
stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, zároveň zkoumal, zda netrpí vadami, k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Přitom dospěl k závěru, že kasační
stížnost je důvodná.
[9] Dle §72 odst. 1 s. ř. s. je lhůta k podání žaloby proti správnímu rozhodnutí dva měsíce
poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným
zákonem stanoveným způsobem.
[10] O žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu §65 s. ř. s. a násl. rozhodují soudy
ve správním soudnictví.
[11] Dle §72 odst. 3 s. ř. s. platí: „Jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení
proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou
žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním
soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba
byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.“
[12] Citované ustanovení §72 odst. 3 s. ř. s. reaguje na dvojí režim soudní ochrany
poskytované v případech, v nichž rozhodovaly správní orgány. Týkalo-li se rozhodnutí správních
orgánů veřejného subjektivního práva, ochranu poskytují soudy ve správním soudnictví
dle soudního řádu správního. Rozhodoval-li však správní orgán podle zvláštního zákona o sporu
nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva, poskytují ochranu soudy
rozhodující v občanském soudním řízení, a to dle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanského
soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Rozlišit, kdy jde o věc soukromoprávní a kdy jde
o věc veřejnoprávní, nemusí být ve všech případech jednoduchá a jednoznačná záležitost.
Na základě §72 odst. 3 s. ř. s. je zajištěno, že žalobce neztratí možnost domáhat se soudní
ochrany před soudy rozhodujícími ve správním soudnictví v těch případech, kdy žalobu
ve dvouměsíční lhůtě nesprávně podal k soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení a kdy
žalobu k soudu rozhodujícímu ve správním soudnictví podal ve lhůtě jednoho měsíce
od zastavení řízení civilním soudem. K uvedenému srov. Jemelka L., Podhrázký P., Vetešník P.,
Zavřelová J., Bohadlo D., Šuránek P. Soudní řád správní. Komentář. 1. vyd. Praha : C. H. Beck. 2013.
s. 586.
[13] Stěžovatelka v části V. své žaloby městský soud výslovně upozornila na skutečnost,
že nejprve podala žalobu proti rozhodnutí žalovaného k Okresnímu soudu pro Prahu-západ,
který řízení o žalobě zastavil, jelikož věc projednávají soudy ve správním soudnictví. Stěžovatelka
se řídila poučením uvedeným v usnesení o zastavení řízení ze dne 27. 12. 2010,
sp. zn. 9 C 367/2010, které městskému soudu zaslala jako přílohu žaloby. Okresní soud
pro Prahu-západ dal stěžovatelce poučení ve smyslu §72 odst. 3 s. ř. s., že svou žalobu
může podat k soudu rozhodujícímu ve správním soudnictví. Stěžovatelka v žalobě uvedla,
že usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci dne 20. 1. 2011 a má proto za to, že žalobu,
kterou městskému soudu doručila dne 11. 2. 2011, podala v jednoměsíční lhůtě ve smyslu §72
odst. 3 s. ř. s.
[14] Nejvyšší správní soud konstatuje, že městský soud v napadeném usnesení, kterým žalobu
odmítl pro opožděnost, žádným způsobem nereagoval na tvrzení stěžovatelky týkající se §72
odst. 3 s. ř. s. Krajský soud byl povinen vyžádat si spis Okresního soudu pro Prahu-západ vedený
pod sp. zn. 9 C 367/2010 a ověřit z něj tvrzení stěžovatelky. Tvrzení stěžovatelky svědčí o tom,
že pro posouzení včasnosti žaloby podané k městskému soudu může být v nynějším případě
podstatné ustanovení §72 odst. 3, věta poslední, s. ř. s., dle kterého se má za to, že žaloba byla
podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení, nastaly-li okolnosti
popsané v první větě §72 odst. 3 s. ř. s.
[15] Krajský soud nedostál své povinnosti vyžádat si spis Okresního soudu pro Prahu-západ
a ověřit z něj okolnosti rozhodné pro aplikaci §72 odst. 3 s. ř. s. Pro posouzení včasnosti žaloby
tak vlastní vinou neposuzoval všechny nezbytné skutečnosti. Z tohoto důvodu rozhodl
nezákonně, když žalobu odmítl pro opožděnost.
V. Závěr a náklady řízení
[16] Nejvyšší správní soud ze všech shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační
stížnost je důvodná, proto napadené usnesení městského soudu dle §110 odst. 1, věty první,
s. ř. s. zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, kde bude městský soud vázán závazným právním
názorem Nejvyššího správního soudu vyjádřeným v tomto rozsudku (§110 odst. 4 s. ř. s.).
[17] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí
(§110 odst. 3, věta první, s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. ledna 2016
JUDr. Radan Malík
předseda senátu