ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.293.2016:53
sp. zn. 9 As 293/2016 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyň:
a) RNDr. M. Š. a b) M. H., obě zast. JUDr. Jakubem Vozábem, Ph.D., advokátem se sídlem
Pod Vilami 747/10, Praha 4, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem
Mariánské náměstí 2, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2014,
č. j. MHMP 601002/2014, sp. zn. S-MHMP 758706/2013/SUP/So/La, za účasti osob
zúčastněných na řízení: I) JUDr. R. S. II) Ing. M. H., III) Ing. H. H., zast. JUDr. Emilem
Flegelem, advokátem se sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha 10, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně a) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2016, č. j. 11 A 103/2014 –
151, o návrhu na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek n ep ři zn áv á.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností se žalobkyně a) (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení
v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla
jako nedůvodná podle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta žaloba stěžovatelky a žalobkyně b) proti shora
označenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání odvolatelů
a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Prahy 5 ze dne 7. 2. 2013, č. j. OSI.Koš.p.1081-
40918/2012-Gre-R, kterým bylo vydáno stavební povolení na stavbu s názvem „Rodinný dům
Košíře“ osobám zúčastněným na řízení II) a III) (dále jen „stavebníci“).
[2] Stěžovatelka současně s podáním kasační stížnosti podala návrh na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti (dále i jen „návrh“). Ve svém návrhu uvedla, že městský soud podané
žalobě přiznal odkladný účinek, když dospěl k závěru, že výkon napadeného rozhodnutí by měl
závažné důsledky na okolí stavby. Realizací stavby by totiž byl učiněn závažný stavební zásah
do daného místa, který by přinesl ohrožení zájmů na zdravém životním prostředí a ochraně
přírody a krajiny. Zároveň by mohlo dojít k porušení důležitého veřejného zájmu,
a to nezvratného zásahu do významných poměrů v dané lokalitě. Dále stěžovatelka odůvodnila
návrh tím, že realizací stavby by mohlo dojít k neoprávněnému a nepřiměřenému zásahu
do vlastnických práv vlastníků sousedních pozemků. Spatřuje újmu v tom, že nemůže využívat
její pozemek sousedící s předmětnou parcelou k zastavění rodinným domem, přestože již zadala
přípravu projektové dokumentace, čímž chtěla řešit bytovou situaci její rodiny, resp. jejích dětí.
Realizací předmětné stavby dojde k zásahu do pozemku, který je zatížen věcným břemenem
trpění svádění a odvádění vody. Tento zásah by tak narušil specifické hydrogeologické poměry
v lokalitě, a může tak nenávratně poškodit majetek stěžovatelky a ostatních vlastníků budov
v sousedství. Navíc je zřejmé, že stavebníci s výstavbou nespěchají, protože zahájili přípravné
práce ke stavbě téměř dva roky po vydání rozhodnutí žalovaného, přestože nevěděli o tom,
že žalobě byl přiznán odkladný účinek. Z toho je zřejmé, že stavebníkům nehrozí odložením
účinnosti stavebního povolení žádná újma. Zahájením stavebních prací dojde k takovým
následkům, pro které již nebude mít smysl pro stěžovatelku v daném řízení pokračovat,
když již budou významně narušeny hydrogeologické poměry v okolí, což může mít za následek
poškození okolních budov.
[3] Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že stěžovatelka
vyjádřila pouze obecné obavy, z čehož není zřejmá její větší újma oproti stavebníkům.
[4] Stavebníci k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedli,
že stěžovatelka nijak neosvědčila ani neprokázala její nepoměrně větší újmu oproti jiným osobám.
Pouhé obavy nemohou postačovat ke splnění zákonných podmínek dle §73 odst. 2 s. ř. s.
Otázka hydrogeologických poměrů byla předmětem přezkumu v územním řízení, které bylo
pravomocně ukončeno. Narušení hydrogeologických poměrů je pouhou účelovou spekulací
stěžovatelky, která vlastní pouze dvě garáže na sousedních pozemcích. Tyto poměry včetně
posouzení možných dopadů realizace stavby byly posouzeny ve znaleckém posudku,
ze kterého vyplynulo, že navržený dům hydrogeologické poměry neovlivní. Stěžovatelka v návrhu
uvedla, že stavebníci na realizaci stavby nespěchají. Návrh tedy postrádá potřebnou naléhavost
a hrozící újma seznatelnost. Realizací stavby chtějí stavebníci řešit svou naléhavou bytovou situaci
a bydlení jejich již dospělých a dospívajících osmi dětí, které dosud bydlí s rodiči v nevyhovujících
stísněných podmínkách.
[5] Osoba zúčastněná na řízení I) se k návrhu nevyjádřila.
[6] Kasační stížnost nemá podle ustanovení §107 odst. 1 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší
správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; užije přiměřeně ustanovení §73 odst. 2
až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
[7] Při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je proto třeba,
aby se Nejvyšší správní soud primárně zaměřil na zkoumání, zda stěžovatel uvádí skutečnosti,
které by dokládaly možnost vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám.
Tyto skutečnosti jsou vždy individuální, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost
tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, který musí konkretizovat, jakou újmu
by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností
to vyvozuje a uvést její intenzitu.
[8] Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit tomu, že negativní
následek, jehož se stěžovatelka v souvislosti s napadeným rozsudkem městského soudu obává,
by pro ni byl zásadním zásahem. Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoliv pouze
hypotetická a bagatelní.
[9] Přiznání odkladného účinku fakticky prolamuje účinky pravomocného správního
rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek
zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku může závažně zasáhnout do práv,
povinností a zájmů mnoha osob, a proto váže zákonodárce přiznání odkladného účinku na řadu
poměrně přísných podmínek. Z těchto důvodů je přiznání odkladného účinku institutem
mimořádným a jeho přiznání aktem spíše výjimečným.
[10] Stěžovatelka zůstala ve své argumentaci v rovině obecných, ničím nepodložených tvrzení.
Nejvyšší správní soud není názorem městského soudu nikterak vázán, proto nelze spatřovat
nutnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v tom, že jej městský soud přiznal žalobě.
Stěžovatelka konkrétně neuvedla, jakým způsobem dojde výkonem napadeného rozhodnutí
do zásahu do zdravého životního prostředí či do přírody a krajiny. Uvedla sice, že zahájením
stavebních prací dojde ke změně hydrogeologických poměrů v lokalitě, čímž může
dojít k poškození majetku stěžovatelky a ostatních vlastníků budov. K tomuto tvrzení
však nepředložila žádný důkazní prostředek, který by dané prokazoval. Dále nijak nespecifikovala,
jakým způsobem jí výkon napadeného rozhodnutí brání v přípravě k realizaci stavby vlastního
domu na jejím pozemku. Z toho, že stavebníci nezahájili stavební práce po relativně dlouhou
dobu po vydání napadeného rozhodnutí, také nelze dovozovat, že by stěžovatelce měla
vzniknout nepoměrně větší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám. Stěžovatelka předložila soudu pouze obecná tvrzení, která nebyla nijak důkazně
podložena.
[11] Vzhledem k tomu, že stěžovatelka ani neprokázala újmu, jaká by jí mohla vzniknout, bylo
nadbytečné zabývat se dalšími podmínkami pro přiznání odkladného účinku. Nejvyšší správní
soud s ohledem na výše uvedené vyhodnotil, že stěžovatelka neprokázala existenci podmínek
pro přiznání odkladného účinku stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Z tohoto důvodu nebylo
možno odkladný účinek kasační stížnosti podle ustanovení §107 s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2
s. ř. s. přiznat.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. prosince 2016
JUDr. Radan Malík
předseda senátu