ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.303.2016:15
sp. zn. 9 As 303/2016 - 15
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci oprávněného: IFIS investiční
fond, a.s., se sídlem Vodičkova 791/41, Praha 1, proti povinnému: J. B., pro 111 209 Kč
s příslušenstvím, o odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 29. 6.
2016, č. j. 22 EXE 3818/2012 – 239, v řízení o podání povinného nazvaném jako kasační stížnost
proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 29. 9. 2016, č. j. 40 Co
397/2016 - 246,
takto:
I. Podání označené jako kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka
v Olomouci ze dne 29. 9. 2016, č. j. 40 Co 397/2016 – 246, se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Povinný (dále jen „podatel“) Nejvyššímu správnímu soudu dne 21. 11. 2016 doručil
své podání, které nazval „kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci
ze dne 29. 9. 2016, č. j. 40 Co 397/2016 - 246“. Součástí tohoto podání je též požadavek na zahájení
kárného řízení se soudci Krajského soudu v Ostravě JUDr. Magdou Blaťákovou, Mgr. Miroslavem
Vokounem, JUDr. Vladimírou Novákovou a vyšším soudním úředníkem Okresního soudu
v Šumperku Bc. O. K., DiS.
[2] Okresní soud v Šumperku vydal usnesení ze dne 29. 6. 2016, č. j. 22 EXE 3818/2012 - 239,
jímž zamítl podatelův návrh na ustanovení advokáta pro dovolací řízení. Odvolání proti zmíněnému
usnesení Okresního soudu v Šumperku bylo zamítnuto usnesením Krajského soudu
v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 29. 9. 2016, č. j. 40 Co 397/2016 - 246.
[3] Podatel konstatoval, že Okresní soud v Šumperku i Krajský soud v Ostravě ve zmíněných
usneseních hodnotily bezúspěšnost dovolání, čímž dle jeho názoru rozhodly o věci samé,
přestože k tomu je dána pravomoc výhradně Nejvyššího soudu. Podatel se domnívá, že jde
o nepřípustnou ingerenci do dovolání a porušení §239 zákona č. 99/1963 Sb., občanského
soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). V postupu Okresního soudu
v Šumperku a Krajského soudu v Ostravě spatřuje dále porušení §104 odst. 2 o. s. ř., který se týká
odstranitelného nedostatku podmínek řízení, což je případ povinného zastoupení v řízení
o dovolání. Z výše uvedených důvodů podal kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu
v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 9. 2016, č. j. 40 Co 397/2016 - 46.
[4] Podatel Okresnímu soudu v Šumperku a Krajskému soudu v Ostravě vytknul nesprávné
posouzení právní otázky vztahující se k přípravným úkonům pro dovolací řízení a vadu řízení,
která má za následek zmatečnost nebo nezákonnost rozhodnutí o věci samé.
[5] Svůj požadavek na zahájení kárného řízení proti vyššímu soudnímu úředníkovi, který vydal
usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 29. 6. 2016, č. j. 22 EXE 3818/2012 - 239,
a soudcům Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, kteří vydali usnesení ze dne
29. 9. 2016, č. j. 40 Co 397/2016 – 246, odůvodnil tím, že Nejvyšší správní soud by měl zjednat
pořádek mezi soudci nižších soudů, neboť takto dochází k pochybám o nezávislosti rozhodování
a k pochybnostem o vážnosti a důstojnosti soudů.
[6] Nejvyšší správní soud nemá pochybnost o tom, že podatel své podání zamýšlel jako kasační
stížnost ve smyslu §102 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.). Své podání jednak nazval jako kasační stížnost, jednak uvedl,
že je podává dle §102 s. ř. s., který definuje kasační stížnost a vymezuje její přípustnost.
[7] Nutno poukázat na znění §102 s. ř. s.: „Kasační stížnost je opravným prostředkem
proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení,
z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen ‚stěžovatel‘) domáhá zrušení soudního
rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.“
[8] Ve svém podání podatel navrhuje zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky
v Olomouci ze dne 29. 9. 2016, č. j. 40 Co 397/2016 - 246, které nebylo vydáno ve správním
soudnictví. Tímto usnesením bylo rozhodováno o odvolání proti usnesení Okresního soudu
v Šumperku, jímž byl zamítnut návrh na ustanovení advokáta pro dovolací řízení. Nejde
o rozhodnutí ve správním soudnictví, ale v občanském soudním řízení. Vzhledem k tomu,
že podáním, které podatel zamýšlel jako kasační stížnost, nebylo napadeno rozhodnutí krajského
soudu ve správním soudnictví, nýbrž v občanském soudním řízení, nejde o přípustnou kasační
stížnost (§102, věta poslední, s. ř. s. a contrario).
[9] Ve vztahu k posuzovanému podání, které podatel zamýšlel jako kasační stížnost, Nejvyšší
správní soud shledal, že jde o nepřípustný návrh, který odmítl dle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
ve spojení s §102 s. ř. s.
[10] O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud na základě §60 odst. 3 s. ř. s. tak,
že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož návrh byl odmítnut.
[11] Co se týče podatelova návrhu na zahájení kárného řízení, Nejvyšší správní soud
poznamenává, že návrh na zahájení kárného řízení se soudci je oprávněn podat jen přesně vymezený
okruh subjektů (kárných žalobců), který je uveden v §8 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení
ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o řízení ve věcech soudců“). Jde o prezidenta republiky, ministra spravedlnosti
a předsedy soudů. Vzhledem k tomu, že podatel není kárným žalobcem ve věcech soudců,
jeho požadavek na zahájení kárného řízení se soudci je nutno vnímat pouze jako pouhý podnět,
na jehož podkladě by mohl zákonem určený kárný žalobce zvážit, zda návrh na zahájení kárného
řízení podá.
[12] Mezi kárnými žalobci figuruje i předseda Nejvyššího správního soudu. Jeho pravomoc
podávat návrh na zahájení kárného řízení je však co do personálního rozsahu omezena
jen na soudce Nejvyššího správního soudu a soudce soudů nižšího stupně jednající ve věcech
patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem,
tj. na soudce krajských soudů zařazené ke specializovaným senátům, které rozhodují věci správního
soudnictví, či specializované samosoudce rozhodující věci správního soudnictví.
[13] Z rozvrhu práce Krajského soudu v Ostravě, který je dostupný z http://portal.justice.cz,
Nejvyšší správní soud ověřil, že JUDr. Magda Blaťáková, Mgr. Miroslav Vokoun a JUDr. Vladimíra
Nováková nerozhodují věci náležející do správního soudnictví. Proti nim tedy nemá předseda
Nejvyššího správního soudu oprávnění podávat návrh na zahájení kárného řízení.
Lze tak konstatovat, že podatelův požadavek na zahájení kárného řízení s uvedenými soudci,
který je svou povahou pouhým podnětem k zahájení kárného řízení, byl adresován Nejvyššímu
správnímu soudu, který však ani prostřednictvím svého předsedy nemůže vůbec požadovaný návrh
podat. Z tohoto důvodu jde o bezpředmětný podnět, o němž není třeba vydávat výrok.
[14] Vůči vyšším soudním úředníkům nelze kárné řízení dle zákona o řízení ve věcech soudců
vůbec vést. Z tohoto důvodu jde o bezpředmětný podnět i ve vztahu k požadavku na zahájení
kárného řízení proti Bc. O. K., DiS.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2016
JUDr. Radan Malík
předseda senátu