ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.306.2015:20
sp. zn. 9 As 306/2015 - 20
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: S. V.,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 5. 10. 2015, č. j. OAM -308/ZA-ZA02-K01-2015, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2015, č. j. 1 Az 44/2015 – 28,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného
usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byl zamítnut jeho návrh
na ustanovení zástupce v řízení o žalobě proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného.
I. Vymezení věci
[2] Podle §35 odst. 8 zák. č 150/2002 Sb., soudní ho řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), žalobci, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních
poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit
usnesením zástupce, jímž může být i advokát.
[3] Městský soud se proto nejdříve zabýval otázkou, zda stěžovatel splňuje podmínky
pro osvobození od soudních poplatků, jakkoliv jej poplatková povinnost v řízení ve věci
mezinárodní ochrany netíží [§11 odst. 2 písm. i) zák. č. 549/1991 Sb., o soudn ích poplatcích].
[4] Za tímto účelem byl vyzván k prokázání osobních, rodinných a majetkových poměrů.
V „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“ (dále jen „Potvrzení“)
stěžovatel uvedl, že nemá žádné příjmy ze zaměstnání či dohod konaných mimo pracovní poměr,
stejně jako příjmy nemá jeho manželka, která s ním žije ve společné domácnosti. Uvedl,
že pracuje pouze brigádně a měsíčně si vydělává zhruba 15 000 Kč. Bydlí na soukromé adrese,
kde výše nájemného činí 18 000 Kč měsíčně.
[5] Soud konstatoval, že je téměř nemožné, aby 2 osoby, které platí nájem v soukromém
bytě, hradily nájem, stravu, jízdné a ošacení z částky 15 000 Kč, což je údajně jediný příjem
stěžovatele. Z toho vyplývá, že stěžovatel musí mít ještě jiné příjmy, které soudu neuvedl.
S ohledem na uvedené rozpory dospěl k závěru, že stěžovatel dostatečně a především věrohodně
nedoložil, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků (§36 odst. 3 s. ř. s.),
a proto mu není možné ustanovit zástupce.
II. Obsah kasační stížnosti
[6] Proti usnesení městského soudu brojí stěžovatel kasační stížností, jejíž důvody podřa zuje
pod §103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.
[7] Uvádí, že splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, pro nedostatečnou
orientaci v právním řádu České republiky není způsobilý účinně hájit svá práva a jeho finanční
situace mu nedovoluje nechat se zastupovat advokátem bez jeho ustanovení. Dále je v kasační
stížnosti uvedeno, že společně s manželkou hradí nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně a splácí dluh
Všeobecné zdravotní pojišťovně (vzniklý po autonehodě) splátkami ve výši 5 000 Kč měsíčně.
Měsíčně vydělává zhruba 15 000 Kč. Zbytek šetří na živobytí.
[8] Svá tvrzení dokládá kopií nájemní smlouvy ze dne 29. 12. 2015 a kopií Dohody o uznání
dluhu a jeho úhradě, uzavřené dne 15. 12. 2010 s Ústřední vojenskou nemocnicí.
[9] Spolu s kasační stížnosti stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků,
ustanovení zástupce a přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Navrhuje napadené
rozhodnutí zrušit a věc vrátit mě stskému soudu k dalšímu řízení.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[10] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační
stížnost byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná. S ohledem
na skutečnost, že stěžovateli v této věci nevzniká poplatková povinnost, soud o žádosti
o osvobození od soudních poplatků nerozhodoval (blíže srov. usnesení rozšířeného senátu
ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 – 19). Návrh na ustanovení zástupce pro kasační řízení byl
usnesením ze dne 28. 1. 2016, č. j. 9 As 306/2015 – 15, zamítnut. O návrhu na odkladný účinek
soud nerozhodoval, neboť po provedení nezbytných procesních úkonů přistoupil
k bezodkladnému projednání a rozhodnutí věci.
[11] Poté soud přezkoumal napadené usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti
a v rámci uplatněných důvodů (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), ověřil při tom, zda napadené rozhodnutí
netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, a dospěl k závěru, že kasační
stížnost není důvodná.
[12] Předmětem sporu je, zda stěžovatel městskému soudu věrohodným způsobem doložil své
výdělkové a majetkové poměry a zda tyto poměry odůvodňují ustanovení zástupce soudem dle
§35 odst. 8 s. ř. s.
[13] Nezbytným předpokladem pro to, aby byl účastníku řízení ustanoven zástupce podle
§35 odst. 8 s. ř. s., je splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků. Aby soud mohl
tuto skutečnost zhodnotit, musí mu žadatel poskytnout součinnost v tom smyslu, že soudu
hodnověrným a prokazatelným způsobem své majetkové poměry sdělí. Důkazní břemeno leží
na žadateli samém a je proto zejména v jeho zájmu, aby soudu dostatečně konkrétně popsal
své osobní a majetkové poměry a současně, aby projevil zákonem požadovanou aktivitu
a předložil (pokud možno současně se žádostí o osvobození) doklady prokazující jeho
nemajetnost. Nesplní-li účastník tuto svou povinnost, soud výdělkové a majetkové možnosti sám
z úřední povinnosti nezjišťuje (srov. rozsudek NSS ze dne 25. 1. 2005, č. j. 7 Azs 343/2004 - 50,
dostupný z www.nssoud.cz, publikovaný též pod č. 537/2005 Sb. NSS).
[14] Nejvyšší správní soud se ztotožňuje se závěrem městského soudu, dle kterého jsou údaje
tvrzené stěžovatelem v Prohlášení zcela nevěrohodné. Stěžovatel totiž na jedné straně uvedl,
že měsíčně hradí dluh ve výši 20 000 Kč (autonehoda) a také nájemné ve výši 18 000 Kč měsíčně,
avšak jeho celkové příjmy dosahují měsíčně cca 15 000 Kč. Prostým matematickým propočtem
lze dojít k závěru, že stěžovatel dle svých tvrzení měsíčně vydáv á více prostředků, než reálně
dosahuje, a to za situace, kdy současně uvedl, že žádné jiné příjmy ani majetek nemá a na jeho
výživu jsou navíc odkázáni jeho manželka a nezletilý syn.
[15] K důkazům předloženým až v kasačním řízení lze uvést, že nájemní smlouva na částku
5 000 Kč měsíčně byla uzavřena dne 29. 12. 2015, tj. až po vydání rozhodnutí městského soudu
v posuzované věci. Tato smlouva je tak ve vztahu k přezkoumávanému usnesení zcela irelevantní.
Dohoda o uznání dluhu a jeho úhradě sice byla uzavřena dne 15. 12. 2010, avšak měsíční splátky
vzniklé z důvodu neuhrazení nákladů za poskytnutou zdravotní péči činí 5 000 Kč, nikoli
původně stěžovatelem v Prohlášení tvrzených 20 000 Kč.
[16] Jestliže stěžovatel v souzené věci neposkytl soudu navzdory řádné v ýzvě hodnověrné
informace o svých majetkových poměrech, nebylo možné dovodit, že je u něj splněn předpoklad
pro osvobození od soudních poplatků. Proto Nejvyšší správní soud shledal postup městského
soudu, jímž mu soud neustanovil zástupce pro řízení o žalobě, jako zákonu odpovídající.
[17] Pro úplnost soud uvádí, že došlo-li v mezidobí ke změně majetkových poměrů, které
je stěžovatel způsobilý řádně prokázat, může městský soud o ustanovení zástupce znovu požádat
(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2008, č. j. 3 Ads 43/2007 – 150).
IV. Závěr
[18] Ze všech výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost dle §110
odst. 1 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle
§60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ze zákona. Žalovanému žádné náklady řízení
o kasační stížnosti nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. února 2016
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu