ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.319.2016:11
sp. zn. 9 As 319/2016 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: A. H.,
proti žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 27. 7. 2016, č. j. 31 A 77/2016 - 30, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 10. 2016, č. j. 31 A 122/2016 – 31,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného
usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla odmítnuta jeho žaloba
proti usnesení téhož krajského soudu ze dne 27. 7. 2016, č. j. 31 A 77/2016 - 30.
Tímto usnesením byla odmítnuta jeho žaloba proti usnesení krajského soudu ze dne 1. 8. 2014,
č. j. 62 A 42/2014 – 20.
[2] Podle §105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná
nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie.
[3] Stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie, a ani za něj nejedná další osoba. Je tak obecně třeba trvat
na povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. V nynější věci jde o případ,
kdy stěžovatel napadá usnesení městského soudu, který rozhodl ve věci samé (o jeho žalobě
ze dne 18. 1. 2016), tudíž jej tíží poplatková povinnost za kasační stížnost a musí být zastoupen
advokátem (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19).
[4] Stěžovatel, ačkoli musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, svou kasační
stížnost podává sám, aniž by byl takto zastoupen a aniž by se svou kasační stížností spojil návrh
na ustanovení zástupce z řad advokátů.
[5] Dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. není-li stanoveno jinak, soud usnesením odmítne návrh,
nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo nebyl přes výzvu
odstraněn.
[6] Nejvyšší správní soud zastává názor, že byl-li konkrétní stěžovatel v minulosti
z jeho strany nesčetněkrát zpraven o nutnosti povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační
stížnosti, není nezbytně nutné, aby v každém dalším řízení o kasační stížnosti byl takový
stěžovatel znovu a znovu v daném smyslu poučen a vyzván k doložení plné moci pro advokáta.
[7] Nynější stěžovatel se na Nejvyšší správní soud obrátil ve více než 300 případech,
povětšinou svými podáními zahájil řízení o kasační stížnosti. Ze strany soudu byl již mnohokrát
poučen o podmínce povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti a již mnohokrát
byl taktéž poučen o tom, že může navrhnout, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů,
pokud jsou u něj splněny předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků,
a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv (§35 odst. 8, věta první, s. ř. s.).
[8] Lze proto vycházet ze spolehlivého předpokladu, že jej soud již v minulosti dostatečně
informoval jak o nutnosti povinného zastoupení advokátem, tak o možnosti podat návrh
na ustanovení zástupce z řad advokátů. Pro nynější řízení se proto jeví neefektivním
a formalistickým stejnému stěžovateli opětovně adresovat výzvu k doložení splnění požadavků
dle §105 odst. 2 s. ř. s., případně jej poučovat o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce
z řad advokátů. Takový postup by ve skutečnosti znamenal, že Nejvyšší správní soud
by stěžovatele znovu nadbytečně informoval o skutečnostech, o nichž objektivně musí
z minulých řízení vědět.
[9] Po nynějším stěžovateli lze v zájmu toho, aby nebylo řízení jeho postupem jakkoli
protahováno, požadovat, aby u těch řízení, kde je vyžadováno povinné zastoupení advokátem,
si toto zastoupení již od počátku zajistil, případně alespoň podal návrh na ustanovení zástupce
z řad advokátů, a to současně s podáním kasační stížnosti. S odkazem na shora konstatované
lze zopakovat, že v projednávaném případě není nezbytně nutné, aby soud adresoval výzvy
a poučení, které by měly nést informace stěžovateli již nesčíselněkrát sdělené.
[10] Jak bylo již výše uvedeno, stěžovatel svou kasační stížnost podal sám, aniž by byl
zastoupen advokátem, a ani s kasační stížností nespojil návrh na ustanovení zástupce z řad
advokátů. Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených úvah kasační stížnost odmítl dle §46
odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. pro nesplnění podmínky řízení spočívající v povinném
zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, aniž by jej vyzval k doložení plné moci
pro advokáta.
[11] O nákladech řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto dle §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s. Dle uvedených ustanovení žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[12] Stěžovatel společně s podanou kasační stížností nezaplatil soudní poplatek s ní spojený
a zároveň ani neprokázal, že by byl zastoupen advokátem nebo že by měl požadované vzdělání.
[13] Stěžovatel nevyhověl podmínce povinného zastoupení ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s.
v řízení o kasační stížnosti, a proto Nejvyšší správní soud jeho kasační stížnost odmítl.
[14] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3, věty první, s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává,
jelikož byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. prosince 2016
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu