ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.9.2016:31
sp. zn. 9 As 9/2016 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: P. V.,
zast. Mgr. Tomášem Krásným, advokátem se sídlem Čs. legií 1719/5, Ostrava, proti žalovanému:
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 7. 8. 2015, č. j. MSK 101801/2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 12. 2015, č. j. 19 A 48/2015 – 41, o návrhu na
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla
zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného specifikovanému v záhlaví. Tímto
rozhodnutím došlo k zamítnutí odvolání stěžovatele a potvrzení rozhodnutí Magistrátu města
Ostravy, odboru dopravně správních činností (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne
29. 4. 2015, č. j. SMO/156216/15/DSČ/Šuch, jímž byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání
přestupků v provozu na pozemních komunikacích dle §125c odst. 1 písm. e) bod 1. a §125c
odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném v posuzované době. Za to mu
byla uložena pokuta ve výši 25 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových
vozidel na dobu 12 měsíců. Současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Proti rozsudku
krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost, jejíž součástí byl i návrh na přiznání
odkladného účinku.
[2] Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti opírá o skutečnost, že mu byl
uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, což pro něj znamená
značnou újmu. Uvedl, že v současnosti provozuje jako živnostník taxislužbu, která je jeho
jediným zdrojem příjmů. Ve své činnosti nedosahuje takových příjmů, aby si mohl dovolit
zaměstnávat další řidiče. Za účelem provozování živnosti si pořídil vozidlo pomocí
podnikatelského úvěru, který nadále splácí. Výše měsíční splátky činí 8 992 Kč. V případě, že by
musel svou činnost na delší dobu přerušit, existenčně by ho to ohrozilo, neboť by nemohl dostát
svým závazkům a neměl by finanční prostředky spojené se základním živobytím, včetně nákladů
na bydlení. Ty měsíčně činí 10 580 Kč. Jelikož tvrdí, že rozhodnutí ve věci je nezákonné,
představoval by jeho výkon skutečně závažnou újmu na jeho právech. Závěrem konstatoval,
že není pirát silnic, takže přiznáním odkladného účinku nevznikne žádná újma ostatním
účastníkům silničního provozu. Okolnosti případu navíc ukazují, že ani nevěděl, že nemůže řídit.
Za účelem prokázání svých tvrzení přiložil výpis z živnostenského rejstříku, výpis z evidence
vozidel taxislužby, evidenční list pro výpočet měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění
poskytovaná s užíváním bytu, smlouvu o úvěru a rozhodnutí Magistrátu města Ostravy,
živnostenského úřadu, ze dne 26. 5. 2014, č. j. SMO/194842/14/ŽÚ/KDI, kterým mu byla
udělena příslušná koncese k provozování taxislužby.
[3] Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí
ponechává zcela na úvaze soudu.
[4] Dle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
upravující odkladný účinek žaloby se užijí přiměřeně. Dle §73 odst. 2 s. ř. s. musí být
pro přiznání odkladného účinku naplněny dva předpoklady. Soud tak přizná žalobě (či kasační
stížnosti) odkladný účinek, jestliže (i) by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro navrhovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a jestliže (ii) to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Jak již Nejvyšší správní soud dříve judikoval, k tomu, aby kasační stížnosti mohl být
takový účinek přiznán, musí navrhovatel v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit,
že mu hrozí újma nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (k tomu srov. např. usnesení
ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 – 32, či ze dne 23. 1. 2014, č. j. 6 Ads 99/2013 – 11).
Důvody možného vzniku újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze na osobě a situaci
stěžovatele.
[6] V daném případě stěžovatel tvrdil vznik újmy, která by mu výkonem napadeného
správního rozhodnutí mohla vzniknout, a svá tvrzení podložil příslušnými listinami. Ztráta
možnosti vykonávat činnost, na níž je finančně závislý, by zajisté znamenala újmu, ovšem tuto
jeho újmu je třeba poměřit s újmou, která může vzniknout jiným osobám. Odkladný účinek
kasační stížnosti totiž představuje zcela výjimečný institut, kterým se mění účinky pravomocného
rozhodnutí. Kasační stížnost, jako mimořádný opravný prostředek, směřuje proti již
pravomocnému rozhodnutí, a do doby rozhodnutí o kasační stížnosti je proto třeba
na rozhodnutí krajského soudu pohlížet jako na správné. Pouze v případě naplnění zákonných
podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je možno tuto zásadu narušit. Újma
stěžovatele by pak musela být nepoměrně větší než újma hrozící jiným osobám, ostatním
účastníkům silničního provozu.
[7] Újmu hrozící ostatním účastníkům silničního provozu v případě, že by odkladný účinek
kasační stížnosti přiznán byl, vyhodnotil soud jako velmi závažnou. Vzal při tom v úvahu,
že stěžovatel byl shledán vinným z přestupku spočívajícího v řízení motorového vozidla bez
řidičského oprávnění. Takový přestupek představuje zcela zásadní porušení právních předpisů
a zároveň ohrožení dalších účastníků provozu z důvodu, že motorové vozidlo řídí osoba,
která k tomu nemá potřebné oprávnění, což je způsobeno tím, že buď svou způsobilost zákonem
stanoveným způsobem ještě neprokázala, nebo bylo později shledáno, že tuto způsobilost nemá.
Nadto je třeba připomenout, že stěžovatel za této situace navíc způsobil dopravní nehodu.
V takovém jednání lze spatřovat naprosté pohrdání správními orgány, jakož i předpisy
vymezujícími pravidla silničního provozu. Sice v kasační stížnosti tvrdí, že nevěděl, že mu byl
uložen trest zákazu řízení, jelikož jej o tom jeho zmocněnec neinformoval, ovšem ze správního
spisu bylo ověřeno, že jemu osobně byl minimálně doručen příkaz vydaný správním orgánem
I. stupně dne 19. 1. 2015, č. j. SMO/021146/15/DSČ/JeřD, kterým mu byla uložena pokuta
za to, že neodevzdal řidičský průkaz do 5 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým mu byla
uložena sankce spočívající v zákazu řízení vozidel na dobu 4 měsíců. Nejpozději v tomto
okamžiku se tedy dozvěděl o tom, že mu byl uložen trest zákazu řízení (přičemž rozhodnutí,
kterým mu byl tento trest uložen, je v příkazu specifikováno datem vydání, číslem jednacím
i dnem nabytí právní moci) a že byl povinen odevzdat svůj řidičský průkaz.
[8] S ohledem na skutkové okolnosti případu posoudil kasační soud újmu, která by mohla
vzniknout ostatním účastníkům silničního provozu přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti jako nepoměrně větší, než je újma, která jeho nepřiznáním vznikne stěžovateli. První
podmínka pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak nebyla naplněna.
[9] Vzhledem k uvedenému a vzhledem k tomu, že žalovaný zaujal k návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti neutrální stanovisko, se soud již blíže nezabýval druhou
podmínkou pro přiznání odkladného účinku, totiž tím, zda by přiznání odkladného účinku
nebylo v rozporu s veřejným zájmem.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. února 2016
JUDr. Radan Malík
předseda senátu