ECLI:CZ:NSS:2016:9.AZS.203.2016:35
sp. zn. 9 Azs 203/2016 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary
Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce:
A. A., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 14. 7. 2015, č. j. OAM-539/ZA-ZA04-ZA04-2015, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2016, č. j. 1 Az 32/2015 – 59,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora
označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla
zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 7. 2015, č. j. OAM-539/ZA-
ZA04-ZA04-2015.
[2] Podle §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen
„s. ř. s.“, musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení
rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj
o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Ustanovení §37 s. ř. s. platí obdobně. Kasační stížnost
lze podat toliko z důvodů uvedených v §103 odst. 1 s. ř. s. Formulace konkrétních důvodů
(kasačních námitek) je nezbytným předpokladem perfektní kasační stížnosti, neboť stěžovatel
prostřednictvím námitek vymezí okruh přezkumu rozhodnutí krajského soudu ze strany
Nejvyššího správního soudu, který je uplatněnými důvody vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.). Kasační
stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, nelze ve svém důsledku projednat.
[3] K formulaci žalobních bodů se podrobně vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního
soudu v rozsudku ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 – 58, publ. pod č. 835/2006 Sb. NSS,
v něm mj. uvedl: „Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů,
úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí
či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat
o nezákonnosti.“ Tyto závěry rozšířeného senátu lze plně vztáhnout i na formulaci důvodů kasační
stížnosti s tím, že důvody musí směřovat proti rozhodnutí krajského soudu, neboť podstatou
řízení o kasační stížnosti je přezkum soudního rozhodnutí (§102 s. ř. s.).
[4] Kasační stížnost stěžovatele ze dne 2. 8. 2016 neobsahovala žádná konkrétní tvrzení,
která by bylo možno považovat za kasační námitky.
[5] Stěžovatel společně s podanou kasační stížností požádal o ustanovení zástupce z řad
advokátů za účelem doplnění kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele
na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti výrokem I. usnesení ze dne
16. 8. 2016, č. j. 9 Azs 203/2016 – 26, zamítl, neboť dospěl k závěru, že příjmy stěžovatele
mu umožňují hradit náklady na právní zastoupení před Nejvyšším správním soudem.
Výrokem II. soud vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho týdne od doručení usnesení
buďto předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti,
nebo aby ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie. Výrokem III. soud stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě jednoho
měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o důvody, pro které napadá
rozsudek městského soudu.
[6] Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 18. 8. 2016 vhozením do domovní nebo jiné
adresátem užívané schránky, neboť nebyl doručujícím orgánem zastižen.
[7] Žádostí ze dne 24. 8. 2016 stěžovatel požádal o prodloužení stanovené lhůty
pro předložení plné moci udělené advokátovi s tím, že požádal Českou advokátní komoru
o určení advokáta dle §18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších
předpisů. Dle sdělení stěžovatele Česká advokátní komora o žádosti rozhodne do 30 dnů.
[8] Usnesením ze dne 26. 8. 2016, č. j. 9 Azs 203/2016 – 32, soud stěžovateli prodloužil
lhůtu pro předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti
o 30 dnů. Současně jej poučil, že výrokem III. usnesení č. j. 9 Azs 203/2016 – 26 byla
dále stanovena lhůta jednoho měsíce pro doplnění důvodů kasační stížnosti, která stále běží.
Pokud v uvedené lhůtě nebude doplněna kasační stížnost, soud ji odmítne (§37 odst. 5
ve spojení s §120 s. ř. s). Stěžovatel byl také soudem upozorněn, že tuto lhůtu je možné
na včasnou žádost z vážných důvodů prodloužit (§106 odst. 3 s. ř. s.). Usnesení
č. j. 9 Azs 203/2016 – 32 bylo stěžovateli doručeno dne 30. 8. 2016 vhozením do domovní
nebo jiné adresátem užívané schránky, neboť nebyl doručujícím orgánem zastižen.
[9] Jelikož neměla kasační stížnost při jejím podání všechny náležitosti, musely být tyto
náležitosti doplněny v souladu s §106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění svého blanketního podání. Jen v této lhůtě
může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody.
Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další
měsíc.
[10] Pro případ, kdy je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem podle §106
odst. 3 s. ř. s., tedy soudní řád správní v řízení o kasační stížnosti zakotvuje koncentraci řízení;
soud již proto nemůže přihlížet ke stížnostním námitkám uplatněným po uplynutí lhůty
podle 106 odst. 3 s. ř. s. Ke stejným závěrům dospěl také Ústavní soud, který v nálezu ze dne
10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06, dostupném na http://nalus.usoud.cz, mimo jiné uvedl,
že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem dle §106 odst. 3 s. ř. s.,
může rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody jen ve lhůtě
jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla na včasnou žádost stěžovatele
z vážných důvodů soudem prodloužena.
[11] Nejvyšší správní soud stěžovatele výrokem III. usnesení č. j. 9 Azs 203/2016 – 26 vyzval
k doplnění kasační stížnosti ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení usnesení. Současně
jej poučil o tom, že nebude-li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, soud ji podle §37
odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. odmítne bez věcného projednání. Usnesení, kterým byl stěžovatel
vyzván k doplnění kasační stížnosti, mu bylo doručeno dne 18. 8. 2016.
[12] Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti marně uplynula dne 19. 9. 2016,
aniž by stěžovatel kasační stížnost doplnil. Stejně tak stěžovatel v průběhu stanovené
jednoměsíční lhůty nepožádal o její prodloužení (a to ani přes výslovné poučení obsažené
v usnesení č. j. 9 Azs 203/2016 – 32).
[13] Kasační stížnost tedy nadále postrádá základní náležitosti stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s.
a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatel nevyhověl výzvě
zdejšího soudu ve stanovené lhůtě, Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než kasační stížnost
odmítnout v souladu s §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. bez věcného projednání.
[14] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3, věty první, s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává,
jelikož byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. září 2016
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu