ECLI:CZ:NSS:2016:APRK.30.2016:34
sp. zn. Aprk 30/2016 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: T. H., zast. Mgr.
Ing. Janem Boučkem, advokátem se sídlem Opatovická 4, Praha 1, proti žalovanému: Magistrát
hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, v řízení o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2014, sp. zn. S-MHMP 1323260/2014/Čej,
č. j. MHMP 1348286/2014/Čej, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 A 64/2014, o
návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
takto:
I. Městský soud v Praze je povinen ve věci vedené u něj pod sp. zn. 1 A 64/2014
rozhodnout o žádosti o vrácení soudního poplatku nejpozději do 21. 11. 2016.
II. Žalobci se p ři zn áv á náhrada nákladů řízení ve výši 2178 Kč, která mu bude
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce od právní moci tohoto
usnesení k rukám jeho zástupce Mgr. Ing. Jana Boučka, advokáta se sídlem Opatovická 4,
Praha 1.
Odůvodnění:
I. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
[1] Návrhem ze dne 19. 10. 2016, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 21. 10. 2016,
se žalobce (dále jen „navrhovatel“) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu
dle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech
a soudcích“). Navrhl, aby Nejvyšší správní soud Městskému soudu v Praze (dále jen „městský
soud“) určil lhůtu pro rozhodnutí o vrácení soudního poplatku a to v řízení vedeném
u městského soudu pod sp. zn. 1 A 64/2014.
[2] Navrhovatel uvedl, že soud již rozhodl o jeho žalobě usnesením ze dne 12. 7. 2016
a žalobu odmítl. Současně s odmítnutím žaloby měl soud rozhodnout rovněž o vrácení soudního
poplatku, který s podáním žaloby uhradil. O vrácení soudního poplatku soud nerozhodl, dokonce
o něm nerozhodl ani tehdy, kdy s podáním kasační stížnosti (již dne 4. 8. 2016) navrhovatel
požádal městský soud o jeho vrácení. Proto je navrhovatel nucen obrátit se o pomoc
k Nejvyššímu správnímu soudu a požadovat, aby ten určil městskému soudu lhůtu
pro rozhodnutí o této jeho žádosti.
II. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[3] V dané věci již soud rozhodl o žalobě navrhovatele, proto není nutná rekapitulace
postupu městského soudu, která by se týkala provádění jednotlivých úkonů předcházejících
rozhodnutí samotnému. Podstatné v dané věci je to, že soud již rozhodl o žalobě usnesením,
kterým žalobu odmítl. Návrh stěžovatele však míří do nečinnosti městského soudu, která se týká
nerozhodnutí o jeho opakované žádosti o vrácení soudního poplatku. Pouze tato skutečnost
je nyní předmětem zkoumání soudu.
[4] Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, které je upravené
v §174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu
z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci
bez zbytečných průtahů (srov. čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).
[5] V řízení podle §174a zákona o soudech a soudcích Nejvyšší správní soud rozhoduje
o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající
zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné
úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody,
anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu,
ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.
[6] Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému
vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází
k nečinnosti soudu. Nejvyšší správní soud se tak při posuzování oprávněnosti návrhu na určení
lhůty k provedení procesního úkonu v souladu s §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích
zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům s ohledem na složitost věci, význam předmětu
řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu.
[7] V řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu Nejvyšší správní soud
zkoumá, zda nedochází k průtahům u toho úkonu, který navrhovatel v návrhu požaduje provést.
Dle návrhu v nynější věci je tímto úkonem vydání rozhodnutí o žádosti navrhovatele o vrácení
soudního poplatku, který navrhovatel uhradil.
[8] Ze soudního spisu vyplývá, že soudní poplatek žalobce uhradil (vylepením kolků) ve výši
3000 Kč současně s podáním žaloby dne 15. 12. 2014. Soud o žalobě rozhodl usnesením ze dne
12. 7. 2016 tak, že žalobu odmítl, aniž by nařídil jednání.
[9] Podle §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění pozdějších
předpisů, platí, že soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním
návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně
však o 1000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi
přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle §6a odst. 3, bylo-li řízení
zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí
z účtu soudu zaplacený poplatek.
[10] Soud tedy měl, současně s vydáním usnesení o odmítnutí žaloby, soudní poplatek
navrhovateli vrátit. To neučinil a neučinil tak ani poté, co o jeho vrácení navrhovatel městský
soud požádal současně s podanou kasační stížností dne 4. 8. 2016. Protože nečinnost soudu
trvala nadále, podal navrhovatel návrh na určení lhůty městskému soudu k rozhodnutí žádosti
o vrácení soudního poplatku.
[11] Městský soud nereflektoval úpravu §172 až §174 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech
a soudcích. Ustanovení §174a odst. 3 cit. zákona uvádí: „Soud, vůči němuž jsou namítány průtahy
v řízení, postoupí do 5 pracovních dnů ode dne doručení návrh na určení lhůty se svým vyjádřením soudu
příslušnému o návrhu rozhodnout; o svém postupu soud navrhovatele informuje. To neplatí, pokud soud provede
do 30 dnů ode dne doručení návrhu všechny procesní úkony, u nichž podle navrhovatele dochází k prodlení;
v takovém případě se k návrhu dále nepřihlíží, ledaže navrhovatel výslovně ve lhůtě 3 dnů ode dne,
kdy se o provedení úkonů dozví, prohlásí, že na návrhu trvá.“ V tomto případě však soud nesplnil ani
tento zákonný pokyn, Nejvyššímu správnímu soudu pouze zaslal návrh na určení lhůty s tím,
že už je tomuto soudu zaslán soudní spis k rozhodnutí o kasační stížnosti proti usnesení
o odmítnutí žaloby, tak nechť soud rozhodne o tomto návrhu. Městský soud se v uvedeném
přípisu vůbec nezmínil, proč již nerozhodl o vrácení soudního poplatku současně s odmítnutím
žaloby, nebo v době, kdy se z kasační stížnosti (ze dne 4. 8. 2016) dozvěděl, že navrhovatel
na vrácení poplatku čeká, a nebo proč si nevyžádal soudní spis od Nejvyššího správního soudu
zpět, aby mohl tento jednoduchý úkon provést.
[12] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud ukládá městskému soudu rozhodnout
o žádosti navrhovatele o vrácení soudního poplatku ve stanovené lhůtě. Aby mohl soud tento
jednoduchý úkon učinit, zasílá mu Nejvyšší správní soud jeho soudní spis sp. zn. 1 A 64/2014,
který po rozhodnutí obratem zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu za účelem rozhodnutí
o kasační stížnosti, vedené zde pod sp. zn. 10 As 210/2016.
III. Náklady řízení
[13] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, byl-li návrh uznán jako oprávněný.
Z obsahu spisu soud zjistil, že zástupce navrhovatele učinil jeden úkon právní služby (podání
návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu). Zdejší soud rozhodl tak,
že se navrhovateli náhrada nákladů řízení přiznává ve výši 1 × 1500 Kč + 1 × 300 Kč, celkem
1800 Kč [dle §7 bodu 4., §9 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.,
o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif),
ve znění pozdějších předpisů]. Advokát navrhovatele je plátcem daně z přidané hodnoty, součástí
nákladů řízení tak je i náhrada za tuto daň (§174a odst. 5, věta druhá, zákona o soudech
a soudcích ve spojení s §137 odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu,
ve znění pozdějších předpisů). Výše náhrady za daň z přidané hodnoty činí 378 Kč [sazba daně
z přidané hodnoty dle §47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty,
ve znění pozdějších předpisů, činí 21 %; částka 378 Kč pak představuje 21 % z 1800 Kč].
Navrhovateli tak bude k rukám jeho zástupce Mgr. Ing. Jana Boučka, advokáta se sídlem
Opatovická 4, Praha 1, do jednoho měsíce od právní moci usnesení vyplacena z účtu Nejvyššího
správního soudu náhrada nákladů řízení ve výši 2178 Kč (1800 Kč + 378 Kč).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. listopadu 2016
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu