ECLI:CZ:NSS:2016:NA.191.2016:21
sp. zn. Na 191/2016 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě, složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce
a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Dagmar Nygrínové, v právní věci žalobce F. B., proti
žalované Vězeňské službě ČR, Vazební věznici Praha-Pankrác, sídlem Praha 4,
Soudní 988/1, o žalobě ze dne 10. 8. 2016,
takto:
Věc se po st up uj e Městskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 11. 8. 2016 doručeno podání ze dne 10. 8. 2016
označené jako „správní žaloba o §65 odst. 1, 2 s. ř. s.“, v němž žalobce brojí proti způsobu, jakým
byla vypořádána jeho žádost o přemístění do věznice ve Znojmě, respektive následně do věznice
v Brně, ve smyslu §9 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu
trestu odnětí svobody (dále jen „vyhláška č. 345/1999 Sb.“), tedy na návrh lékaře za účelem
poskytnutí potřebných zdravotních služeb (konkrétně v souvislosti s potřebou provést operaci
tříselné kýly žalobce). Žalobce ve svém podání dále sdělil, že z důvodu bolestivosti kýly nakonec
souhlasil s operací ve vězeňské nemocnici Pankrác v Praze, přičemž však vyjádřil nesouhlas
s dobou čekání na operaci, kdy od zjištění kýly (únor 2016) do stanoveného data operace
(27. 9. 2016) má uplynout téměř 8 měsíců.
Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2016, č. j. Na 191/2016 – 7, byl
žalobce vyzván k odstranění vad své žaloby, ve smyslu upřesnění, čeho konkrétně se v řízení
ve správním soudnictví domáhá. Žalobce v reakci zdejšímu soudu sdělil, že trpí bolestmi
vyvolanými kýlou. Odkázal na zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně
některých souvisejících zákonů, vyhlášku č. 345/1999 Sb., a jí novelizující vyhlášku č. 378/2008 Sb. V kontextu uvedených předpisů zopakoval, že není-li možné zdravotní péči zajistit ve věznici,
má být pacient převezen do nejbližšího zdravotnického zařízení. Žalobce pak výslovně uvádí,
že jeho podání směřuje proti „Vězeňské službě ČR, Vazební věznici Praha-Pankrác, Praha 4“. Žalobce
navrhl, aby byl za účelem operace převezen do civilní nemocnice v rámci Prahy nebo
(za stejným účelem) okamžitě přemístěn do věznice ve Znojmě, či v Brně.
Nejvyšší správní soud po doplnění podání žalobce konstatuje, že se obsahově může jednat
o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu (žalobce k žalobě připojil sdělení Vězeňské služby
České republiky, Generálního ředitelství Praha, Odboru zdravotnické služby, ze dne 18. 4. 2016,
č. j. VS-91859-5/ČJ-2016-800012-STG), případně žalobu na ochranu před nezákonným zásahem,
pokynem nebo donucením správního orgánu. Zdejší soud se zabýval věcnou a místní příslušností
soudu k rozhodnutí o takové žalobě. Podle §3 odst. 1 soudního řádu správního
(dále též „s. ř. s.“), jednají a rozhodují ve správním soudnictví krajské soudy a Nejvyšší správní
soud. Věcná příslušnost soudů je upravena v §7 odst. 1 s. ř. s., podle něhož, nestanoví-li tento
nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud. Věcná příslušnost Nejvyššího
správního soudu by byla dána jen tehdy, pokud by tak výslovně stanovil soudní řád správní, nebo
zvláštní zákon, což v posuzované věci nepřichází v úvahu. Místně příslušným soudem v dané věci
je podle kriterií dle §7 odst. 2 s. ř. s. Městský soud v Praze, neboť jde o krajský soud, v jehož
obvodu sídlí žalovaný, vůči němuž výslovně směřuje žaloba (z tohoto pohledu není rozhodující,
o jaký typ žaloby ve správním soudnictví se jedná). Zároveň se nejedná o věc, ve které by byla
příslušnost soudu dána podle §7 odst. 3 s. ř. s.
Podle §7 odst. 4 s. ř. s. byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu,
který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně
a místně příslušnému. O takový případ se nyní jedná. Žaloba byla podána u věcně a místně
nepříslušného Nejvyššího správního soudu, který proto rozhodl o jejím postoupení k projednání
věcně a místně příslušnému Městskému soudu v Praze. Zároveň je třeba připomenout, že podle
judikatury tohoto soudu platí, že včasnost žaloby podané v zákonné lhůtě dle s. ř. s. u věcně
nepříslušného Nejvyššího správního soudu, není ovlivněna tím, že ji tento soud postoupil věcně
a místně příslušnému krajskému soudu až po lhůtě k jejímu podání.
(viz rozsudek ze dne 15. 8. 2008, č. j. 8 As 2/2008 - 112).
Nejvyšší správní soud nepřehlédl, že žalobce žádá zároveň o osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce (ustanovení bezplatné právní pomoci), kde je ovšem rovněž věcně
a místně příslušný Městský soud v Praze, neboť Nejvyšší správní soud nemůže rozhodovat
o procesních podmínkách v řízení, které nevede.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. září 2016
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu