ECLI:CZ:NSS:2016:NA.300.2016:13
sp. zn. Na 300/2016 - 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky
a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: M. J., proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1,
Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 10. 2016, č. j. MPSV-
2016/192444-421/1,
takto:
Věc se p o s t u p u je k vyřízení věcně a místně příslušnému Krajskému soudu
v Brně.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Nejvyššímu správnímu soudu dne 12. 12. 2016, se žalobkyně domáhá
zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, vyplacení podpory v nezaměstnanosti
za období od 1. 1. 2015 do 9. 3. 2015 ve výši 31 057 Kč, úhrady „přímé hmotné škody vzniklé
v důsledku právní obrany v délce nárokovaných 270 hodin v sazbě 370 Kč za hodinu, což činí celkem
99 900 Kč“, úhrady „nehmotné povahy ve výši 50 % z přímé hmotné škody, tj. 49 950 Kč“, jakož i úhrady
„kárného penále ve výši 150 000 Kč“.
[2] Podle §12 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“) Nejvyšší správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci
soudů ve správním soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech
v případech stanovených tímto zákonem, a dále rozhoduje v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním
zákonem“.
[3] O takovou věc se však v daném případě nejedná, není tedy v kompetenci Nejvyššího
správního soudu se jí zabývat. K rozhodování o správních žalobách jsou zásadně věcně příslušné
krajské soudy (§7 odst. 1 s. ř. s.).
[4] Podle §7 odst. 3 s. ř. s., ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených
spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek
státní sociální podpory, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby
se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud,
v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
[5] Z obsahu podané správní žaloby (resp. z obecných tvrzení žalobkyně) vyplývá,
že spornou je v daném případě otázka týkající se podpory v nezaměstnanosti. V této souvislosti
pak Nejvyšší správní soud odkazuje na usnesení ze dne 13. 3. 2013, č. j. Nad 18/2013 – 43,
v němž dospěl k závěru, že „§7 odst. 3 s. ř. s. upravuje místní příslušnost správních soudů ve všech věcech
zaměstnanosti,…“. Místní příslušnost správních soudů „ve věcech zaměstnanosti“ tak pokrývá
agendu v oboru působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a jemu podřízených správních
úřadů ve věcech upravených zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
pozdějších předpisů, tj. i podporu v nezaměstnanosti. K řízení o této žalobě je tedy ve smyslu §7
odst. 3 s. ř. s. dána příslušnost krajského soudu, v jehož obvodu má navrhovatelka bydliště, tudíž
Krajského soudu v Brně.
[6] Nejvyšší správní soud proto ve smyslu §7 odst. 4 s. ř. s. postoupil věc k vyřízení tomuto
soudu, který jako soud věcně a místně příslušný je oprávněn posoudit splnění podmínek řízení
a činit další úkony v řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. prosince 2016
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu