ECLI:CZ:NSS:2016:NAD.10.2016:41
sp. zn. Nad 10/2016 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce:
Kaufland Česká republika v.o.s., se sídlem Bělohorská 2428/203, Břevnov, Praha 6,
proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát,
se sídlem Květná 15, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2013,
č. j. GD142-5/D/282/1/2012-SŘ, o nesouhlasu Krajského soudu v Praze s usnesením
Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2014, č. j. 10 A 215/2013 – 32, kterým mu byla věc
postoupena,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci je p ř í s l u š n ý Městský soud v Praze.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou dne 14. 10. 2013 u Městského soudu v Praze
(dále jen „městský soud“) domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2013,
č. j. GD 142-5/D/282/1/2012-SŘ, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno
rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Praze, ze dne 3. 12. 2012,
č. j. GD 142-2/D/282/1/2012-SŘ, o uložení pokuty žalobci ve výši 250 000 Kč dle zákona
o potravinách a tabákových výrobcích pro porušení povinnosti stanovené v čl. 6 odst. 1 nařízení
Rady (ES) č. 543/2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007
pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, ve znění pozdějších předpisů.
Městský soud usnesením ze dne 2. 10. 2014, č. j. 10 A 215/2013 – 32, věc postoupil
Krajskému soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) s odůvodněním, že v dané věci rozhodoval
v prvním stupni inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce s působností
pro Středočeský kraj a Hlavní město Prahu, jehož sídlo je v Praze. Sídlo orgánu, který vydal
rozhodnutí v prvním stupni je tedy v Praze, inspektorát však vykonával působnost v provozovně
žalobce na adrese Husova 622, Příbram, tj. v rámci Středočeského kraje. Městský soud dospěl
k závěru, že správní orgán vykonával působnost na území Středočeského kraje, a proto, ačkoli má
sídlo v Praze, platí zákonná fikce dle §7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), že sídlo správního orgánu je v místě obvodu
jeho působnosti, tedy v místě spadajícím do obvodu Středočeského kraje a do působnosti
krajského soudu.
Krajský soud s postoupením nesouhlasil a věc dne 13. 1. 2016 předložil dle §7 odst. 5
s. ř. s. k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Uvedl, že inspektorát Státní
zemědělské a potravinářské inspekce s působností pro Středočeský kraj a Hlavní město Prahu,
jehož sídlo je v Praze, má sídlo v obvodu své působnosti a aplikace fikce vyplývající z §7 odst. 2
s. ř. s. je proto v daném případě vyloučena.
Podle §7 odst. 2 s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení
místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí
v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento
správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.
Podle §7 odst. 5 s. ř. s. platí, že není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení
místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud
s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu.
Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
V předložené věci se Nejvyšší správní soud musel zabývat tím, kde je sídlo správního
orgánu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, a současně, zda je jeho sídlo uvnitř obvodu
jeho působnosti nebo mimo něj. Na posouzení této otázky záviselo rozhodnutí o příslušnosti,
neboť hypotéza právní normy obsažené v §7 odst. 2, větě druhé, s. ř. s. je vymezena slovy „má-li
tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti“. Tímto orgánem byl inspektorát státní zemědělské
a potravinářské inspekce v Praze s působností pro Středočeský kraj a Hlavní město Prahu, jehož
sídlo je dle §1 odst. 2 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci,
v Praze. Správní orgán tedy má zjevně sídlo v obvodu své působnosti; dispozice právní normy
(právní fikce, podle níž „platí, že má sídlo v obvodu své působnosti“), se tak v daném případě
pro nesplnění výchozí podmínky neuplatní. Je ostatně pojmově zcela vyloučeno, aby právní fikce
nastupovala tam, kde se její účinek ve výsledku kryje s reálným stavem.
Jakým způsobem je územní obvod působnosti správního orgánu vymezen, stejně
tak jako na kterém místě tohoto územního obvodu správní orgán svou kompetenci v konkrétním
případě uplatnil, je pro určení místní příslušnosti soudu bez významu, právní norma tuto
skutečnost jako relevantní nestanoví a v projednávané věci zde nejsou ani jiné skutečnosti,
jež by mohly vést k jejímu odlišnému výkladu či dokonce k jejímu neaplikování a nahrazení
normou jinou. Místní příslušnost soudu se tak řídí výhradně §7 odst. 2, větou první, s. ř. s.
S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že soudem místně
příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Městský soud v Praze.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. ledna 2016
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu