ECLI:CZ:NSS:2016:NAD.173.2016:49
sp. zn. Nad 173/2016 - 49
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Miloslava Výborného a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: N. D.,
zastoupené Mgr. Ing. Vlastimilem Mlčochem, advokátem se sídlem Jugoslávských
partyzánů 1603/23, Praha 6, proti žalované: Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie,
se sídlem Olšanská 2, Praha 3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 2. 2016,
o návrhu Krajského soudu v Praze na rozhodnutí o příslušnosti,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci je m í s t n ě p ř í s l u š n ý Městský soud v Praze.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou Městskému soudu v Praze žalobkyně napadla rozhodnutí
(přípis žalované) ze dne 19. 2. 2016, který obsahuje informaci v ukrajinském jazyce o překročení
lhůty 7 dnů k učinění prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 5. 2016, čj. 9 A 50/2016-39, rozhodl
o postoupení věci Krajskému soudu v Praze. Zdůvodnil, že napadené rozhodnutí vydalo
Ředitelství služby cizinecké policie, Zařízení pro zajištění cizinců Bělá – Jezová, se sídlem Bělá
pod Bezdězem 29421; sídlo žalovaného tak leží v obvodu Krajského soudu v Praze. Městský
soud proto dle §7 odst. 2 s. ř. s. dovodil místní příslušnost Krajského soudu v Praze
a věc mu postoupil.
Krajský soud v Praze s postoupením věci nesouhlasil, a proto věc v souladu s §7 odst. 5
s. ř. s. předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Odkázal
na usnesení Nejvyššího správního soudu čj. Nad 44/2010-36, podle něhož zařízení pro zajištění
cizinců nelze označit za žalovaného, neboť samotné zařízení nelze považovat za entitu nadanou
veřejnoprávní subjektivitou a není samostatným správním orgánem v rámci policejní hierarchie.
Místní příslušnost soudu ve správním soudnictví je proto nezbytné odvozovat od sídla
žalovaného orgánu Policie ČR. Ředitelství služby cizinecké policie přitom sídlí v Praze,
tedy nikoli v obvodu Krajského soudu v Praze.
Podle §7 odst. 2 s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení
místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí
v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento
správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.
Podle §7 odst. 5 s. ř. s. platí, že není -li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení
místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud
s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu.
Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
V předložené věci se Nejvyšší správní soud musí zabývat tím, kde je sídlo správního
orgánu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni a současně, zda je jeho sídlo uvnitř obvodu
jeho působnosti nebo mimo něj. Na posouzení této otázky závisí rozhodnutí o příslušnosti.
Podle usnesení Nejvyššího správního soudu čj. Nad 44/2010-36 (všechna zde citovaná
rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), zařízení pro zajištění
cizinců není správním orgánem, ve smyslu legislativní zkratky uvedené v §4 odst. 1 písm. a)
s. ř. s. Není taktéž organizační součástí Policie ČR, a je tak pojmově vyloučeno považovat
je za součást ozbrojeného (bezpečnostního) sboru. Pokud tedy je v tomto zařízení učiněno
prohlášení o mezinárodní ochraně, jeho adresátem není zařízení jako takové, ale příslušná
organizační složka Policie ČR, která zde má své pracoviště. Ta by proto měla být pasivně
legitimována v řízení dle části třetí hlavy druhé dílu prvního soudního řádu správního,
je-li prohlášení o mezinárodní ochraně odmítnuto [§3a písm. a) bod 4 zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu].
Tento závěr potvrdil i sedmý senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku
čj. 7 Aps 3/2011-36.
S ohledem na uvedenou judikaturu Městský soud v Praze za žalovaného nesprávně
označil Ředitelství služby cizinecké policie, Zařízení pro zajištění cizinců Bělá – Jezová. Tvrzené
sídlo žalované v Bělé pod Bezdězem je pouze pracoviště žalované, kterou je správně Policie ČR,
Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3.
Správní orgán, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv
toho, kdo se u soudu domáhá ochrany, má sídlo v Praze 3, tedy v obvodu působnosti Obvodního
soudu pro Prahu 3 [srov. přílohu č. 4 bod 3 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích,
přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech
a soudcích)]. Dle přílohy č. 2 bod 1 téhož zákona do obvodu Městského soudu v Praze patří
obvody obvodních soudů pro Prahu 1, Prahu 2, Prahu 3, Prahu 4, Prahu 5, Prahu 6, Prahu 7,
Prahu 8, Prahu 9 a Prahu 10.
S ohledem na výše uvedené shledal Nejvyšší správní soud nesouhlas Krajského soudu
v Praze s postoupením věci Městským soudem v Praze důvodným. Proto rozhodl podle §7
odst. 5 s. ř. s. tak, že k řízení o žalobě proti rozhodnutí Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké
policie, je místně příslušný Městský soud v Praze, neboť v jeho obvodu se nachází sídlo
správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni. Rozhodnutím Nejvyššího
správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 10. srpna 2016
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu