ECLI:CZ:NSS:2016:NAD.283.2016:54
sp. zn. Nad 283/2016 - 54
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra
a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Mgr. S. F.,
proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského nám. 125,
Pardubice, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 9. 2016, čj. KrÚ
66190/2016, vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn.
50 A 9/2016, o návrhu žalobkyně na přikázání věci Městskému soudu v Praze,
takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích
pod sp. zn. 50 A 9/2016 se přikazuje Městskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
I.
[1] Rozhodnutím ze dne 3. 8. 2016, čj. 2524/2016/PRA/SUL/PRE/18-19 (dále „rozhodnutí
o přestupku“), Městský úřad Česká Třebová, právní odbor – oddělení pro přestupky (dále
„městský úřad“) uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku proti veřejnému pořádku podle
§47 odst. 1 písm. h) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů (dále
„zákon o přestupcích“), kterého se měla dopustit neoprávněným záborem veřejného prostranství,
neboť zhruba od poloviny měsíce ledna 2016 minimálně do 4. 2. 2016 v České Třebové na ulici
Sadová naproti domu čp. 498 neoprávněně umístila sběrnou nádobu na komunální odpad.
Za tento přestupek jí městský úřad uložil pokutu ve výši 500 Kč a povinnost nahradit náklady
řízení ve výši 1000 Kč.
[2] Rozhodnutím ze dne 21. 9. 2016, čj. KrÚ 66190/2016, žalovaný zamítl odvolání
žalobkyně proti shora uvedenému rozhodnutí o přestupku a toto rozhodnutí potvrdil.
II.
[3] Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Hradci
Králové – pobočce v Pardubicích. Přípisem doručeným krajskému soudu dne 7. 11. 2016
žalobkyně navrhla přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti. Svůj návrh
odůvodnila tím, že pobírá plný invalidní důchod pro invaliditu III. stupně; po nezaviněné
autonehodě má těžké postižení zraku, problémy s orientací a páteří omezenou schopnost
se soustředit; je odkázána na pomoc třetí osoby při úkonech sebeobsluhy. Ke dni 1. 6. 2016
změnila trvalé bydliště na adresu R. 24, P. 1. Žalobkyně deklarovala, že se chce zúčastnit
případného soudního jednání o věci samé; cestování k soudu do Pardubic by jí však neúměrně
ztížilo přístup k soudu. Zdůraznila, že Česká republika je vázána Úmluvou o právech osob
se zdravotním postižením, která státu ukládá povinnost zajistit osobám se zdravotním postižením
účinný přístup ke spravedlnosti s cílem usnadnit jim účinné plnění jejich role ve všech soudních
řízeních a přijmout efektivní opatření k ochraně jejich práv.
[4] Krajský soud postoupil návrh žalobkyně Nejvyššímu správnímu soudu dne 9. 11. 2016.
Tentýž návrh doručila Nejvyššímu správnímu soudu i žalobkyně dne 21. 11. 2016, a to z procesní
opatrnosti.
III.
[5] Žalovaný se k návrhu žalobkyně nevyjádřil.
IV.
[6] Podle §9 odst. 2 s. ř. s. může Nejvyšší správní soud věc přikázat jinému než místně
příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného
důležitého důvodu vhodné.
[7] Jak vyslovil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 22. 4. 2004,
čj. Nad 138/2003 - 26, č. 305/2004 Sb. NSS, delegace vhodná je výjimkou ze zásady trvání místní
příslušnosti a z ústavní zásady zákonného soudu a soudce, a proto k ní lze přistoupit pouze
v ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným krajským
soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce
spolehlivější a důkladnější posouzení věci. K přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §9
odst. 2 s. ř. s. proto zpravidla nepostačuje, pokud má žalobce místo pobytu mimo obvod místně
příslušného krajského soudu a ve věci požaduje nařídit jednání.
[8] Takto přísně formulovaná zásada se však uplatní jen tam, kde k ekonomickým důvodům
návrhu na delegaci (zejména zvýšené náklady na cestování na delší vzdálenost a čas tím strávený)
nepřistupuje jiný důležitý důvod. Důležitý důvod přitom mohou u účastníka představovat
okolnosti sociálního a zdravotního charakteru – péče o dítě či o bezmocnou osobu, těhotenství,
špatný zdravotní stav nebo invalidita. Kasační soud ze spisu krajského soudu zjistil, že žalobkyně
doložila svá tvrzení o invaliditě III. stupně mj. lékařskou zprávou MUDr. B. ze dne 12. 10. 2016,
podle které má žalobkyně přiznaný plný invalidní důchod pro neurologické onemocnění
s diagnózou organický psychosyndrom, těžké oboustranné poškození zraku. Prokázaná invalidita
žalobkyně tedy představuje důležitý důvod, pro který je na místě uvažovat o přikázání věci jinému
soudu podle §9 odst. 2 s. ř. s. Kasační soud uzavřel, že s ohledem na zdravotní postižení
žalobkyně bude nanejvýš vhodné, aby mohla svá procesní práva vykonávat u soudu, v jehož
obvodě se nachází místo jejího trvalého bydliště (obdobně srov. usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 20. 4. 2006, čj. Nad 11/2006 - 36).
[9] S poukazem na shora uvedené Nejvyšší správní soud vyhověl návrhu žalobkyně a věc
přikázal Městskému soudu v Praze, v jehož obvodu žalobkyně bydlí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. prosince 2016
Mgr. David Hipšr
předseda senátu