Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10.08.2016, sp. zn. Nao 169/2016 - 79 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2016:NAO.169.2016:79

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2016:NAO.169.2016:79
sp. zn. Nao 169/2016 - 79 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: Ministerstvo vnitra, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4, proti žalované: Obec Mnichov, se sídlem Mnichov 73, 345 22 Poběžovice, zastoupena Mgr. Václavem Jindrou, advokátem se sídlem Balbínova 223/5, 120 00 Praha 2, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Mgr. M. T., týkající se žaloby na zrušení usnesení Zastupitelstva obce Mnichov ze dne 4. 1. 2014, kterým byl pod bodem č. 2 programu zasedání schválen prodej pozemku p. č. 81/5 v k. ú. P., v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 57 A 108/2015, o námitce podjatosti vznesené osobou zúčastněnou na řízení proti předsedovi senátu Mgr. Alexandru Kryslovi, takto: Předseda senátu Mgr. Alexandr Krysl není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 57 A 108/2015. Odůvodnění: I. [1] V řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“) pod sp. zn. 57 A 108/2015 se dne 12. 7. 2016 konalo ústní jednání, jehož se účastnila i osoba zúčastněná na řízení Mgr. M. T. (dále jen „Mgr. T.“). [2] Poté, co předseda senátu uvedl, jaké důkazy budou provedeny, Mgr. T. se vyslovil, že nesouhlasí s provedením důkazů rozsudky Okresního soudu v Domažlicích a Krajského soudu v Plzni, neboť je považuje za nerozhodné pro projednávanou věc, nadto jsou protiprávní. Svůj nesouhlas dále komentoval. Předseda senátu jej přerušil s tím, že se dokola opakuje a jeho námitka proti provedení důkazů již byla dostatečně vznesena. Po provedení dokazování Mgr. T. opět rozporoval uvedené rozsudky tím, že rozhodující samosoudkyně byla podjatá, a popisoval svůj postup v této věci. Předseda senátu jej upozornil, aby se držel vyjádření k rozsudkům. V návaznosti na to Mgr. T. vznesl námitku podjatosti dle §8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), vůči předsedovi senátu, Mgr. Alexandru Kryslovi. Domnívá se, že mu předseda senátu odepřel právo na spravedlivý proces a provedením dvou rozporovaných důkazů, „které jdou absolutně mimo skutkovou podstatu věci“, vedl dokazování tak, aby byla oprávněně podaná žaloba zamítnuta. [3] Předseda senátu Mgr. Alexandr Krysl ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že se ani s ohledem na námitky Mgr. T. necítí být v dané věci podjatý. Nemá žádný poměr k věci, účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, nepodílel se na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu ani v předchozím soudním řízení. Upozorňuje, že vznesená námitka spočívá v jeho postupu v řízení o projednávané věci, což není důvodem pro vyloučení soudce. II. [4] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. [s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. [5] Podle §8 odst. 5 s. ř. s. [ú]častník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření. [6] Integrální součástí práva na spravedlivý proces, vymezeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z klíčových předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky). [7] Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též Ústavní soud ve věci sp. zn. I. ÚS 370/04). Ústavní soud ve své judikatuře dále vyslovil, že „[d]ůvodné pochybnosti o soudcově nestrannosti jsou kategorií objektivní povahy a jako takové musí být založeny skutečnostmi objektivitě soudcovského rozhodování protiřečícími, a to natolik, že nikoli z pohledu účastníků řízení, ale v objektivním smyslu ústavně chráněnou nestranností soudcovského rozhodování otřásají“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 26/2000). Důvodem vyloučení je tedy taková povaha subjektivního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik objektivizovatelná, že lze důvodně pochybovat o soudcově nepodjatosti. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, zejména v případech, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům (ať již přátelský či nepřátelský) může být založen příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít i o vztah ekonomické závislosti, apod. [8] Při úvahách o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. je nutno postupovat velmi obezřetně, neboť jde o výjimku z ústavní zásady, podle které nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny). Tak, jak zákon a na něj navazující rozvrh práce určuje osobu zákonného soudce (příslušného soudního oddělení, senátu), je tato příslušnost zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze proto jen výjimečně a ze závažných důvodů, které mu, alespoň potenciálně, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 – 16). Při posouzení otázky podjatosti soudce je třeba akcentovat též tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti nejen ve vztahu k účastníkům řízení, nýbrž i ke třetím osobám (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 517/10). [9] Mgr. T. spatřuje důvod podjatosti předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla v postupu při ústním jednání ve věci, které se námitka podjatosti týká. Domnívá se, že mu tímto postupem odepřel právo na spravedlivý proces a dokazování vedl tak, aby žalobu mohl zamítnout. Takovým způsobem koncipované námitky jsou však na místě až v rámci případného přezkumu rozhodnutí krajského soudu o věci samé, a tedy i toho, zda se soud v řízení nedopustil pochybení, které mohlo mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Ustanovení §8 odst. 1 věty poslední s. ř. s. přitom výslovně stanoví, že důvod k vyloučení soudce nezakládají okolnosti spočívající v postupu soudce v řízení o projednávané věci. Postup dotčeného soudce při ústním jednání tedy nemůže vést k jeho vyloučení. [10] Ze spisu rovněž nevyplývá nic, co by nasvědčovalo tomu, že by předseda senátu měl k projednávané věci nebo k procesním stranám jakýkoliv vztah, což ve svém písemném prohlášení potvrdil i on sám. Nelze ani odhlédnout od skutečnosti, že na začátku ústního jednání Mgr. T. výslovně potvrdil, že proti osobám rozhodujících soudců nevznáší námitku podjatosti. Jediné, co tedy následně k jejímu podání vedlo, byl skutečně toliko následný postup předsedy senátu, jak ostatně potvrzuje i obsah samotné námitky. [11] Vzhledem k tomu, že se namítaný soudce necítí být podjatý, Mgr. T. neuvedl žádné relevantní skutečnosti, které by mohly vést k pochybnostem o jeho nepodjatosti, a nenasvědčují tomu ani jiné skutečnosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 57 A 108/2015. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 10. srpna 2016 Mgr. Jana Brothánková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:10.08.2016
Číslo jednací:Nao 169/2016 - 79
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
nepodjatý soudce
Účastníci řízení:
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2016:NAO.169.2016:79
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024