Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27.09.2016, sp. zn. Nao 221/2016 - 70 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2016:NAO.221.2016:70

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2016:NAO.221.2016:70
sp. zn. Nao 221/2016 - 70 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: PhDr. H. P., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 963/3, Praha 7, o námitce podjatosti soudkyně Nejvyššího správního soudu Mgr. Jany Brothánkové ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 197/2016, takto: Soudkyně Nejvyššího správního soudu Mgr. Jana Brothánková není v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 197/2016. Odůvodnění: Žalobkyně podala dne 17. 6. 2016 žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 6. 2016, č. j. MV 188345-18/VS-2015. Ve věci namítla podjatost soudkyně JUDr. Ludmily Sandnerové, které byla věc v souladu s rozvrhem práce přidělena. Dne 17. 8. 2016 byla Městským soudem v Praze v souladu s §8 s. ř. s. vznesená námitka postoupena Nejvyššímu správnímu soudu; věc byla pod sp. zn. Nao 197/2016 přidělena k rozhodnutí šestému senátu; v návaznosti na poučení o složení senátu, které se žalobkyni dostalo, vznesla tato dne 31. 8. 2016 námitku podjatosti vůči soudkyni Mgr. Janě Brothánkové. Podjatost jmenované soudkyně spatřuje žalobkyně v tom, že Mgr. Jana Brothánková má jakožto bývalá soudkyně městského soudu „kolegiální vztah profesní a stavovské sounáležitosti soudců téhož soudu s JUDr. Sandnerovou“. Mgr. Jana Brothánková k uplatněné námitce uvedla, že nemá žádný vztah k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, pro které by byl důvod pochybovat o její nepodjatosti Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není důvodná. Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem pro vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost a účastníkův nesouhlas s právními závěry, např. v otázce posouzení důvodnosti žaloby či odmítnutí věcného posouzení žaloby z procesních důvodů, které soudce vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti bezvýznamný. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nesprávnosti jeho dřívějších rozhodnutí nebo postupu ve věci. Kategorii nestrannosti soudce je proto třeba vnímat šířeji. Za objektivní nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 370/04). V daném případě žalobkyně namítá pouze kolegiální vztah jmenovaných soudkyň plynoucí z předchozího působení Mgr. Jany Brothánkové u městského soudu, aniž by však uvedla konkrétní důvody, pro které by bylo možno bez dalšího jen z této skutečnosti dovozovat možnou podjatost Mgr. Jany Brothánkové. To však podle výslovného znění zákona nemůže být důvodem pro vyloučení soudce z nyní projednávané věci. Žalobkyní tvrzené skutečnosti proto nelze považovat za takové, které by svědčily o existenci zvláštního poměru uvedené soudkyně k žalobkyni, žalovanému či k věci samé, pro nějž by mohly existovat pochybnosti o její nepodjatosti. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. září 2016 JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:27.09.2016
Číslo jednací:Nao 221/2016 - 70
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
nepodjatý soudce
Účastníci řízení:
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2016:NAO.221.2016:70
Staženo pro jurilogie.cz:18.05.2024