ECLI:CZ:NSS:2016:NAO.61.2016:45
sp. zn. Nao 61/2016 - 45
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: Ing. F. B.,
proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské
náměstí 1, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 9. 2015, č. j. ZKI BR-O-
96/807/2015, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 170/2015, v řízení o námitce
podjatosti uplatněné žalobcem v podání ze dne 8. 1. 2016 a vznesené vůči JUDr. Zuzaně
Bystřické, JUDr. Kateřině Mrázové, Ph.D., a Mgr. Petru Pospíšilovi,
takto:
Soudci Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Kateřina Mrázová,
Ph.D., Mgr. Petr Pospíšil, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené
u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 170/2015.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný zrušil
rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Znojmo, ze dne
10. 6. 2015 č. j. OR – 659/2014-713, a zastavil řízení ve věci opravy chyby v katastrálním operátu
k. ú. Štítary na Moravě.
[2] V podání doručeném krajskému soudu dne 8. 1. 2016 žalobce vznesl námitku podjatosti
vůči soudcům senátu 29 A Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzaně Bystřické, JUDr. Kateřině
Mrázové, Ph. D., a Mgr. Petru Pospíšilovi
[3] Žalobce opírá podjatost o důvody uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne
18. 2. 2008, sp. zn. 4 Nd 309/2008, „Pokud žalobce zpochybňuje nepodjatost soudce údaji o jeho dřívějším
rozhodnutí v obdobné, skutkově téměř stejné věci, pro něž považuje předem za téměř vyloučené, že by v nyní
projednávané věci mohl rozhodnout jinak, jde o skutečnost natolik závažnou, že ji lze podřadit pod jeden
z důvodů k vyloučení soudce. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv
na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.“
[4] Uvádí, že od roku 2012 podal ke Krajskému soudu v Brně třináct správních žalob, z toho
dvanáct žalob bylo přiděleno senátu 29 A. Žalobce se dovolává předešlých rozhodnutí, které jsou
v jeho neprospěch, a tuto skutečnost nepovažuje za náhodu. Má za to, že způsob přidělování
kauz u krajského soudu není v souladu s „požadavkem na vyloučení cíleného lidského zásahu“.
[5] Ve svém vyjádření k podané námitce podjatosti ve výroku jmenovaní soudci senátu
29 A krajského soudu shodně uvedli, že žalobce znají z jednací síně a podíleli se na projednávání
skončených i neskončených věcí žalobce. Necítí se být ve vztahu k žalobci podjatí a jsou toho
názoru, že nejsou dány důvody pro jejich vyloučení z rozhodování ve věci.
[6] Předsedkyně senátu JUDr. Bystřická k údajům uváděným žalobcem v námitce podjatosti
dále uvedla, že žalobce skutečně v průběhu let podal ke krajskému soudu řadu žalob, přičemž
ve většině případů, v nichž byl žalovaným Krajský úřad Kraje Vysočina, lze nalézt primární
věcnou souvislost, a to problematiku stavby „oplocení pozemku“ na pozemcích parc. č. X, X a X
v k. ú. Moravské Budějovice. Tvrzený „nápad“ věcí pouze do senátu 29 A plynul z „pravidla
totožnosti účastníků řízení“ zakotveného v předchozích rozvrzích práce.
[7] Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z §8 odst. 1
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), podle kterého jsou soudci
„vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich
zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech.“
[8] Podle §8 odst. 5 s. ř. s. „[ú]častník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce,
soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti
dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným
námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž
je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána
podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.“
[9] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vyloučení soudce
také zasahuje do principu nezávislosti soudce. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně, ze zákonných a opravdu závažných
důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
[10] Z námitky podjatosti vznesené žalobcem vyplývá, že je podána s ohledem na předchozí
rozhodovací činnost krajského soudu. Zde je nutno opět poukázat na §8 odst. 1 s. ř. s.,
který výslovně stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají
v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Soudce
může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení
účastníka řízení o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí, které se projevuje polemikou s názory
soudu a jejich zpochybňováním. Nestačí pouhá pochybnost o nepodjatosti, ale musí se jednat
o pochybnost důvodnou. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné
prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti.
[11] Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti vůči soudcům krajského soudu rozhodl
tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. května 2016
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu