ECLI:CZ:NSS:2016:PST.1.2015:31
sp. zn. Pst 1/2015 - 31
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Radana Malíka,
JUDr. Petra Mikeše a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatelky: vláda, se sídlem
nábřeží E. Beneše 4, Praha 1, proti odpůrci: ZVUK 12, se sídlem Postoupky 245, Kroměříž,
o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí,
takto:
I. Činnost politického hnutí ZVUK 12 se p o z a s t a v u je .
II. Navrhovatelce se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
1. Navrhovatelka podala u Nejvyššího správního soudu návrh na pozastavení činnosti
odpůrce (politického hnutí) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických
stranách“).
2. Návrh odůvodnila tím, že odpůrce, který vznikl registrací u Ministerstva vnitra (dále jen
„ministerstvo“) dne 17. 7. 2012 (původně pod názvem „ZVUK 2012“), nepředložil úplné výroční
finanční zprávy za roky 2013 a 2014, protože dodatečně předložené výroční zprávy neobsahovaly
přehled o celkových příjmech v členění podle §17 odst. 4 zákona o politických stranách,
ani přehled výdajů (viz usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 21. 5. 2015, č. 761 a č. 763). Ke dni
podání návrhu odpůrce vytčené nedostatky neodstranil, nesplnil tak zákonné požadavky
§18 zákona o politických stranách.
II.
3. Odpůrce se k návrhu nevyjádřil.
III.
4. Návrh na pozastavení činnosti odpůrce je důvodný.
5. Pravomoc a příslušnost Nejvyššího správního soudu k rozhodování o pozastavení
činnosti politických stran a hnutí je založena §15 odst. 1 zákona o politických stranách
a §4 odst. 2 písm. b) ve spojení s §95 s. ř. s. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů
od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické
strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje
Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního.
6. Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 téhož zákona vyplývá povinnost stran a hnutí předložit každoročně
do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění upřesněném
v písmenech a) až f) předmětného ustanovení. Pokud je činnost politické strany nebo hnutí
v rozporu s §1 až §5, §6 odst. 5 a §17 až §19 zákona o politických stranách nebo se stanovami,
může být činnost strany nebo hnutí rozhodnutím soudu pozastavena (§14 odst. 1 zákona
o politických stranách).
7. Ze znění i smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace,
kdy politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo
ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, takové
porušení §18 odst. 1 zákona opodstatňuje pozastavení činnosti politické strany či hnutí. Nejvyšší
správní soud vyšel ze své předchozí judikatury (viz např. rozsudky ze dne 15. 5. 2013,
čj. Pst 15/2013 – 23, nebo ze dne 14. 5. 2013, čj. Pst 12/2013 – 24) i z nálezu Ústavního soudu
ze dne 18. 10. 1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94, podle kterého strany a hnutí trvale porušující zákon
(tedy nikoliv které zákon jednorázově porušily, ale pokud porušování zákona má charakter
opakovaného chování – viz znění §4 zákona o politických stranách) nemohou vyvíjet činnost,
neboť se tímto opakovaným porušováním zákonů chovají způsobem ohrožujícím demokratické
základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany je v těchto případech
vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě
nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění strany. Podle §14 odst. 2 zákona
o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony
zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich
činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku.
8. Z listinných důkazů obsažených ve spisu vyplývá, že odpůrce nepředložil výroční finanční
zprávu za roky 2013 a 2014 v termínu stanoveném v §18 odst. 1 zákona o politických stranách
[usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 15. 5. 2014, č. 275, část II, písm. b) bod 38, usnesení
Poslanecké sněmovny ze dne 21. 5. 2015, č. 761, část II, písm. b) bod 69].
9. Z kopií dodatečně předložených výročních finančních zpráv za roky 2013 a 2014
přiložených k návrhu vyplývá, že nebyly předloženy v podobě předpokládané §18 odst. 4
a 5 zákona o politických stranách ve spojení s přílohou k vyhlášce č. 273/2005 Sb., o vzoru
formuláře pro předkládání výroční finanční zprávy politickými stranami a politickými hnutími
Poslanecké sněmovně, a nesplňují všechny obsahové náležitosti podle §18 odst. 1 zákona
o politických stranách.
10. Podle §96 s. ř. s. rozhoduje Nejvyšší správní soud v tomto řízení podle skutkového stavu,
který tu je v době rozhodnutí soudu. Soud si proto vyžádal od Poslanecké sněmovny aktuální
informaci týkající se předmětných výročních finančních zpráv.
11. Z přípisu Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR, ze dne
22. 2. 2016, čj. PS2016/2098 2016/KV/108, vyplynulo, že ani k uvedenému datu odpůrce
Poslanecké sněmovně nedoplnil výroční finanční zprávy za roky 2013 a 2014 tak, aby splňovaly
všechny zákonné náležitosti a neodstranil nedostatky vytčené v návrhu.
12. Odpůrce tedy nesplnil zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném
termínu nepředložil příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně, úplné výroční finanční zprávy
za roky 2013 a 2014, a neučinil tak ani později. Odpůrce tak opakovaně nesplnil povinnost
uloženou v §18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti
představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout
o pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí (§14 odst. 1 zákona o politických
stranách). Vytčené nedostatky odpůrce nenapravil ani ke dni rozhodnutí soudu.
13. V této souvislosti Nejvyšší správní soud doplňuje, že podle §14 odst. 3 zákona
o politických stranách, pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem
pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou
dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem. Jinými slovy,
ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti
odpůrce, odpůrci nic nebrání v tom, aby bezprostředně po splnění zákonných povinností
pokračoval v plném rozsahu ve své činnosti. Pozastavení činnosti politické strany či politického
hnutí tak nepředstavuje nevratný či dokonce likvidační krok ve vztahu k dotčené politické straně
či dotčenému politickému hnutí, ale je třeba jej vnímat jako poslední výzvu ze strany státu
k odstranění zjištěných nedostatků, po které teprve může následovat rozpuštění dané politické
strany či daného politického hnutí. Teprve v případě, že dotčená politická strana či dotčené
politické hnutí na tuto poslední výzvu ve stanovené lhůtě nereaguje, připadá v úvahu druhý krok,
tj. rozpuštění politické strany či hnutí.
14. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že činnost odpůrce se pozastavuje,
a to z důvodu nesplnění podmínek uvedených v §18 odst. 1 zákona o politických stranách.
15. Soud rozhodl ve věci bez jednání za podmínek §51 odst. 1 s. ř. s.
16. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60 odst. 1 věty první
s. ř. s. Úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla právo na náhradu nákladů, nevznikly
v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politické hnutí je o p r á v n ě n o podat návrh podle čl. 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o pozastavení jeho činnosti není ve shodě
s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní
moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek
(§73 odst. 1, 2 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním
soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 23. února 2016
JUDr. Jan Passer
předseda senátu