ECLI:CZ:NSS:2016:PST.3.2015:90
sp. zn. Pst 3/2015 - 90
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Petra Mikeše, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Radana Malíka,
JUDr. Zdeňka Kühna a Mgr. Daniely Zemanové, v právní věci navrhovatelky: vláda, se sídlem
nábřeží E. Beneše 4, Praha 1, proti odpůrci: Pardubice pro lidi, se sídlem Pražská 71, Pardubice,
o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí,
takto:
I. Návrh na pozastavení činnosti politického hnutí Pardubice pro lidi se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 18. prosince 2015 podala u Nejvyššího správního soudu vláda
(dále jen „navrhovatelka“) návrh na pozastavení činnosti politického hnutí Pardubice pro lidi
(dále jen „odpůrce“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických
stranách“). Tento návrh odůvodnila tím, že odpůrce opakovaně nesplnil svou zákonnou
povinnost předložit Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy, a to za roky 2013 a 2014.
V tomto směru odkázala na usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 275 z 8. schůze
konané dne 15. 5. 2014, ke Zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran
a politických hnutí za rok 2013, a č. 761 z 27. schůze konané dne 21. 5. 2015, ke Zprávě
o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2014.
Jelikož odpůrce tuto svoji zákonnou povinnost ve smyslu §18 zákona o politických stranách
nesplnil ani dodatečně, lze mít za to, že jeho činnost není v souladu s §4 pí sm. a) zákona
o politických stranách, podle něhož vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu.
[2] Odpůrce k návrhu uvedl, že byl registrován dne 20. 5. 2013. V roce 2013 fakticky žádnou
činnost neprováděl a proto ani nepodal finanční zprávu s nulovými hodnotami. Jakmile zjistil,
že je to potřebné, začal činit opatření k nápravě. Výroční finanční zpráva za rok 2014 byla
vypracována auditorem a byla zaslána kontrolnímu výboru Ministerstva vnitra (poznámka NSS:
odpůrce měl zřejmě na mysli Poslaneckou sněmovnu). Taktéž bylo podáno v řádném termínu
daňové přiznání. Výroční zprávu zaslal Nejvyššímu správnímu soudu v kopii.
[3] Navrhovatel potvrdil, že zjistil, že výroční zpráva za rok 2014 byla doručena
dne 20. 7. 2015 Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny, nicméně nebyla doručena zpráva
za rok 2013.
[4] Následně odpůrce sdělil, že byla auditorem zpracována i výroční finanční zpráva za rok
2013 a její originál byl zaslán Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny. Její kopii zaslal soud u
na vědomí.
[5] Navrhovatel soudu sdělil, že se s výroční zprávou za rok 2013 seznámil. Zpráva byla
předložena v rozsahu dokumentů uvedených v §18 odst. 1 písm. a) a b) zákona o politických
stranách a to bez použití předepsaného formuláře. Jak však vyplývá z e zprávy nezávislého
auditora, jakož i z účetní závěrky za rok 2013, hnutí neho spodařilo s žádným majetkem.
Za tohoto stavu se jeví nedůvodné lpění na formálním doložení prázdných přehledů dle §18
odst. 1 písm. c) až f) zákona. Dodatečně předloženou zpráv u za rok 2014 nemá navrhovatelka
k dispozici, a proto se k ní nemohla vyjádřit.
[6] Při ústním jednání byly provedeny důkazy zejména zprávami vyžádanými od Poslanecké
sněmovny, na jejichž základě dospěla i navrhovatelka k závěru, že by návrh měl být zamítnut.
[7] Návrh na pozastavení činnosti odpůrce není důvodný.
[8] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 stejného zákona vyplývá povinnost stran a hnutí předložit každoročně
do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění
konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení.
[9] Podle §14 odst. 1 zákona může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu
pozastavena, jestliže její činnost je v rozporu s §1 až 5, §6 odst. 5 a §17 až 19 nebo
se stanovami.
[10] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního.
Podle §96 s. ř. s. rozhoduje soud o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí,
pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti, podle skutkového stavu, který tu je v době
rozhodnutí soudu.
[11] Z údajů obsažených ve spise (konkrétně z výše citovaných usnesení Poslanecké
sněmovny) bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil zá konem uložené povinnosti,
neboť v zákonem stanoveném termínu nepředložil příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně,
výroční finanční zprávy za roky 2013 a 2014.
[12] Ze sdělení Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne 22. 2.
2016, č. j. PS2016/2098 2016/KV/108, vyžádaného Nejvyšším správním soudem pro účely
tohoto řízení, vyplývá, že odpůrce předložil výroční finanční zprávu za rok 2013 dne 2. 2. 2016 a
za rok 2014 dne 20. 7. 2015. Předložené výroční zprávy byly zároveň Nejvyššímu správnímu
soudu zaslány v kopii.
[13] Pokud jde o dokumenty za rok 2013, pak lze ve shodě s navrhovatelem konstatovat,
že i ta verze, která byla zaslána odpůrcem soudu a navrhovateli obsahuje náležitosti
dle §18 odst. 1 písm. a) a b), což by bylo samo o sobě dostačující s ohledem na to, že odpůrce
žádnou činnost nevyvíjel a jeho náklady i výnosy byly nulové. Nedávalo by tak žádného
rozumného smyslu vyžadovat formální sdělení dalších nulových údajů (viz též rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2009, č. j. Pst 4/2008 – 89, ve věci Právo
a Spravedlnost). Navíc z kopie výroční finanční zprávy zaslané Poslanecké sněmovně vyplývá,
že byla řádně vyplněna na předepsaném formuláři, ve kterém byly vyplněny i všechny přílohy
s nulovými hodnotami.
[14] Z dokumentů zaslaných odpůrcem soudu nebylo zřejmé, zda výroční finanční zpráva
za rok 2014 splňovala všechny zákonem požadované náležitosti. Z kopie zprávy předložené
Poslanecké sněmovně však vyplývá, že byla předložena na stanoveném formuláři a obsahuje
náležitosti dle §18 zákona o politických stranách, včetně ověření účetní závěrky auditorem .
[15] Odpůrce tedy původně nesplnil zákonnou povinnost stanovenou v ustanovení §18
odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této po vinnosti představuje zvláštní
a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti
strany. Soud nicméně vycházel z ustanovení §96 s. ř. s., podle něhož o návrhu na pozastavení
činnosti politické strany rozhoduje soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí
soudu. Primárním smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany je totiž vytvořit právní
rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde,
k následnému podání návrhu na rozpuštění strany. Za situace, kdy politická strana
dodatečně svým aktivním jednáním vadný stav sama napraví, je však zjevně protismys lné
její činnost pozastavovat, neboť v opačném případě by nebyl respektován účel tohoto právního
institutu.
[16] Není podstatné, že se k dodatečně předloženým zprávám ještě nevyjádřila Poslanecká
sněmovna. Nejvyšší správní soud k tomu v rozsudku ze dne 22. 7. 2004, č. j. Pst 12/2003 – 48,
publ. pod č. 348/2004 Sb. NSS, ve věci Romská občanská iniciativa ČR, uvedl: Z dikce zákona
je totiž zřejmé, že výroční finanční zprávy jsou Poslanecké sněmovně předkládány „k informaci“ a slouží zejména
k naplnění principu transparentnosti financování politických stran jakožto základních prvků, na kterých
je založen celý politický systém (čl. 5 Ústavy ČR). Význam usnesení Poslanecké sněmovny o tom, že strana
odstranila protizákonný stav, je dán v případě, kdy již došlo k pravomocnému pozastavení činnosti této strany
a kdy tímto usnesením byla stanovená povinnost Poslaneckou sněmovnou uznána za splně nou. Tímto
rozhodnutím se činnost strany považuje za řádně obnovenou (§14 odst. 3 zákona o politických stranách).
V případě, kdy k pozastavení činnosti nedošlo a byl v tomto směru toliko podán příslušný návrh, takovýto
význam usnesení Poslanecké sněmovny nemá a není důvodné, aby soud vyčkával schv álení tohoto usnesení,
tzn. aby fakticky podmiňoval rozhodnutí ve věci předmětným rozhodnutím Poslanecké sněmovny.
[17] Nejvyšší správní soud proto sám ověřil, zda předložené výroční finanční zprávy
odpovídají požadavkům §18 zákona o politických stranách, a dospěl k závěru, že tomu tak je.
Proto byl shledán návrh nedůvodným.
[18] Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 1 s. ř. s., když úspěšný odpůrce
se při jednání práva na náhradu nákladů řízení vzdal a neúspěšná navrhovatelka právo na náhradu
nákladů řízení nemá.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
V Brně dne 23. února 2016
JUDr. Jan Passer
předseda senátu