ECLI:CZ:NSS:2016:PST.4.2015:30
sp. zn. Pst 4/2015 - 30
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Radana Malíka,
JUDr. Petra Mikeše a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatelky: vláda, se sídlem
nábřeží E. Beneše 4, Praha 1, proti odpůrci: Zelení, se sídlem Semická 14, Praha 4, o návrhu
na pozastavení činnosti politického hnutí,
takto:
I. Činnost politického hnutí Zelení se p o z a s t a v u je .
II. Navrhovatelce se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
1. Navrhovatelka podala u Nejvyššího správního soudu návrh na pozastavení činnosti
odpůrce (politického hnutí) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických
stranách“).
2. Návrh odůvodnila tím, že odpůrce, který vznikl registrací u Ministerstva vnitra
(dále jen „ministerstvo“) dne 23. 1. 2006, nepředložil výroční finanční zprávy za roky 2013 a 2014
[viz usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 15. 5. 2014, č. 275 a usnesení Poslanecké sněmovny
ze dne 21. 5. 2015, č. 761]. Odpůrce ani ke dni podání návrhu vytčené nedostatky dodatečně
neodstranil, nesplnil tak zákonné požadavky §18 zákona o politických stranách.
II.
3. Odpůrce se k návrhu nevyjádřil.
III.
4. Návrh na pozastavení činnosti odpůrce je důvodný.
5. Z listinných důkazů obsažených ve spisu vyplývá, že odpůrce vůbec nepředložil výroční
finanční zprávu za rok 2013 ani za rok 2014 [usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 15. 5. 2014,
č. 275, část II. písm. b) bod 36. a usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 21. 5. 2015, č. 761
část II. písm. b) bod 67.].
6. Podle §96 s. ř. s. rozhoduje Nejvyšší správní soud v tomto řízení podle skutkového stavu,
který tu je v době rozhodnutí soudu. Soud si proto vyžádal od Poslanecké sněmovny aktuální
informaci týkající se předmětných výročních finančních zpráv.
7. Z přípisu Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR, ze dne
22. 2. 2016, čj. PS 2016/2098, 2016/KV/108, vyplynulo, že ani k uvedenému datu odpůrce
Poslanecké sněmovně nepředložil výroční finanční zprávy za roky 2013 a 2014.
8. Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 téhož zákona vyplývá povinnost stran a hnutí předložit každoročně
do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění upřesněném
v písmenech a) až f) tohoto ustanovení. Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může
být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, pokud je jejich činnost v rozporu
s §1 až §5, §6 odst. 5 a §17 až §19 téhož zákona nebo se stanovami.
9. Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo
politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní
soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního.
10. Na základě výše uvedených skutečností soud uzavřel, že podaný návrh je důvodný.
Z údajů obsažených ve spisu vyplynulo, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené
povinnosti, neboť opakovaně v zákonem stanoveném termínu nepředložil podle shora
citovaného přípisu z Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR příslušnému orgánu,
tj. Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, výroční finanční zprávy za roky 2013 až 2014.
Odpůrce tedy opakovaně nesplnil zákonnou povinnost stanovenou v §18 odst. 1 zákona
o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný
důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany
nebo hnutí [§14 odst. 1 zákona o politických stranách]. Tyto nedostatky odpůrce nenapravil
ani ke dni rozhodnutí soudu.
11. Ze znění i smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace,
kdy politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo
ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, takové
porušení §18 odst. 1 zákona opodstatňuje pozastavení činnosti politické strany či hnutí. Nejvyšší
správní soud vyšel ze své předchozí judikatury (viz např. rozsudky ze dne 15. 5. 2013,
čj. Pst 15/2013-23, nebo ze dne 14. 5. 2013, čj. Pst 12/2013-24) i z nálezu Ústavního soudu
ze dne 18. 10. 1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94, podle kterého strany a hnutí trvale porušující zákon
(tedy nikoliv které zákon jednorázově porušily, ale pokud porušování zákona má charakter
opakovaného chování – viz znění §4 zákona o politických stranách) nemohou vyvíjet činnost,
neboť se tímto opakovaným porušováním zákonů chovají způsobem ohrožujícím demokratické
základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany je v těchto případech
vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě
nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění strany. Podle §14 odst. 2 zákona
o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony
zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich
činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku.
12. V této souvislosti Nejvyšší správní soud doplňuje, že podle §14 odst. 3 zákona
o politických stranách, pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem
pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou
dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem. Jinými slovy,
ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti
odpůrce, odpůrci nic nebrání v tom, aby bezprostředně po splnění zákonných povinností
pokračoval v plném rozsahu ve své činnosti. Pozastavení činnosti politické strany či politického
hnutí tak nepředstavuje nevratný či dokonce likvidační krok ve vztahu k dotčené politické straně
či dotčenému politickému hnutí, ale je třeba jej vnímat jako poslední výzvu ze strany státu
k odstranění zjištěných nedostatků, po které teprve může následovat rozpuštění dané politické
strany či daného politického hnutí. Teprve v případě, že dotčená politická strana či dotčené
politické hnutí na tuto poslední výzvu ve stanovené lhůtě nereaguje, připadá v úvahu druhý krok,
tj. rozpuštění politické strany či hnutí.
13. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že činnost odpůrce se pozastavuje,
a to z důvodu nesplnění podmínek uvedených v §18 odst. 1 zákona o politických stranách.
14. Soud rozhodl ve věci bez jednání za podmínek §51 odst. 1 s. ř. s.
15. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60 odst. 1 věty první
s. ř. s. Úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla právo na náhradu nákladů, nevznikly
v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politické hnutí je o p r á v n ě n o podat návrh podle čl. 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o pozastavení jeho činnosti není ve shodě
s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní
moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek
(§73 odst. 1, 2 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním
soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 23. února 2016
JUDr. Jan Passer
předseda senátu