ECLI:CZ:NSS:2017:1.AS.134.2017:13
sp. zn. 1 As 134/2017 - 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: T. R., proti
žalovanému: předseda Okresního soudu pro Prahu – západ, se sídlem Karmelitská 19, Praha
1, o žalobě proti nezákonnému zásahu žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2017, č. j. 6 A 11/2017 – 10,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností brojí žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti v záhlaví uvedenému usnesení
Městského soudu v Praze, jímž soud odmítl jeho žalobu proti nezákonnému zásahu, neboť
neobsahovala podpis a vymezení žalobních bodů.
[2] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda byla kasační stížnost podána v zákonné lhůtě,
protože pouze v takovém případě může být meritorně projednána, přičemž shledal, že kasační
stížnost byla podána opožděně.
[3] Podle §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“),
musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout. Kasační stížnost se podle §106 odst. 4 s. ř. s.
podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána
u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.
[4] Z §40 odst. 2 s. ř. s. plyne, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí
uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li
takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
[5] Z doručenky založené na č. l. 11 spisu městského soudu je zřejmé, že napadené usnesení
bylo stěžovateli doručeno v pondělí 27. 2. 2017. Dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti
uplynula v pondělí 13. 3. 2017, neboť tento den se svým označením shoduje se dnem doručení
rozhodnutí krajského soudu, který je určující pro počátek lhůty. Stěžovatel podal kasační stížnost
osobně u Městského soudu v Praze dne 16. 3. 2017, tedy po uplynutí zákonné lhůty pro její
podání. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout (§106 odst. 2
poslední věta s. ř. s.).
[6] Na tomto závěru nemůže nic změnit ani e-mailové podání zaslané stěžovatelem
Nejvyššímu správnímu soudu dne 13. 3. 2017, neboť nebylo v zákonné třídenní lhůtě doplněno
u soudu, u něhož bylo učiněno. K takovému podání soud nepřihlíží (viz usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 21. 12. 2016, č. j. 7 As 274/2016 – 16).
[7] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro opožděnost [§46 odst. 1 písm. b)
za použití §120 s. ř. s.].
[8] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3
ve spojení s §120 s. ř. s, podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. dubna 2017
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu