ECLI:CZ:NSS:2017:1.AS.147.2017:23
sp. zn. 1 As 147/2017 – 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: M. K.,
zastoupena JUDr. Stanislavem Kadečkou, Ph.D., advokátem se sídlem Teplého 2786, Pardubice,
proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské nám. 1245,
Hradec Králové, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2016, č. j. KUKHK
13907/DS/2016-2-Ma, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Mgr. J. K., II) J. Š., v řízení o
kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 2. 2017,
č. j. 30 A 66/2016 – 72,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši
5.000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní
moci tohoto usnesení.
IV. Osoby zúčastněné na řízení n e m a j í právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (stěžovatelka) napadla v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu v Hradci
Králové blanketní kasační stížností ze dne 13. 4. 2017. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne
9. 5. 2017, č. j. 1 As 147/2017 – 17, stěžovatelku v souladu s §106 odst. 3 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.) druhým výrokem vyzval, aby ve lhůtě jednoho
měsíce od doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost ze dne 13. 4. 2017 o důvody,
pro které napadá rozsudek krajského soudu, a uvedla, co navrhuje (petit). Toto usnesení
bylo zástupci stěžovatelky doručeno dne 12. 5. 2017. Lhůta pro doplnění marně uplynula dne
12. 6. 2017. Stěžovatelka do dnešního dne kasační stížnost nedoplnila.
[2] Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že stěžovatelka kasační stížnost ve lhůtě jednoho
měsíce nedoplnila a neodstranila tak její vady, pro které není možné v řízení pokračovat. Nejvyšší
správní soud proto podle §120 ve spojení s §37 odst. 5 s. ř. s. prvním výrokem rozhodl
o odmítnutí kasační stížnosti.
[3] Výrok II. o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
[4] Podle §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byl-li návrh na zahájení
řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Protože
stěžovatelka dne 17. 5. 2017 zaplatila soudní poplatek, a protože soud návrh stěžovatelky odmítl,
byly splněny zákonné podmínky pro vrácení poplatku. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno
ve výroku III. tohoto usnesení.
[5] Osoby zúčastněné na řízení by měly právo na náhradu jen těch nákladů, které jim vznikly
v souvislosti s plněním povinností uložených soudem (§60 odst. 5 s. ř. s.). Soud jim však žádnou
povinnost neuložil, a proto jim takové náklady nevznikly (výrok IV.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. června 2017
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu