ECLI:CZ:NSS:2017:1.AS.211.2017:137
sp. zn. 1 As 211/2017 - 137
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců
JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci navrhovatelů: a) Ing. M. K., a b)
VANDOS spol. s r. o., se sídlem Dukelských hrdinů 22/971, Praha 7, zastoupených Mgr.
Davidem Netušilem, advokátem se sídlem Politických vězňů 911/8, Praha 1, proti odpůrkyni:
obec Kozomín, se sídlem úřadu Kozomín 28, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Ing. M.
R., II) Bc. K. R., III) Ing. O. W., IV) Ing. E. F., V) Mgr. L. G., osoby zúčastněné I)-V)
zastoupeny Mgr. Davidem Netušilem, advokátem se sídlem Politických vězňů 911/8, Praha 1,
VI) Mgr. T. G., VII) P. F., zastoupená Mgr. Davidem Netušilem, advokátem se sídlem
Politických vězňů 911/8, Praha 1, VIII) J. M., IX) K. M., X) L. J., XI) G. J., XII) M. H., XIII)
M. P., zastoupený Mgr. Davidem Netušilem, advokátem se sídlem Politických vězňů 911/8,
Praha 1, XIV) M. V. D., XV) D. K., XVI) S. W., XVII) A. K.,
XVIII) BOR Biotechnology, a. s., se sídlem Novodvorská 994/138, Praha 4, zastoupené
JUDr. Alešem Janochem, advokátem se sídlem Národní 340/21, Praha l, a XIX) V. K, o návrhu
na zrušení Opatření obecné povahy č. 1/2012, Změny č. 1 územního plánu obce Kozomín,
schváleného usnesením zastupitelstva ze dne 25. 4. 2012, v řízení o kasační stížnosti navrhovatelů
a osob zúčastněných I) až V), VII) a XIII) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne
30. 5. 2017, č. j. 50 A 4/2015 – 196,
takto:
I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
II. Soud v y z ý v á každého z navrhovatelů a) a b) a osob zúčastněných I) až V), VII)
a XIII) zvlášť, aby zaplatil do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí České republice
- Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností brojí navrhovatelé a osoby zúčastněné I) až V), VII) a XIII) (společně
jen „stěžovatelé“) proti v záhlaví specifikovaném usnesení Krajského soudu v Praze, kterým bylo
zastaveno řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2012, změny č. 1 územního
plánu obce Kozomín, a to pro jeho zpětvzetí.
[2] Následně podali žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatelé (mezi
kterými jsou sami navrhovatelé) zejména rozporují skutečnost, že by byl úkon zpětvzetí skutečně
učiněn. Domnívají se, že se jedná o podvod, že někdo zfalšoval podpis stěžovatelů na procesním
úkonu a osobně jej doručil na podatelnu krajského soudu, jako by se jednalo o skutečné zpětvzetí,
s jasným záměrem stěžovatele poškodit. Podle stěžovatelů je zpětvzetí zjevně ku prospěchu jedné
z osob zúčastněných na řízení (XVIII), neboť právě ona usiluje na základě napadeného opatření
obecné povahy o legalizaci stavby vlastního projektu spalovny a biomasy s výrobou elektřiny,
postavené protiprávně v centru obytné zóny Kozomín.
[3] Právní následky napadeného rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a samotné přiznání
není ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Jednou ze staveb, které se týká napadené
opatření obecné povahy, je stavba papírny v katastrálním území Kozomín, která doposud nebyla
realizována. Druhou stavbou, kterou má napadené opatření obecné povahy umožnit realizovat,
je spalovna s elektrárnou, která bezprostředně ohrožuje život a zdraví stěžovatelů.
[4] Stěžovatelé se vyjádřili k újmě, která jim nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
vznikne. Stavební úřad totiž ve věci spalovny s elektrárnou řízení o opakovaném stavebním řízení
zastavil s odkazem na probíhající řízení před krajským soudem v nyní projednávané věci. Stavební
řízení, které z důvodu podání návrhu ke krajskému soudu v této věci zastavil, mu údajně
umožňovalo nerespektovat rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2016,
č. j. 48 A 32/2014 - 145, který nabyl právní moci dne 18. 5. 2016, a který právě stavební povolení
na spalovnu s elektrárnou zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k dalšímu řízení. Situace
stěžovatelů se zhoršila zastavením řízení před krajským soudem na základě podvodného
zpětvzetí, což oddaluje vydání rozhodnutí o odstranění stavby spalovny s elektrárnou.
[5] Konkrétní vážná újma podle stěžovatelů spočívá v tom, že další provozování a užívání
stavby spalovny s elektrárnou způsobuje značné imise hluku, plynů a zápachu vážně ohrožující
lidské zdraví, s tím, že první známky tohoto poškozování se již u obyvatel obce projevily, jak
dokládají mj. stížnosti občanů obce Kozomín a ke kasační stížnosti přiložený znalecký posudek.
Dalším zdrojem ohrožování lidského zdraví, jsou spaliny z kogeneračních jednotek, které jsou
spolu s dalšími zdroji vzdušiny vedené také přes sušárny přímo do okolní atmosféry.
[6] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu a po zvážení všech důvodů
a skutečností přednesených stěžovatelem dospěl k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 odst. 1
s. ř. s.
[7] Podle §107 s. ř. s. „kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“
[8] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. „soud na návrh žalobce po vyjádření žalované usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.“
[9] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních
podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé
případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým
výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním odkladného
účinku je prolamována právní moc rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 – 38).
[10] V usnesení rozšířeného senátu ze dne 29. 3. 2016 se Nejvyšší správní soud zabýval
přípustností návrhu na přiznání odkladného účinku u kasační stížnosti i návrhu na zrušení
opatření obecné povahy před krajským soudem. Dospěl k závěru, že „[v] řízení o kasační stížnosti
proti rozhodnutí krajského soudu o návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle
§101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, lze přiznat kasační stížnosti
odkladný účinek dle §107 s. ř. s. (…) V řízení dle §101a a násl. s. ř. s. vedeném u krajského soudu
[naopak] nelze odkladný účinek návrhu přiznat, neboť pro aplikaci §73 s. ř. s. v tomto řízení
chybí zákonná opora.“
[11] V nyní projednávaném případě krajský soud návrhu odkladný účinek nepřiznal.
Navrhovatelé o něj nežádali a v opačném případě by soud ani neměl prostředky, jak odkladný
účinek přiznat.
[12] Co se týče návrhu na přiznání odkladného účinku před kasačním soudem, ve výše
citovaném usnesení rozšířený senát připustil jeho přiznání u kasační stížnosti, směřující proti
rozsudku krajského soudu, kterým byla část opatření obecné povahy zrušena. V nyní
projednávaném případě však krajský soud řízení o přezkumu opatření obecné povahy zastavil,
aniž by napadené opatření obecné povahy věcně přezkoumal.
[13] Samotné vedení řízení o přezkumu opatření obecné povahy před krajským soudem
přitom nemá žádné právní účinky, a to ani pro aplikovatelnost napadeného opatření obecné povahy
jako podkladu v navazujících správních řízeních, jak se stěžovatelé mylně domnívají (shrnuto
v bodě [3] tohoto usnesení). Přiznáním odkladného účinku by se na právním stavu věci nic
nezměnilo. Není tedy ani podstatné, zda bylo zpětvzetí navrhovateli skutečně učiněno, nebo
nikoliv. Pokud, jak tvrdí stěžovatelé, správní orgány v důsledku samotného faktu vedení řízení
o přezkumu změny územního plánu obce Kozomín krajským soudem nějakým způsobem konaly
v dalších správních řízeních a stěžovatelé se obávají změny v postupu správních orgánů, je nutno
je odkázat na prostředky uplatňování práv v příslušných řízeních či v rámci jejich přezkumu.
[14] Z týchž důvodů nemá ani přezkoumávané rozhodnutí o zastavení tohoto řízení žádné
účinky na platnost či aplikovatelnost napadeného opatření obecné povahy, které by vyhověním
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohly být pozastaveny.
[15] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud stěžovatelům nevyhověl a jejich kasační stížnosti
odkladný účinek podle §107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal.
[16] Z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat
jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 4. října 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
[17] Výrok č. II. usnesení vychází z toho, že povinnost zaplatit soudní poplatek za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu
rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit, podle
§4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, aplikovaného per analogiam
(viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 – 32). Každý
ze stěžovatelů je proto povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatit soudní
poplatek ve výši 1.000 Kč. Účastníci řízení, kteří učinili společný návrh (§33 odst. 8 s. ř. s.), totiž
netvoří tzv. nerozlučné společenství účastníků ve smyslu §91 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, neboť tento institut v soudním řízení správním nelze aplikovat (srov.
rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 8. 2011, č. j. 1 As 74/2011 – 251). Každý
ze stěžovatelů vystupuje v řízení jako samostatný účastník, a proto má povinnost zaplatit
poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti každý z nich zvlášť
[§2 odst. 2 písm. b) zákona o soudních poplatcích, a §2 odst. 8 téhož zákona a contrario].
[18] Poplatek je možno zaplatit na účet Nejvyššího správního soudu č. 3703-46127621/0710,
vedený u České národní banky, pobočka Brno, variabilní symbol pro identifikaci platby
je 1010421117. S ohledem na skutečnost, že ve věci je stanovena povinnost zaplatit soudní
poplatek více účastníkům řízení, je závazný specifický symbol: pro navrhovatele a): 1, pro
navrhovatele b): 2, pro osobu zúčastněnou I): 3, pro osobu zúčastněnou II): 4, pro osobu
zúčastněnou III): 5, pro osobu zúčastněnou IV): 6, pro osobu zúčastněnou V): 7, pro osobu
zúčastněnou VII): 8, pro osobu zúčastněnou XIII): 9.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. července 2017
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: