ECLI:CZ:NSS:2017:1.AS.215.2017:21
sp. zn. 1 As 215/2017 - 21
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: J. H., proti žalovanému:
Finanční úřad pro Liberecký kraj, se sídlem 1. máje 97, Liberec III - Jeřáb, o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 11. 2016, č. j. 1383755/16/2601-80541-507338, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci
ze dne 23. 5. 2017, č. j. 59 Af 10/2017 - 31,
takto:
I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá .
II. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 23. 5. 2017,
č. j. 59 Af 10/2017 – 31, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu
řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a obsah kasační stížnosti
[1] Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v záhlaví označeným usnesením
nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků, a to z důvodu nedoložení potřebných listin.
[2] Proti usnesení krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost
z důvodu, které podřadil pod §103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního (dále jen „s. ř s.“). Nezákonnost rozhodnutí spatřuje v tom, že: „osvobození od soudních
poplatků je objektivně důvodné a řádné a včas řádně soudu prokázané a doložené rozhodnými údaji (nikoliv
domněnkami soudu), ale soudem řádně nevyřízené“.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[3] Kasační stížnost je včasná a je přípustná.
[4] Nejprve se soud zabýval stěžovatelovou žádostí o ustanovení advokáta pro řízení
o kasační stížnosti. Zastoupení advokátem ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s. (a zaplacení soudního
poplatku) je nutné pouze v těch řízeních o kasační stížnosti, kterou stěžovatel brojí proti
konečnému (meritornímu) rozhodnutí ve věci (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne
9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 – 19, č. 3271/2015 Sb. NSS), nikoli tedy v nynějším řízení
o kasační stížnosti proti usnesení o neosvobození od soudních poplatků. Současně soud dospěl
k závěru, že k ochraně práv stěžovatele není advokáta nezbytně třeba, neboť i bez jeho pomoci
podal projednatelnou kasační stížnost (srov. §35 odst. 8 s. ř. s.). Proto soud stěžovatelovu žádost
o ustanovení zástupce výrokem I. tohoto rozsudku zamítl. Ze stejného důvodu soud
po stěžovateli nepožadoval zaplacení soudního poplatku.
[5] Důvodnost kasační stížnosti soud posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž je povinen
přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[6] Kasační stížnost je důvodná.
[7] Z §36 odst. 3 s. ř. s. vyplývá: „Účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být
na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Dospěje-li však soud k závěru,
že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme,
popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané
osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly“.
[8] Ze soudního spisu vyplývá, že usnesením dne 2. 5. 2017, č. j. 59 Af 10/2017 – 27, vyzval
krajský soud žalobce, aby ve lhůtě jednoho týdne ode dne doručení usnesení doplnil svoji žádost
o osvobození od soudních poplatků ze dne 20. 2. 2017 o vyplněný a potvrzený formulář
o majetkových poměrech a o uvedení konkrétních důvodů, proč je třeba k ochraně jeho práv
ustanovení zástupce z řad advokátů. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 4. 5. 2017,
stanovená pořádková lhůta jednoho týdne tak uplynula 11. 5. 2017. Dne 23. 5. 2017 rozhodl soud
o nepřiznání osvobození od soudních poplatků. V odůvodnění uvedl, že do dne rozhodnutí
požadované listiny neobdržel, proto není možné osvobození přiznat. Ze soudního spisu také
vyplývá, že v tentýž den, tedy 23. 5. 2017, soudu potřebné listiny došly (čl. 34 - 40). Z obálky,
ve které byly listiny doručovány, pak plyne, že stěžovatel tuto zásilku předal k poštovní přepravě
dne 22. 5. 2017.
[9] Lhůta, která je dána k zaplacení soudního poplatku nebo k doložení listin pro přiznání
osvobození od soudního poplatku je lhůtou pořádkovou (viz usnesení Ústavního soudu ze dne
16. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 59/2000). S uplynutím takové lhůty tedy nelze spojovat zánik práva;
účastník řízení tak má obecně právo doložit požadované listiny až do dne vydání rozhodnutí. Jak
je již uvedeno výše, ze soudního spisu vyplývá, že stěžovatel prostřednictvím provozovatele
poštovních služeb obálku s listinami odeslal dne 22. 5. 2017 (k potvrzení data předání poštovním
službám nález Ústavního soudu ze dne 20. 2. 2008, sp. zn. I. ÚS 4/06). Písemnost měl soud
k dispozici dne 23. 5. 2017. V takovém případě je lhůta zachována a soud nemohl rozhodnout
o nepřiznání osvobození z důvodů opožděného dodání (obdobně k lhůtám nález Ústavního
soudu ze dne 20. 5. 2014, sp. zn. II. ÚS 2560/13, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne
22. 1. 2009 sp. zn. III. ÚS 2361/08). Způsob předávání písemností v rámci soudu je jeho vnitřní
organizační záležitostí a nemůže jít k tíži stěžovatele, že písemnost nebyla obratem předána
rozhodujícímu soudci.
[10] Stěžovatel tedy do dne rozhodnutí soudu o jeho návrhu požadované listiny dodal.
Usnesení krajského soudu vycházející z opačného závěru proto nemůže obstát. Nejvyšší správní
soud je proto podle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
V něm se musí krajský soud věcně zabývat otázku naplnění podmínek pro přiznání osvobození
od soudního poplatku, tedy stěžovatelovu žádost posoudit i s ohledem na jím předložené listiny.
[11] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. července 2017
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu