ECLI:CZ:NSS:2017:1.AZS.295.2016:26
sp. zn. 1 Azs 295/2016 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: N. N.,
zastoupeného Mgr. Ing. Janem Procházkou, LL.M. eur, advokátem se sídlem Karolinská 654/2,
Praha 8, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, poštovní
schránka 21/OAM, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2016, č. j. OAM-
67/LE-LE05-LE05-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Ústí nad Labem ze dne 11. 10. 2016, č. j. 42 Az 26/2016 – 22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] V záhlaví specifikovaným rozhodnutím žalovaný žalobci neudělil mezinárodní ochranu
podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
[2] Žalobu proti tomuto rozhodnutí krajský soud shora označeným rozsudkem zamítl.
Napadené rozhodnutí je dle jeho názoru přezkoumatelné, žalovaný podrobně rozvedl, z jakých
důvodů žalobci mezinárodní ochranu nepřiznal, jakož i na základě jakých podkladů při své úvaze
vycházel. Závěr o tom, že branná povinnost není azylově relevantním důvodem, je v souladu
s judikaturou Nejvyššího správního soudu. Obavami žalobce ze špatných podmínek
v ukrajinských věznicích, kam by se v důsledku odmítnutí výkonu vojenské služby mohl dostat,
se soud nezabýval, neboť žalobce mu tyto obavy ve své žádosti o mezinárodní ochranu nesdělil.
Nadto je předčasné je posuzovat za situace, kdy ze strany žalobce dosud k odmítnutí výkonu
vojenské služby nedošlo a existuje možnost výkonu náhradní vojenské služby.
[3] Žalobce (stěžovatel) napadá rozsudek krajského soudu včas podanou kasační stížností.
Krajský soud dle něj nesprávně vyhodnotil námitku týkající se špatných podmínek ve věznicích
na Ukrajině jako nepřípustnou. Jestliže stěžovatel v řízení před správním orgánem věrohodně
tvrdil, že může být za nenastoupení vojenské služby odsouzen, bylo povinností žalovaného ujistit
se, že případný trest nebude nepřiměřený a bude vykonán způsobem, který neodporuje zákazu
mučení a nelidského či ponižujícího zacházení.
[4] Neobstojí ani závěr soudu, že hodnocení podmínek ve věznicích je předčasné. Hodnocení
splnění podmínek pro udělení azylu či doplňkové ochrany je ze své podstaty prospektivní (týká
se okolností, které mohou nastat, ale dosud nenastaly). Takové okolnosti lze považovat
za azylově relevantní, pokud lze s určitou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že k nim
v budoucnu dojde.
[5] Žalovaný se ve svém vyjádření ztotožnil se závěry krajského soudu a navrhl kasační
stížnost odmítnout pro nepřijatelnost, případně zamítnout pro nedůvodnost.
[6] Kasační stížnost je přípustná. Jelikož se jedná o věc mezinárodní ochrany, zabýval
se Nejvyšší správní soud nejprve v souladu s §104a s. ř. s. otázkou, zda kasační stížnost svým
významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní soud
ji odmítne jako nepřijatelnou.
[7] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud
podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS,
v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou
kasační stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových
případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně
řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek,
které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu
učinit judikatorní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno
zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele.
[8] Stěžovatel explicitně netvrdí, v čem okolnosti jeho případu naplňují tato kritéria
přijatelnosti. Svými námitkami brojí, stejně jako v žalobě, proti odůvodnění rozhodnutí
žalovaného stran nedostatečně zjištěného skutkového stavu, zejména z hlediska podmínek
panujících v ukrajinských věznicích.
[9] Prakticky totožnou námitkou týkající se toho, že žalovaný nezjistil informace o stavu
věznic na Ukrajině, což měl učinit na základě zmínky o možném udělení trestu odnětí svobody
v důsledku odmítnutí výkonu vojenské služby, se Nejvyšší správní soud zabýval v usnesení ze dne
15. 10. 2015, čj. 9 Azs 211/2015 - 23. Neshledal přitom v postupu žalovaného pochybení, neboť
dospěl k závěru, že „v situaci, kdy stěžovatel neutěšenost stavu ukrajinských věznic netvrdil a v průběhu
správního řízení se informace o vážné újmě neobjevila, nebyl povinen její případnou existenci sám vyhledávat“.
Obdobně srov. usnesení ze dne 27. 5. 2015, čj. 2 Azs 52/2015 - 52. Tyto závěry jsou plně
aplikovatelné na nyní projednávanou věc, žalovaný ani krajský soud nepochybili, pokud
se podmínkami panujícími v ukrajinských věznicích blíže nezabývali.
[10] Pro shora uvedené Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační stížnost svým významem
podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a proto není důvod pro její přijetí k věcnému
projednání. Posuzovaná věc se netýká právních otázek, které dosud nebyly řešeny judikaturou
Nejvyššího správního soudu, ani těch, které jsou řešeny rozdílně, přičemž nebyl shledán důvod
pro přistoupení k judikatornímu odklonu. Soud neshledal ani zásadní pochybení krajského soudu,
ať už v podobě nerespektování soudní judikatury, či ve formě hrubého pochybení při výkladu
práva. Soud proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.
[11] Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá
o §60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s, podle nichž žádný z účastníků nemá
právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. února 2017
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu